K provedení neodkladných úkonů advokáta po zániku právního zastoupení klienta

V níže popsané civilní sporné věci soud nařídil přípravné jednání podle § 114c OSŘ. I přes zdánlivou neformálnost této části řízení došlo k velmi nepříjemné procesní situaci, která se zcela zásadním způsobem dotkla jak žalobce, tak i jeho právního zástupce – advokáta.

Pouhých šest dnů před nařízeným přípravným jednáním sdělil advokát soudu, že procesně právní zastoupení svého klienta ukončil. Neboť klient žádného dalšího právního zástupce pro spornou věc nezplnomocnil, dostavil se k přípravnému jednání původní advokát v dobré víře, opírajíc se o ustanovení § 20 odst. 6 zákona o advokacii, které přímo stanoví, že nedohodne-li se advokát s klientem jinak, pak je advokát povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy smlouva o poskytování právních služeb na základě výpovědi zanikla, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. Advokát tedy nabyl dojmu, že stále po stanovenou dobu hájí oprávněné zájmy svého klienta a k jeho účasti u soudu musí soud přihlížet, jako k legitimní. Soud však tuto argumentaci advokáta nepřipustil s konstatováním, že procesní právní úprava neobsahuje žádné přechodné období, v němž by stále trvalo oprávnění advokáta zastupovat klienta poté, co učiní vůči soudu takovéto oznámení. Je možné, že podle hmotného práva, zejména podle konkrétních ujednání mezi stranami příslušného závazkového poměru, např. dle příkazní smlouvy či smlouvy o poskytování právních služeb, mohou trvat nějaké povinnosti advokáta vůči klientovi, nicméně to soud z hlediska procesního oprávnění zastupovat nijak nezkoumá a řídí se relativně formální úpravou § 28 OSŘ.

Za této situace tak soud uzavřel, že se k přípravnému jednání nedostavili ani žalobci, ani nikdo kdo by byl oprávněn je při něm zastupovat. Ustanovení § 114c odst. 7 OSŘ pak stanoví, že pokud se nedostaví k přípravnému jednání žalobce, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, soud řízení zastaví. Je na místě připomenout, že dané ustanovení je rigidní, neboť zákon soudu přímo ukládá, aby v takovémto případě řízení zastavil a neponechává rozhodnutí na jakémkoli jeho vlastním uvážení. Z hlediska systematiky právní úpravy jde o určitou protiváhou procesní sankce, která hrozí nedostavivšímu se žalovanému k přípravnému jednání podle § 114c odst. 6 OSŘ v podobě fikce uznání žalobního nároku.

Soud po poučení vyzval advokáta, aby jednací síň opustil, neboť přípravné jednání je neveřejné. Poté postupem dle § 114c odst. 7 OSŘ dotčené řízení zastavil.

Kde vlastně advokát pochybil, blíže rozvádí komentář[1] následovně.

Pokud došlo k zániku smlouvy o poskytování právních služeb a advokát jako zmocněnec účastníka je povinen učinit do 15 dnů neodkladné úkony (§ 20 AZ), provede napřed tyto úkony a oznámí zánik plné moci až po provedení těchto úkonů (jde o jeho poslední úkon v dané věci). Advokát musí být v tomto směru obezřetný, musí se postarat o to, aby toto oznámení došlo soudu až poté, co mu dojdou všechny předchozí bezodkladné úkony, aby tyto úkony mohly v řízení vyvolat zamýšlené účinky.

V dané věci ovšem advokát postupoval zcela opačně, přičemž k tomu komentář dodává, pokud by se stal opak, k úkonům, jež soudu došly po doručení oznámení, nemůže soud přihlížet a účastníkovi by mohla vzniknout újma, za níž může být advokát odpovědný (kárně i majetkově).

Nakonec také soud své rozhodnutí doplnil konstatováním, že oznámení advokáta nabylo vůči soudu účinnosti v souladu s ustanovením § 28 odst. 2 OSŘ okamžitě. Od této chvíle bylo na žalobce pohlíženo tak, jako by žádné právní zastoupení neměl.

Daný případ může mít různá pokračování, kupř. může žalobce podat novou žalobu – zastavení řízení v dané věci totiž nepředstavuje překážku res iudicata. Pokud již v průběhu řízení došlo mezi účastníky k jednáním směřujícím k možnému smíru, může pak žalobce postupovat v souladu s § 67 OSŘ a iniciovat tzv. prétorský smír…

Ať už se celá věc znovu vrátí před soud nebo se jí podaří vyřešit bez jeho ingerence, podstatným zůstává, že všeobecná obezřetnost advokáta, a to i ve věcech na první pohled zcela banálních, je v každém případě vždy na místě.

JUDr. Josef Sklenička