Trestní právo

Naše advokátní kancelář poskytuje od roku 2013 právní služby a zastoupení v kauze týkající se údajné korupce v nejvyšších patrech české politické scény.

Více informací o této kauze a práci naší advokátní kanceláře si můžete přečíst například v následujících článcích: IRozhlas-kauza poslaneckých trafik - 7. 11. 2017 ČT24-odposlechy v kauze poslaneckých trafik - 7.11. 2017 Zpravodajství ČT o pokračování výslechů svědků - 7. 9. 2017 Soud znovu řešil kauzu „trafik“ pro poslance ODS. Šnajdr i Tluchoř verzi obžaloby odmítli - 7. 9. 2017 Nečas u soudu poprvé vysvětloval trafiky pro poslance. Tvrdí, že jen urovnával rozkol v ODS - 20. 7. 2017 Rozhovor s JUDr. Petrem Tomanem na ČT24 k podané obžalobě - 20. 7. 2016 Zrušení stíhání exposlanců právníky neuspokojilo, dojde na ústavní stížnosti - 26. 7. 2013 Osvobozený Boček: Podmínky ve vazbě jsou velmi těžké - 19. 7. 2013 Ministr spravedlnosti prověří přiměřenost a zákonnost zásahu bezpečnostních sil v noci z 12. na 13. 6. 2013 Nagyová vypovídala podrobně, výslech bude pokračovat asi za týden Nagyová vyšetřovatelům odpovídala skoro šest hodin. Další výslech je v plánu Nagyová u výslechu: Já nic, já se strala jen o pití Ve vazbě je Nagyová, Tluchoř i Fuksa. Jediný Kovanda je na svobodě Kauza Nagyová: zatčený úředník Boček nepřiznal milionovou vilu Kauza Nagyová: Ištvan využívá vazbu jako nátlak, zlobí se advokáti Euro: Mnoho otázek, málo odpovědí

Fotografie JUDr. Petra Tomana s Miroslavem Kalouskem na výslechu v kauze Nagyova - zde

Advokátní kancelář TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI poskytuje od roku 2014 právní služby a zastoupení bývalému primátorovi Prahy Bohuslavu Svobodovi v tzv. kauze Opencard. 

Advokát Svobody k Opencard: Nebojíme se, policie nemá důkazy

Od roku 2012 poskytujeme právní služby a zastoupení v kauze týkající se nákupu areálu pro Vězeňskou službu ČR ve slezské Vidnavě. Naše advokátní kancelář zastupuje bývalého ředitele vězeňské služby, který byl obviněn z porušování povinností při správě cizího majetku a zneužívání pravomoci veřejného činitele.

Žalobce zrušil v únoru 2014 trestní stíhání bývalého šéfa Vězeňské služby ČR, kterého v řízení zastupovala naše advokátní kancelář. Článek o tomto úspěchu, včetně rozhovoru s JUDr. Petrem Tomanem pro ČT 24, si můžete přečíst zde.

Více informací o této kauze můžete najít v denním tisku, viz např.: "Žalobci v kauze nákupu budovy pro detenci chybovali, rozhodl NS", českénoviny.cz, 11. 9. 2013, dostupný zde. "Přelet nad detenčním hnízdem", Týden, 23. července 2012, pro předplatitele dostupný zde. "Kauza Vidnava: Podezření okolo role ministra Pospíšila narůstá", Vaše Věc, 28. března 2012, dostupný zde. "Policie stíhá bývalého šéfa vězeňské služby a Pospíšilova exnáměstka", Novinky, 29. února 2012, dostupný zde. "Advokát: Cílem kauzy Vidnava bylo obvinit ministra Pospíšila", Česká televize, 17. února 2014, dostupný zde. 

Od roku 2006 poskytujeme právní služby a zastoupení v mediálně známé kauze, kdy byl bývalý agent tajné služby, přesvědčený demokrat, šikanován policejní a soudní mašinérií. Kauza skončila úspěchem, kterým bylo úplné zproštění klienta od všech obvinění. Naše kancelář stále zastupuje pana Hučína v souvislosti s uplatněním nároku na náhradu škody v souvislosti s nesprávným úředním postupem, jelikož pravomocně přiznaná částka nebyla dostatečná.

Tato kauza se týkala sporu partnera advokátní kanceláře TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI JUDr. Stanislava Devátého s ředitelem Národního bezpečnostního úřadu panem Tomášem Kadlecem.

Z MÉDIÍ:

Obluda pod hladinou - Lidové noviny 1. 4. 2006

KOMENTÁŘ  Aféra kolem Národního bezpečnostního úřadu má i svoje světlé stránky

V roce 2003 vypukl spor, který vyvrcholil odchodem Tomáše Kadlece z postu šéfa Národního bezpečnostního úřadu. Kadlec svůj odchod zdůvodnil "spory s BIS", a když do médií prosákla informace, že jej BIS odposlouchávala, sympatie byla spíš na straně odposlouchávaného.  Po třech letech je situace jiná. Tehdy se musel i Stanislav Devátý omlouvat Tomáši Kadlecovi za svoje kritické až štiplavé výroky. Teď se po Kadlecovi žádá, aby vysvětlil původ dvou milionů pocházejících z okruhu uprchlého Radovana Krejčíře. V podezření se ocitl i Kadlecův nástupce Jan Mareš. Policejní odposlechy nahrály jeho dialog s jedním z obviněných z Berkovy aféry. Takže když vešlo před několika dny ve známost, že nový předseda Českého telekomunikačního úřadu Dvořák nemá prověrku od Národního bezpečnostního úřadu, v úvahu přišly dvě možné reakce, stejně logické.  Ta první byla reakce pohoršená: jak to, že člověk v takovém postavení nemá prověrku NBÚ? Druhá mohla být přesně opačná: aha, tak to by mohl být slušný člověk, když nechtěl mít s NBÚ nic společného. Tak hluboko se propadla prestiž úřadu, který by měl hrát v bezpečnostním systému republiky tak významnou roli!

Muselo to být?

První pochybnosti o chodu NBÚ se vynořily už před čtyřmi roky. Tehdy statečně vystoupila na veřejnost pracovnice NBÚ Jitka Šmídová a poukázala na to, že bezpečnostní prověrky by neměl dostat tehdejší šéf poslanců ČSSD Petr Ibl a náměstek policejního prezidenta Václav Jakubík.  Měli vazby na vysoké důstojníky Státní bezpečnosti a sám Jakubík dostal prověrku až po vleklém jednání -poté, co mu byla opakovaně udělena výjimka ze zákona.  Kadlec aféru, jak se hezky říká, ustál - až do května 2003, kdy odešel a zároveň opustil svůj úřad šéf BIS Jiří Růžek. Všeobecně se tehdy soudilo, že se v zákulisí odehrává jakási "válka policajtů" s vazbami na nejvyšší místa. A na nich tehdy seděli Vladimír Špidla coby premiér a Stanislav Gross v křesle ministra vnitra. Dnes už je zřejmé, že odposlechy byly oprávněné a že BIS prostě konala to, co konat měla.  Konala, jenže nedokonala v tom smyslu, že se nic nestalo a že k nápravě se otevírá šance až poté, co se vřed otevřel zásahem zcela jiného skalpelu. Takže se ptáme, zda to vše muselo být a proč to trvalo tak dlouho.  Jedno je - paradoxně - potěšující: BIS zdaleka není tak všemocná, jak se obáváme. Na veřejnost za tu neuvěřitelně dlouhou dobu čtyř let pronikl jen zlomek informací, jimiž pravděpodobně BIS disponuje. Nestalo se nic - politická elita na varování nereagovala a nic neproniklo do médií. Právě tato druhá možnost jistě byla velkým pokušením a je dobře, že BIS nepodlehla. Boží mlýny přece jen mlely a k něčemu se domlely. Policie koná a to, co koná, je vládnoucí straně krajně nepříjemné. ČSSD přesto nemá páky k tomu, aby mlýnské kameny zastavila - to je vůbec ta nejlepší zpráva, jakou jsme mohli dostat.  Je to ovšem slabý důvod k optimismu. K pesimistickému pohledu je důvodů víc.

Jaká je perspektiva

Současné aféry jsou důsledkem dvou dílčích odhalení, tedy důsledkem případů Berdych a Krejčíř. Vlákna pavučiny jsou vystopovatelná až do parlamentu, do vládních úřadů a bezpečnostních složek. Sotvakdo pochybuje o tom, že Krejčíř a Berdych jsou jen vrcholky ledovců. Kolik asi takových Krejčířů a Berdychů je skryto pod hladinou? Vidíme pod ní stín jakési obludy, zplozené zkřížením politiky a organizovaného zločinu, který je zase spojen s podnikáním a takzvaným podnikáním. Národní bezpečnostní úřad je bezpochyby prohnilá instituce. Sněmovní výbor pro dohled nad NBÚ si teď povolá Miloše Zemana a Vladimíra Špidlu, aby vysvětlili, proč ignorovali zprávu BIS o stavu NBÚ. Sotva se dá od nich čekat něco objevného.  Přitom vysvětlení je jasné. Sociální demokracie je bytostně spojena - na mnoha úrovních - s exponenty minulého režimu. Ti jsou vrostlí do systému a v bezpečnostních složkách si vybudovali obranné mechanismy. Nedělejme si iluze, že se situace změní výměnou náčelníků NBÚ. Ani dramatický posun na politické scéně v důsledku volebních výsledků mnoho nezmění, už proto, že ten proces začal hned po převratu, ba dokonce během něho a před ním a ona "obluda pod hladinou" pravděpodobně přežije i jinobarevnou vládu.  Pozvolnou nápravu přinese jen budování vzájemně přesně proti sobě nastavených a politicky neovlivnitelných kontrolních mechanismů, které by manipulaci omezily nebo dokonce znemožnily. K takovému budování ale chybí politická vůle. Zatím jsme ve fázi všeobecné vřavy. Policie koná a to, co koná, je vládnoucí straně krajně nepříjemné. ČSSD přesto nemá páky, aby mlýnské kameny zastavila -to je vůbec ta nejlepší zpráva. 

Spor bývalého šéfa BIS se dostal k Vrchnímu soudu - Hospodářské noviny 06. 11. 2002

Vrchní soud přezkoumá již podruhé verdikt ve sporu bývalého šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Stanislava Devátého s ředitelem Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Tomášem Kadlecem. Spor se týká výroků Devátého o tom, že Kadlec ke své funkci přišel intrikami. Devátý v únoru 1999 v rozhlase prohlásil, že Kadlec v době svého působení v BIS intrikoval a špinil, pomlouval a donášel politikům. Řekl také, že za to odměnou získal funkci. Městský soud mu uložil, aby se za výrok o jejím získání omluvil; zamítl však tu část žaloby, v níž se měl Devátý zvlášť omluvit i za popis Kadlecova jednání. (čtk) 

Osobní rozpory v BIS před soudem   Televize Prima 10. 07. 2002

Moderátor (Petr Jalovský):  Bývalý šéf BIS Stanislav Devátý se musí omluvit řediteli Národního bezpečnostního úřadu. Řekl o něm, že funkci získal nečestně. Devátý ale přesto bere rozsudek jako výhru, protože se podle něj u soudu zároveň potvrdilo, že Kadlec intrikoval a donášel politikům.

Redaktor (Pavel Šuba):  Devátý o Kadlecovi před třemi lety řekl, že intrikoval, špinil, pomlouval a donášel politikům, za což dostal nynější funkci. Soud rozhodl, že se musí bývalý šéf BIS písemně omluvit, ovšem pouze za spojitost s nynější funkcí. Obě strany nyní tvrdí, že spor vyhrály.

Host (Stanislav Devátý):  Pan Kadlec jako zaměstnanec BIS, pomlouval, špinil, intrikoval a donášel politikům, což se prokázalo.

Host (Tomáš Kadlec):  Na druhou stranu možná četl jiný rozsudek, než čtu já. Tady stojí napsáno, že to nebyla pravda.

Redaktor (Pavel Šuba):  Kadlec pracoval v BIS pod Devátým a měli odlišné názory na fungování tajné služby. Spor se vyhrotil ve chvíli, kdy Kadlec nastoupil na Národní bezpečnostní úřad. Spory pracovníků tajných služeb se začaly dostávat na veřejnost.

Host (Stanislav Devátý):  Tak tohle, tohle asi by se před soud dostávat nemělo, ale to bylo na rozhodnutí pana Kadlece. Ten se tak rozhodl, ten to udělal.

Redaktor (Pavel Šuba):  Advokát Stanislava Devátého uvažuje o tom, že se odvolá. Stojí si totiž za tím, že vše co bylo o Kadlecovi řečeno, je pravda. Pavel Šuba, televize Prima. 

Spor Devátého a Kadlece - Televize Prima 09. 07. 2002

Moderátor (Petr Jalovský):  Bývalý šéf BIS Stanislav Devátý se musí omluvit řediteli Národního bezpečnostního úřadu. Řekl o něm, že funkci získal nečestně. Devátý ale přesto bere rozsudek jako výhru, protože se podle něj u soudu zároveň potvrdilo, že Kadlec intrikoval a donášel politikům.

Redaktor (Pavel Šuba):  Devátý o Kadlecovi před třemi lety řekl, že intrikoval, špinil, pomlouval a donášel politikům, za což dostal nynější funkci. Soud rozhodl, že se musí bývalý šéf BIS písemně omluvit, ovšem pouze za spojitost s nynější funkcí. Obě strany nyní tvrdí, že spor vyhrály.

Host (Stanislav Devátý):  Pan kadlec jako zaměstnanec BIS, pomlouval, špinil, intrikoval a donášel politikům, což se prokázalo.

Host (Tomáš Kadlec):  Na druhou stranu možná četl jiný rozsudek, než čtu já. Tady stojí napsáno, že to nebyla pravda.

Redaktor (Pavel Šuba):  Kadlec pracoval v BIS pod Devátým a měli odlišné názory na fungování tajné služby. Spor se vyhrotil ve chvíli, kdy Kadlec nastoupil na Národní bezpečnostní úřad. Spory pracovníků tajných služeb se začaly dostávat na veřejnost.

Host (Stanislav Devátý):  Tak tohle, tohle asi by se před soud dostávat nemělo, ale to bylo na rozhodnutí pana Kadlece. Ten se tak rozhodl, ten to udělal.

Redaktor (Pavel Šuba):  Advokát Stanislava Devátého uvažuje o tom, že se odvolá. Stojí si totiž za tím, že vše co bylo o Kadlecovi řečeno, je pravda. Pavel Šuba, televize Prima. 

Bývalý šéf BIS Stanislav Devátý se musí omluvit řediteli NBÚ - Televize Prima 09. 07. 2002

Moderátor (Štěpánka Duchková):  Bývalý šéf BIS Stanislav Devátý se musí omluvit řediteli Národního bezpečnostního úřadu. Řekl o něm, že funkci získal nečestně. Devátý ale bere rozsudek jako výhru. Prý se potvrdilo, že Kadlec intrikoval a donášel politikům.

Devátý o Kadlecovi před třemi lety řekl, že intrikoval, špinil, pomlouval a donášel politikům, za což dostal nynější funkci. Soud rozhodl, že se musí bývalý šéf BIS písemně omluvit, ovšem pouze za spojitost s nynější funkcí. Obě strany nyní tvrdí, že spor vyhrály.

Stanislav Devátý, bývalý ředitel BIS:  Pan Kadlec jako zaměstnanec BIS pomlouval, špinil, intrikoval a donášel politikům, což se prokázalo.

Tomáš Kadlec, ředitel NBÚ:  Druhá strana možná čte jiný rozsudek, než čtu já. Tady je jasně napsáno, že to nebyla pravda.

Kadlec pracoval v BIS pod Devátým a měli odlišné názory na fungování tajné služby. Spor se vyhrotil ve chvíli, kdy Kadlec nastoupil na Národní bezpečnostní úřad. Spory pracovníků tajných služeb se začaly dostávat na veřejnost.

Stanislav Devátý, bývalý ředitel BIS:  Tak tohle asi by se přece jenom dostávat nemělo, ale to bylo na rozhodnutí pana Kadlece, ten se tak rozhodl, ten to udělal.

Tomáš Kadlec, ředitel NBÚ:  Já si nemyslím, že jdou po sobě lidé ze zpravodajských služeb.

Advokát Stanislava Devátého uvažuje o tom, že se odvolá. Stojí si totiž za tím, že vše, co bylo o Kadlecovi řečeno, je pravda. 

Advokátní kancelář TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI poskytovala roku 2005 právní služby a zastoupení při obhajobě manažerů Komerční banky, a.s. v trestní kauze Baraka Alona o 8 miliard Kč.

V této kauze jsme dosáhli výrazného úspěchu, když obvinění manažeři Komerční banky, a.s. byli zproštěni obžaloby. 

Více o kauze se dočtete například ZDE, či ZDE.

DÁLE Z MÉDIÍ:

Exmanažeři Komerční banky vinní nejsou - Haló noviny 7. 12. 2005

Devět někdejších manažerů Komerční banky (KB), stíhaných kvůli osmimiliardovým ztrátám při obchodování s rakouskou firmou B.C.L. Trading Baraka Alona, si včera viditelně oddychli. Soudce Obvodního soudu pro Prahu 1 Michal Výtisk je totiž včera všechny zprostil obžaloby z porušování povinnosti při správě cizího majetku. Obviněným, které policie stíhala od května 2000, za to hrozily dva roky až osm let vězení. Podle soudce je dokonce naprosto skandální, že policie muže vůbec stíhala, protože žalované skutky nejsou trestným činem. "Ne každé pochybení je trestním deliktem. A pokud už policie v hospodářských kauzách někoho obviní, musí mít pádné důkazy. V tomto případě by vůbec nebylo namístě potrestání," řekl Výtisk při zdůvodňování svého rozsudku. O co ale v případu šlo? Většina členů představenstva, mezi nimiž byl Petr Budínský, Karel Bednář Jar oslav Mareš, Tomáš Doležal Bořivoj Pražák, Pavel Ševčík, Lubomír Štěpáník, Ladislav Vinický a tehdejší generální ředitel KB Jan Kollert, byla obžalována za nestandardní poskytnutí úvěru rakouskému podnikateli izraelského původu Baraku Alonovi. Ten se stal klientem banky v roce 1996 s plánem údajných mezinárodních obchodů s obilím z Ruska. Banka mu otevřela takzvané dokumentární akreditivy, na jejichž základě pak poskytla klientovi peníze na určitý obchod výměnou za to, že zajistí zboží v odpovídající hodnotě. Alon postupně získal až 250 milionů dolarů, což je téměř osm miliard korun. Svůj závazek ovšem nedodržel - bance zboží nedodal a půjčku také nesplatil.

Žalobce nechal odpovědnost na soudci

Podle původních závěrů žalobce nebylo vůbec prokázáno, že by exmanažeři byli na Alona nějak napojeni a jednali protizákonně, šlo prý spíše o nepořádnost. Nadřízené zastupitelství ovšem kdysi na to mělo jiný názor a nařídilo, aby byli muži obžalováni. Soudce Výtisk se v této souvislosti včera podivil nad tím, že státní zástupce Pavel Suchánek nakonec toto rozhodnutí při závěrečné řeči nijak nepodpořil a nechal na úvaze soudce, zda obžalované uzná vinnými. "To je nestandardní postup. Dávalo by to logicky za pravdu obžalovaným v tom, že proces vznikl na politickou objednávku. Mým úkolem ale nebylo posuzovat, zda tomu tak bylo, ale zjistit trestněprávní odpovědnost," zmínil před novináři soudce. Ve svém rozsudku také uvedl, že banka by měla svůj nárok na náhradu škody požadovat spíše v občanskoprávním řízení. Nynější vedení Komerční banky totiž od obžalovaných chtělo peníze zpět.

Systém půjček byl prý v KB přísný

Exmanažeři včera ve svých závěrečných řečech vesměs soudu vysvětlovali, proč nemají být odsouzeni. "Akreditivy banky byly v souladu s předpisy a byly schváleny jak  představenstvem, tak dozorčí radou," řekl jeden z nich s tím, že vnitřní předpisy Komerční banky byly dokonce přísnější než v samotné České národní bance. (Soudce k tomu později podotkl, že systém řízení bankovních rizik vznikl v ČNB dokonce až v roce 2004!) Další z exmanažerů pak senátu překvapivě poděkoval:"Jsem rád, že se můžu konečně k obviněním vyjádřit u soudu." Již dříve ze soudního líčení vyplynulo, že zřejmě za transakce s Alonem může bývalá šéfka odboru financování banky Jiřina Kaplanová. Ta se momentálně u soudu ze své případné vinny zpovídá, stíhaná je ale v jiné kauze; samotný Alon je pak stíhán v Rakousku.Včerejší rozsudek pochválili i obhájci obžalovaných. "Celý ten proces byl zbytečný, protože už sdělení obvinění mělo formální chyby a celý ten proces nemusel být, kdyby orgány činné v trestním řízení postupovaly tak, jak jim zákon ukládá," podotkl k tomu například Kollertův obhájce Tomáš Sokol. Advokát bankéře Bořivoje Pražáka Stanislav Devátý pak verdikt a jeho výklad označil "za  vysoce kvalifikované rozhodnutí". Přesto rozsudek není zatím pravomocný: žalobce si totiž na případné odvolání nechal lhůtu na rozmyšlenou, obžalovaní se odvolání vzdali.

Exšéfové KB osvobozeni v kauze osmimiliardových obchodních ztrát - e-pravo.cz 6. 12. 2005

Bývalí šéfové Komerční banky (KB), stíhaní kvůli zhruba osmimiliardovému ztrátovému obchodování s rakouskou firmou B.C.L. Trading Baraka Alona, dnes vyslechli osvobozující verdikt. Obvodní soud pro Prahu 1 někdejší devítičlenné představenstvo po víc než pětiletém stíhání zprostil obžaloby z porušování povinnosti při správě cizího majetku. Banku zároveň odkázal s nárokem na náhradu škody na občanskoprávní řízení.

Žalované skutky nejsou trestným činem, prohlásil předseda senátu Michal Výtisk. Z jeho vyjádření zazněla kritika směrem k policii, na kterou je podle něj třeba apelovat v tom smyslu, že ne každé pochybení je trestním deliktem. A pokud už policie v hospodářských kauzách někoho obviní, musí mít podle něj pádné důkazy. V tomto případě vůbec nebylo na místě trestně stíhat ani postavit obžalované před soud, zdůraznil Výtisk.

Jeho odůvodnění osvobozujícího rozsudku ocenili zejména obhájci. "To zdůvodnění je takové, že v podstatě celý ten proces byl zbytečný. Že už sdělení obvinění mělo formální chyby a celý ten proces nemusel být, kdyby orgány činné v trestním řízení postupovaly tak, jak jim zákon ukládá," řekl novinářům Tomáš Sokol, obhájce někdejšího generálního ředitele KB Jana Kollerta. Za vysoce kvalifikované rozhodnutí, včetně výkladu, zase verdikt označil advokát bankéře Bořivoje Pražáka Stanislav Devátý.

Obžaloba vinila někdejší devítičlenné představenstvo KB z toho, že porušilo při  obchodování banky s B.C.L. v letech 1997 až 1999 povinnost opatrovat a spravovat cizí majetek, a KB tak prý utrpěla rekordní, zhruba osmimiliardovou ztrátu. Obviněným, které policie stíhala od května 2000, za to hrozily dva roky až osm let vězení.

Na samém počátku případu naznačovali, že jsou stíháni na politickou objednávku. Loni to vypadalo, že si bankéři budou moci oddechnout. Státní zástupce Pavel Suchánek totiž jejich stíhání zastavil s tím, že se neprokázalo, že byli na Alona napojeni a jednali protizákonně v úmyslu poškodit banku. Městské zastupitelství však rozhodnutí o zastavení stíhání zrušilo a správnost jeho postupu potvrdilo vrchní zastupitelství. Suchánek pak devět manažerů obžaloval. Při závěrečné řeči se ale neuměl rozhodnout, zda by senát měl obžalované uznat vinnými, či je osvobodit. "Nechávám to na úvaze soudu," řekl Suchánek v pondělí.

Od letošního února usedali na lavici obžalovaných Petr Budínský, Karel Bednář, Jaroslav Mareš, Tomáš Doležal, Bořivoj Pražák, Pavel Ševčík, Lubomír Štěpáník, Ladislav Vinický a tehdejší generální ředitel KB Jan Kollert.

"Od samého začátku jsem tvrdil, že se nejenom nestal trestný čin, ale hlavně, že celé obvinění bylo zcela absurdní. A jsem rád, že to nezávislý soud v demokratické republice potvrdil," řekl dnes Kollert ČTK. Stejně jako někdejší kolegové opakovaně obžalobu odmítl a prohlásil, že se v souvislosti s působením v KB nemá za co stydět. Obdobně hovořili i další obžalovaní, kteří poukázali i na to, jak je stíhání poškodilo v osobním i profesním životě.

Dnešní osvobozující verdikt není zatím pravomocný. Žalobce si totiž ohledně odvolání ponechal lhůtu na rozmyšlenou. Pokud zprošťující verdikt nabude právní moci, nelze vyloučit, že několik let stíhaní bankéři budou kvůli kritice policie ze strany soudu žádat po státu náhradu škody, která jim mohla vzniknout nesprávným úředním postupem. Mohli by žádat například ušlý zisk.

Advokátní kancelář TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI poskytovala roku 2001 do roku 2004 právní služby a zastoupení v kauze týkající se sporu ředitele Bezpečnostní informační služby s novinářem, naším klientem.

Tato kauza se týkala také realizace práva veřejnosti na informace. Výhrou v tomto sporu jsme pomohli posunout hranice správného vnímání ústavnosti a ústavně zaručených práv v České republice.

Z MÉDIÍ:

Novinář Smrček zproštěn obžaloby - Hospodářské noviny 18. 6. 2001

Po roce a půl trestního stíhání byl bývalý televizní reportér Tomáš Smrček zproštěn koncem minulého týdne obžaloby z úmyslného ohrožování citlivých informací, zájmů ČR a života agenta Vojenského obranného zpravodajství (VOZ). "Soud musí vyslovit názor, že nedošlo ke zneužití zákona o ochraně utajovaných skutečností," řekla předsedkyně senátu Dana Šindelářová. Dodala, že skutek popsaný v obžalobě se stal, nicméně není trestným činem. Údajný agent prý totiž fyzicky neexistuje. V roce 1999 ukázal Smrček na kameru přísně tajný dokument. Týkal se podezření, že nynější ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek kryl jako šéf VOZ agenta, který jezdil v autě po Praze opilý.

Šéf BIS Růžek přiznal, že lhal - Mladá fronta DNES 18. 6. 2001

Praha - Ředitel civilní kontrašpionáže Jiří Růžek přiznal, že když před šesti lety pomáhal svému opilému kamarádovi-agentovi, lhal policii. Vyšlo to najevo minulý týden při procesu s novinářem Tomášem Smrčkem. Reportérovi hrozilo vězení za to, že na případ upozornil a podle žalobce ohrozil zájmy státu i život agenta-opilce. Policie v roce 1995 zabavila kvůli opilosti řidičský průkaz Petru Vágnerovi, pracovníkovi civilní rozvědky. Růžek, tehdy šéf zcela jiné tajné služby (armádní kontrarozvědky), poslal policistům dopis, v němž žádal o vydání řidičského průkazu. Argumentoval tím, že Vágner byl za jízdu v opilosti kázeňsky potrestán. Nyní u soudu se Smrčkem však Růžek prohlásil: "Musel jsem nějak zdůvodnit, proč jsem chtěl vydat řidičský průkaz. Podpis vypadá jako pravý, napsal jsem ho já a v dopise není uvedena pravda." Přiznal, že ve skutečnosti nemohl Vágnera kázeňsky potrestat, protože k tomu neměl pravomoci. Jiří Růžek nechtěl po skončení soudu své prohlášení nijak komentovat. "Bohužel se k tomu nemohu vyjádřit, protože jsem vázán mlčenlivostí," řekl Jiří Růžek v telefonickém rozhovoru a bez bližšího upřesnění dodal: "Mysem, že se k tomu ještě najde příležitost." S odvoláním na slib mlčenlivosti odmítl odpovědět i na obecnou otázku, jestli u soudu se Smrčkem zaznělo cokoli, kvůli čemu by opustil funkci šéfa Bezpečnostní informační služby. "Na vaše otázky skutečně nemohu odpovídat." Růžkovo nynější přiznání znovu otevírá celou jeho kauzu. Smrčkův obhájce Stanislav Devátý totiž přímo v soudní síni podal na Růžka trestní oznámení pro zneužití pravomoci veřejného činitele, kterým se nyní budou muset zabývat vyšetřovatelé. "Objevily se nové skutečnosti, které zcela mění pohled na Růžkovo jednání," řekl Devátý, který sám v minulosti vedl tajnou službu. Podle trestního oznámení Růžek pomáhal Vágnerovi neoprávněně a zároveň umožnil, že ho policie nemohla za řízení auta v opilosti potrestat. Jiří Růžek byl původně kvůli své intervenci za agenta-opilce stíhán, policie dokonce vypracovala návrh na jeho obžalobu. Případ byl ale nakonec za dosud nevyjasněných okolností "uklizen" a jen díky tomu se Růžek mohl stát šéfem BIS, tajné služby, která má největší pravomoce vůči občanům ze všech zpravodajských agentur v zemi. "Rozhodující pro nás bylo policejní vyšetřování, z něhož pan Růžek vyšel jako bezúhonný," zdůvodnil v červnu 1999 předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Petr Nečas, proč poslanci tehdy nevyzvat vládu, aby vybrala jiného kandidáta. Růžka jmenoval do funkce ředitele Bezpečnostní informační služby Zemanův kabinet, který je rovněž jediný, kdo jej může z tohoto postu sesadit. Vládní koordinátor tajných služeb, vicepremiér Vladimír Špidla, prozatím nechtěl posun v Růžkově kauze komentovat. "Vím to zatím jenom od vás. V této chtít to v mých očích pozici pana Růžka nijak neovlivňuje," uvedl nyní Špidla. Poslanci však začínají otevřeně mluvit o tom, že osvobozující verdikt nad Smrčkem výrazně mění i pohled na jednání Jiřího Růžka. "Radikálně to mění názor na věc. Měla by se k tomu zásadně vyjádřit vláda, která je za ředitele BIS zodpovědná," řekl šéf sněmovní komise pro kontrolu činnosti civilní kontrarozvědky Jan Klas. Dodal, že příští týden má komise jednat s Růžkem o jiné záležitosti a při té příležitosti zřejmě přijde řeč i na případ agentopilec. Poslanec Petr Nečas věří, že ředitel BIS Růžek okolnosti dopisu dokáže uspokojivě vysvětlit. "Pokud ne, doufám, že se jako profesionál zachová podle toho," řekl Nečas.

Ředitel BIS: slib a realita

Co slíbil při uvedení do funkce: * "Slavnostně slibuji, že budu věrný České republice. Budu čestným, statečným, ukázněným a nestranným příslušníkem..." (Ze slibu příslušníka BIS)

Co řekl při soudním líčení: * "Musel jsem nějak zdůvodnit, proč jsem chtěl vydat řidičský průkaz. Podpis vypadá jako pravý, napsal jsem ho já a v dopise není uvedena pravda."

Obžalovaný Smrček uvažoval o milosti - Týden 18. 6. 2001

Za to, že v televizi zveřejnil tajný dokument v kauze týkající se podezření z nekalých praktik v českých tajných službách, si měl odsedět osm let za mřížemi. Soud však po roce a půl justičního boje Tomáše Smrčka, bývalého reportéra TV Nova, zprostil obžaloby. Žalovat chce nyní naopak Smrček. Když minulý pátek dozněl potlesk v soudní síni po vynesení osvobozujícího rozsudku, spadl z Tomáše Smrčka obrovský stres. "Poslední týden jsem byl tak psychicky na dně, že jsem chtěl požádat prezidenta Havla o milost. Díky své ženě jsem to neudělal a jsem za to rád. Bylo by to, jako kdyby vás v maratonu k cíli dovezli autem," popsal své pocity bývalý reportér TV Nova. Ten se na jaře roku 1999 snažil svou reportáží v Televizních novinách dokázat, že nynější šéf Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek ve své dřívější funkci ředitele Vojenského obranného zpravodajství kryl agenta, jenž měl řídit v opilosti. Na kameru přitom ukázal přísně tajný dokument. Tato skutečnost mohla podle obžaloby agenta ohrozit na životě. Soud ale došel k závěru, že obžalobou zmíněný agent vůbec neexistoval(!). (Smrček se domnívá, že agentem v problémech mohl být Růžek, který kryl sám sebe.) Smrčkova kauza byla jednou z těch, které později po roztržce se servisní organizací ČNTS ředitel TV Nova Vladimír Železný dával za příklad selhání šéfredaktora zpravodajství Jana Vávry. Nyní soud rozhodl, že o selhání, natož o trestný čin nešlo. Vávra i Železný se na Smrčkově soudu setkali v roli svědků. I když spolu čekali na předvolání v jedné místnosti, nepromluvili na sebe tito bývalí přátelé ani slovo. Hodně mluvit teď ale hodlá Tomáš Smrček a jeho advokát Stanislav Devátý. Jsou totiž přesvědčeni, že obžaloba proti Smrčkovi byla vykonstruována ve snaze novináře zastrašit nebo se pomstít za dřívější kritické reportáže. "Děkuji soudkyni, že přizvala mé svědky, které vyšetřovatel i státní zástupce předtím odmítali vyslechnout. Naopak vyslechli v můj neprospěch takové svědky, jako bývalého šéfa civilní rozvědky Petra Zemana nebo Jiřího Růžka. Tedy lidi, o nichž jsem točil kritické reportáže," vyjádřil se Smrček. Ten nyní zřejmě podá na orgány z přípravného řízení trestní oznámení pro zneužití pravomoci veřejného činitele: "Radím se ještě s advokátem, ale udělal bych to velmi rád."

Karta se obrací, žalovat chce novinář - iDNES.CZ 17. 6. 2001

Ředitel civilní kontrašpionáže pomáhal opilému kamarádovi-agentovi Praha - Ředitel civilní kontrašpionáže Jiří Růžek přiznal, že když před šesti lety pomáhal svému opilému kamarádoviagentovi, lhal policii. Vyšlo to najevo minulý týden při procesu s novinářem Tomášem Smrčkem. Reportérovi hrozilo vězení za to, že na případ upozornil a podle žalobce ohrozil zájmy státu i život agenta-opilce. Policie v roce 1995 zabavila kvůli opilosti řidičský průkaz Petru Vágnerovi, pracovníkovi civilní rozvědky. Růžek, tehdy šéf zcela jiné tajné služby (armádní kontrarozvědky), poslal policistům dopis, v němž žádal o vydání řidičského průkazu.Argumentoval tím, že Vágner byl za jízdu v opilosti kázeňsky potrestán. Nyní u soudu se Smrčkem však Růžek prohlásil: "Musel jsem nějak zdůvodnit, proč jsem chtěl vydat řidičský průkaz. Podpis vypadá jako pravý, napsal jsem ho já a v dopise není uvedena pravda." Přiznal, že ve skutečnosti nemohl Vágnera kázeňsky potrestat, protože k tomu neměl pravomoci.

Jiří Růžek nechtěl po skončení soudu své prohlášení nijak komentovat.

"Bohužel se k tomu nemohu vyjádřit, protože jsem vázán mlčenlivostí," řekl Jiří Růžek v telefonickém rozhovoru a bez bližšího upřesnění dodal: "Myslím, že se k tomu ještě najde příležitost." S odvoláním na slib mlčenlivosti odmítl odpovědět i na obecnou otázku, jestli u soudu se Smrčkem zaznělo cokoli, kvůli čemu by opustil funkci šéfa Bezpečnostní informační služby. "Na vaše otázky skutečně nemohu odpovídat." Růžkovo nynější přiznání znovu otevírá celou jeho kauzu. Smrčkův obhájce Stanislav Devátý totiž přímo v soudní síni podal na Růžka trestní oznámení pro zneužití pravomoci veřejného činitele, kterým se nyní budou muset zabývat vyšetřovatelé.

"Objevily se nové skutečnosti, které zcela mění pohled na Růžkovo jednání," řekl Devátý, který sám v minulosti vedl tajnou službu. Podle trestního oznámení Růžek pomáhal Vágnerovi neoprávněně a zároveň umožnil, že ho policie nemohla za řízení auta v opilosti potrestat.

Jiří Růžek byl původně kvůli své intervenci za agenta-opilce stíhán, policie dokonce vypracovala návrh na jeho obžalobu. Případ byl ale nakonec za dosud nevyjasněných okolností "uklizen" a jen díky tomu se Růžek mohl stát šéfem BIS, tajné služby, která má největší pravomoce vůči občanům ze všech zpravodajských agentur v zemi.

"Rozhodující pro nás bylo policejní vyšetřování, z něhož pan Růžek vyšel jako bezúhonný," zdůvodnil v červnu 1999 předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Petr Nečas, proč poslanci tehdy nevyzvali vládu, aby vybrala jiného kandidáta.

Růžka jmenoval do funkce ředitele Bezpečnostní informační služby Zemanův kabinet, který je rovněž jediný, kdo jej může z tohoto postu sesadit. Vládní koordinátor tajných služeb, vicepremiér Vladimír Špidla, prozatím nechtěl posun v Růžkově kauze komentovat.

"Vím to zatím jenom od vás. V této chvíli to v mých očích pozici pana Růžka nijak neovlivňuje," uvedl nyní Špidla. Poslanci však začínají otevřeně mluvit o tom, že osvobozující verdikt nad Smrčkem výrazně mění i pohled na jednání Jiřího Růžka. "Radikálně to mění názor na věc. Měla by se k tomu zásadně vyjádřit vláda, která je za ředitele BIS zodpovědná," řekl šéf sněmovní komise pro kontrolu činnosti civilní kontrarozvědky Jan Klas. Dodal, že příští týden má komise jednat s Růžkem o jiné záležitosti a při té příležitosti zřejmě přijde řeč i na případ agent-opilec.

Poslanec Petr Nečas věří, že ředitel BIS Růžek okolnosti dopisu dokáže uspokojivě vysvětlit. "Pokud ne, doufám, že se jako profesionál zachová podle toho," řekl Nečas.

Nevinný Smrček - Blesk 16.6.2001

PRAHA (ČTK) - Obvodní soud pro Prahu 1 včera po roce a půl trestního stíhání zprostil někdejšího televizního reportéra Tomáše Smrčka obžaloby z úmyslného ohrožování utajované skutečnosti.

Reportér Smrček osvobozen - Haló noviny 16.6.2001

RAHA - Obvodní soud pro Prahu 1 po více než roce zprostil trestního stíhání někdejšího televizního reportéra Tomáše Smrčka, který byl obžalován z úmyslného ohrožování utajované skutečnosti. V roce 1999 na jaře ukázal Smrček na kameru tajný dokument. Ten se týkal podezření, že současný ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek kryl, jako šéf Vojenského obranného zpravodajství, agenta, který řídil ve stavu opilosti po Praze auto. Reportáží měl Smrček údajně ohrozit zájmy České republiky a život agenta.

Soud osvobodil bývalého redaktora Novy Smrčka - Lidové noviny 16.6.2001

PRAHA - Bývalý reportér TV Nova Tomáš Smrček neporušil zákon, když před dvěma lety ukázal na kameru tajný dokument. Rozhodl o tom včera Obvodní soud pro Prahu 1. Ten dokazoval, že tehdejší šéf vojenské tajné služby Jiří Růžek kryl agenta jiné tajné služby, který způsobil v opilosti dopravní nehodu. "Soud musí vyslovit názor, že nedošlo ke zneužití zákona o ochraně utajovaných skutečností," prohlásila předsedkyně senátu Obvodního soudu pro Prahu 1 Dana Šindelářová. Novináři přítomní v soudní síni odměnili její slova potleskem. Smrčkovi hrozilo až osm let vězení za to, že v televizi za pomoci tajného dokumentu zveřejnil jméno agenta, kterého ředitel Růžek kryl, aby nebyl potrestán. Podle policie a státního zástupce tím úmyslně ohrozil zájmy České republiky. Skutek popsaný v obžalobě se stal, ale není trestným činem. Člověk, jehož měla reportáž ohrozit na životě, totiž fyzicky neexistuje," zdůvodnila verdikt Šindelářová. Svědkové navíc ani nedokázali konkretizovat ohrožení České republiky. Přípravné řízení trvalo dostatečně dlouho na to, aby mohly být opatřeny důkazy," uvedla Šindelářová k tomu, proč soud nevrátil případ k došetření. "Rozsudek potvrdil náš názor, že došlo ke zcela účelovému postavení novináře před soud. Cílem bylo zastrašit jiné novináře, kteří píší o nepravostech ve státní správě," řekl Smrčkův obhájce a bývalý šéf BIS Stanislav Devátý. Proces začal v pondělí. Kromě závěrečných řečí státního zástupce a obhájce a vyhlášení rozsudku byl celý neveřejný. Účastnil se ho ale senátor Unie svobody Jan Ruml, který se zavázal, že zachová průběh líčení v tajnosti. Myslím, že jiný rozsudek by byl ohrožením svobody slova," řekl po vyhlášení verdiktu Ruml. Také on se domnívá, že trestní řízení bylo v přípravném řízení vedeno s cílem dostat Smrčka před soud. "Nejsem daleko od podezření, že práce orgánů v přípravném řízení byla záměrně nedbalá," řekl Ruml.

Státní zástupce uvažuje o odvolání proti rozsudku

Smrček novináře upozornil, že soud vyslechl člověka, jehož jméno se podobalo jménu, které zveřejnil. Onen svědek - bývalý elitní agent - dostal podle Smrčka otázku, zda je normální, aby člověk jezdil po Praze opilý a bylo to vyřešeno jen slovní domluvou. (Agent) doslova uvedl, že oni jsou lidé jiné kategorie". To bylo to nejděsivější, nejodpornější, co mohlo v té síni zaznít," zdůraznil Smrček. Jeho případ může ještě posoudit soud vyšší instance. Státní zástupce Jiří Kára si totiž vzal čas na rozmyšlenou, jestli se proti rozsudku odvolá.

Expert se zmýlil - Lidové noviny 16.6.2001

Jde-li novinář před soud kvůli krádeži kola, nemusí to veřejnost nijak zvlášť znepokojovat. Krást se, jak víme, nemá, a kdo krade, má být potrestán, ať je novinářem, nebo třeba kominíkem. Jiné to ovšem je, stane-li novinář před soudem za něco, co uveřejnil. Pak je vždy na místě soudní jednání pozorně sledovat, neboť nikdy není vyloučeno, že jde o pokus potlačovat svobodu slova. Obvodní soud pro Prahu 1 včera zprostil obžaloby novináře Tomáše Smrčka, který byl rok a půl stíhán za úmyslné ohrožení utajované skutečnosti. To je dobrá, dokonce velmi dobrá zpráva. Horší už je to s přípravným řízením, které Smrčka celý ten rok a půl nepochybně znepokojovalo: není to přece legrace, hrozí-li člověku vězení. Až u hlavního líčení totiž vyšlo najevo, že posudek Národního bezpečnostního úřadu, na němž kauza stála, nehodnotil listinu se začerněnými údaji, kterou Smrček ukázal televizním divákům, nýbrž její originál. Takový přehmat by ovšem měl znepokojovat i nás, nejen pana Smrčka. Jak je možné, že si toho nevšiml vyšetřovatel ani státní zástupce? Opravdu neměl nikdo v úmyslu Smrčka zastrašovat?

Agent: byl, či nebyl? - Mladá fronta DNES 16.6.2001

Trapnosměšný případ skončil. Vážný by mohl začít. Novinář Tomáš Smrček byl zbaven absurdního obvinění. Kolem ředitele tajné služby Růžka vznášejí se nyní pochybnosti mnohem serióznější. Dlouhé měsíce jsme spolu se Smrčkem čekali, zda lze u nás soudit a odsoudit vyzrazení tajemství, které tajemstvím zřejmě ani není. Zda novinář ohrozil svůj stát i život agenta, k němuž se nikdo nezná, protože - dnes už víme - vůbec neexistuje. Nyní máme jasno. Soudit lze. Odsoudit naštěstí nikoliv. Je vždycky dobře, pokud se spravedlnost paragrafů nerozejde se spravedlností rozumu a citu. Hned od počátku se totiž cit i rozum zdráhaly uvěřit: Podroušení agenti, ať už jsou skuteční či vymyšlení, smějí u nás řídit automobil? Nadřízení je smějí krýt před úřady? A když už se na věc přijde, nesmí se o ní veřejně promluvit? Cožpak takováhle máme my státní tajemství, tak je nutné chránit výsostné zájmy země a práci jejích tajných služeb? Novinář Smrček je volný. Spravedlnost uspokojena ještě není. Záhad neubylo. Stále ještě není zřejmé, jestli ředitel BIS ze své bývalé pozice šéfa Vojenského obranného zpravodajství nezneužil své pravomoci. Jestli nelhal. Není ani jasné, zda se jakýsi existující chráněný agent nestal špionem narychlo, pouze "papírově", jen proto, aby mu nesebrali řidičák. A jak mohl být důkazem žaloby posudek, který neposuzoval, co bylo žalováno. U tajných služeb musí člověk počítat s ledasčím. Tutlání, zametání stop, omračování argumenty typu "Tajné", "Ohrožení republiky", "Poškození zahraničněpolitických vztahů" do jejich výbavy patří. I ony však podléhají zákonům. A žádný zákon nepovoluje zneužívání sebetajnějších nástrojů státu k privátnímu prospěchu jedinců. A tuto možnost, toto podezření se patří vyšetřit. V zájmu republiky a tajných služeb.

Soud osvobodil novináře Smrčka - Mladá fronta DNES 16.6.2001

P r a h a - Soud zprostil bývalého reportéra Tomáše Smrčka obvinění, že úmyslně vyzradil státní tajemství a ohrozil zájmy země. Pětidenní tajný soudní proces, od nějž novinář mohl odejít až s osmiletým trestem vězení, jednoznačně prokázal: dotyčné "tajemství" vlastně neexistuje. Smrčka chtěl státní zástupce potrestat za dva roky starou reportáž o aféře ředitele BIS Jiřího Růžka. Ten byl vyšetřován, že v roce 1995 ještě jako šéf Vojenského obranného zpravodajství nelegálně pomohl agentovi, který řídil opilý. Novinář v reportáži ukázal na obrazovce list papíru se jménem a s nápisem Přísně tajné. Tvrzení vyšetřovatele i státního zástupce, že tím vyzradil agenta, vzalo za své. Lidé z tajných služeb totiž museli přiznat, že osobu na dokumentu vůbec neznají. Ukázalo se, že v dokumentu, který Smrček zveřejnil, byly zásadní chyby. Na listě byl tudíž vlastně zapsán jiný, neexistující člověk. "Není možné vyzradit totožnost někoho, kdo neexistuje," prohlásila soudkyně Dana Šindelářová. Současně s tím zapochybovala, jestli vůbec může být neexistující věc utajena. Soudkyně poprvé předvolala svědky, kteří - jak se ukázalo - do celého případu rychle vnesli světlo. Smrčkův advokát Stanislav Devátý o jejich výslechy žádal už dříve, při vyšetřování však neuspěl. "Kdyby tehdy byli vyslechnuti alespoň někteří svědci a provedeny některé důkazy, nemuselo k soudu vůbec dojít," ohodnotila práci státního zástupce Jiřího Káry soudkyně. Devátý naznačil, že celé vyšetřování mohlo být zmanipulováno: "Podával jsem na třicet stížností, ale bezvýsledně." Zástupce Kára nechtěl na podezření, že byl Smrčkův případ od začátku veden účelově, reagovat. Šéf úřadu vyšetřování Zdeněk Pelc nicméně připustil, že výsledek soudu naznačuje, že jeho lidé zřejmě nepracovali, jak měli. "Jestliže se nepodaří věc prokázat, o něčem to svědčí. Ale důkazní odpovědnost je především na dozorujícím státním zástupci," řekl. Kára si hodlá rozmyslet, zda se proti rozsudku odvolá, nebo ne. Ani Smrčkův soud nicméně neodpověděl na otázku, která zatím v českém právu zůstává nedořešena: Převyšuje právo novináře informovat veřejnost zájem státu informaci utajit? "Takové rozhodnutí nám nepřísluší. Právo na informaci je zakotveno v ústavě, tudíž by tento problém měl posuzovat Ústavní soud," uvedla Šindelářová.

Soud: Novinář Smrček je nevinen Moravskoslezský den 16.6.2001

PRAHA - Někdejší reportér televize Nova Tomáš Smrček nespáchal trestný čin. Kdyby vyšetřovatel nebo státní zástupce pracovali lépe, dospěli by k tomuto závěru také a Smrček nemusel předstoupit před soud. Vyplývá to z rozsudku a jeho odůvodnění, kterým včera předsedkyně senátu Obvodního soudu pro Prahu 1 Dana Šindelářová zprostila pětačtyřicetiletého Smrčka obžaloby. Ta jej vinila z úmyslného ohrožení utajované skutečnosti, za což mohl jít až na osm let do vězení. Smrček v dubnu 1999 ukázal na kameru listinu s označením přísně tajné. Reportáž informovala o tom, že tehdejší šéf Vojenského obranného zpravodajství Jiří Růžek zajistil agentovi, který v roce 1995 řídil v opilosti, vrácení řidičského průkazu. Smrček v dokumentu začernil adresu a ve jménu, datu narození a rodném čísle byly dvě chyby. Přesto měl Smrček ohrozit agentův život a také zpravodajskou akci. To vše podle posudku, jenž vypracoval muž, jehož totožnost zůstala utajena až na fakt, že vystudoval Vysokou školu SNB. "Z dokazování vyplynulo, že osoba, jejíž údaje jsou v dokumentu uvedeny, fyzicky neexistuje. Nemůže proto být jako příslušník tajných služeb chráněn," uvedla Šindelářová. Dodala také, že údajně zmařená zpravodajská akce skončila předtím, než televize reportáž odvysílala. "Nemůžeme vyhovět žádosti státního zástupce o vrácení věci k došetření, protože by to znamenalo porušení zásady rychlosti řízení," řekla Šindelářová. Rozsudek totiž vynesla po roce a půl od zahájení trestního stíhání. Státní zástupce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou. "Myslím, že jiný rozsudek by byl ohrožením svobody slova," řekl senátor Jan Ruml. "Nejsem daleko od podezření, že práce orgánů činných v trestním řízení byla záměrně nedbalá," prohlásil Ruml.

Smrčka soud zprostil obžaloby - Právo 16.6.2001

PRAHA - Potlesk doprovodil v pátek v soudní síni Obvodního soudu pro Prahu 1 osvobozující rozsudek pro bývalého reportéra televize Nova Tomáše Smrčka. Ten se zpovídal z údajného ohrožení utajovaných skutečností. Podle žalobce se Smrček trestného činu, za který mu hrozilo až osmileté vězení, dopustil tím, že ve své reportáži na kameru ukázal tajný dokument. Reportáž se týkala podezření, že nynější ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek kryl jako šéf Vojenského obranného zpravodajství agenta, jenž jezdil v autě po Praze opilý. "Skutek popsaný v obžalobě se stal, ale není trestným činem," zdůvodnila verdikt předsedkyně senátu Dana Šindelářová. Člověk, jehož měla reportáž ohrozit na životě, totiž fyzicky neexistuje. Svědkové nedokázali ani konkretizovat ohrožení České republiky. Rozsudek nemusí být konečný. Státní zástupce si totiž ponechal lhůtu na rozmyšlenou.

Ředitel BIS přiznal svou lež, klíčový svědek nebyl zbaven mlčenlivosti - Hospodářské noviny 19.6.2001

Ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek může přijít o místo. Podal na něj trestní oznámení Stanislav Devátý, advokát bývalého reportéra televize Nova Tomáše Smrčky. Ten stál do minulého pátku na lavici obžalovaných kvůli podezření, že na jaře 1999 ukázal na kameru tajný dokument. Materiál se týkal podezření, že Růžek ještě jako šéf Vojenského obranného zpravodajství kryl agenta civilní rozvědky Petra Vágnera, kterého v roce 1995 zadržela policie v opilosti, jak řídí vůz. Růžek před soudem přiznal, že policii lhal, když tehdy žádal o vydání řidičského průkazu zadrženého údajnému agentovi. "Musel jsem nějak zdůvodnit, proč jsem chtěl vydat řidičský průkaz. Podpis vypadá jako pravý, napsal jsem ho já a v dopise není uvedena pravda," zdůvodnil ve své výpovědi podle MfD svůj krok Růžek. Jeho osud bude mít nyní v rukou vyšetřovatel, respektive státní zástupce a soud. Kvůli porušení slibu příslušníka tajné služby by vláda mohla Růžka dokonce zbavit funkce. Případ je dodnes zcela neprůhledný, jednu dobu se dokonce spekulovalo o tom, zda opilým hříšníkem za volantem nebyl sám Růžek. "Podstatné je to, že jeden ze svědků, po kterém jsem chtěl, aby potvrdil, zda dotyčný nebyl Růžek, nebyl zbaven mlčenlivosti," vysvětlil Devátý. Podle něj by vyšetřovatel mohl dosáhnout toho, aby ministr obrany klíčového svědka nechal mluvit, když už se to nepodařilo ve Smrčkově kauze. "Hodlám ten podnět dotáhnout do konce, chci být informován. Teď už je to docela vážné, ministr obrany by měl svědka zbavit mlčenlivosti," doufá Devátý.

Růžkův případ otevřen - Mladá fronta DNES 19.6.2001

Praha - Stejní vyšetřovatelé, kteří už jednou odmítli poslat před soud ředitele BIS Jiřího Růžka za to, že pomohl opilému agentovi získat zpátky zabavený řidičský průkaz, dostanou případ znovu na stůl. Šéf tohoto odboru Martin Hádek ovšem tvrdí, že Růžek by mohl být opět obviněn, pokud jsou nové informace o jeho jednání skutečně závažné. Růžek minulý týden během procesu s novinářem Smrčkem přiznal, že když agentovi jiné tajné služby Petru Vágnerovi (svému kamarádovi) pomohl z potíží s policií, nebyl k tomu oprávněn a navíc při tom lhal. Smrčkův obhájce podal na Růžka přímo v soudní síni trestní oznámení pro zneužití pravomoci. Vyšetřovatel Hádek uvedl, že rozhodující bude, co přesně Růžek při procesu řekl. "My jsme tehdy tu věc odložili a pokud vyvstanou nové skutečnosti, je možné znovu konat řízení. Dosud jsem ale neviděl (zprošťující) rozsudek soudu nad Smrčkem ani argumentaci v trestním oznámení. Takže to, jestli se objevila nová skutečnost, budu moci posoudit, jakmile dostanu písemné materiály," řekl Hádek. Oproti původnímu vyšetřování, z něhož Jiří Růžek vyvázl bez poskvrny, bude nyní šéf BIS v jiné pozici. U soudu s reportérem Smrčkem totiž vypovídali i policisté a lidé z tajných služeb, kteří Růžkovi svým svědectvím příliš nepomohli. Nikdo z nich totiž neřekl, kdo konkrétně Růžka požádal, aby se do případu agenta-opilce vložil.

Devátý podal trestní oznámení na šéfa BIS - Rovnost 19. 6. 2001

Advokát prý má důkazy o nezákonnosti Růžkova jednání PRAHA. Advokát Stanislav Devátý podal trestní oznámení na šéfa kontrarozvědky Jiřího Růžka. Trestní oznámení pro zneužití pravomoci veřejného činitele na ředitele Bezpečnostní informační služby Jiřího Růžka podal v pátek jeho předchůdce a právník Stanislav Devátý. Ten hájil v nedávném soudním procesu novináře Tomáše Smrčka. Sám Růžek se k případu odmítl vyjádřit. "Objevily se nové skutečnosti, které zcela změní pohled na Růžkovo jednání," řekl včera Devátý. Právě on byl novinářovým obhájcem v kauze údajného úmyslného ohrožování utajované skutečnosti. Na jaře 1999 ukázal Smrček v reportáži na kameru tajný dokument. Týkal se podezření, že nynější ředitel BIS Růžek kryl jako šéf Vojenského obranného zpravodajství agenta, jenž jezdil v autě po Praze opilý. Trestní oznámení podal Devátý přímo v soudní síni Obvodního soudu pro Prahu 1, který zprostil Smrčka obžaloby. "Bohužel se k tomu nemohu vyjádřit, protože jsem vázán mlčenlivostí," řekl Růžek a bez dalšího upřesnění dodal: "Myslím, že se k tomu ještě najde příležitost." "Od počátku řízení tvrdím, že se vůbec nemělo konat, protože jde o právo novináře přinášet informace. I ty, které by se nemusely líbit současné vládní moci," zdůraznil Devátý během procesu se Smrčkem.

MfD: Devátý podal trestní oznámení na šéfa BIS Růžka - ceskenoviny.cz 18. 6. 2001

PRAHA 18. června (ČTK) - Trestní oznámení pro zneužití pravomoci veřejného činitele na ředitele Bezpečnostní informační služby Jiřího Růžka podal v pátek jeho předchůdce a právník Stanislav Devátý. Ten hájil v nedávném soudním procesu novináře Tomáše Smrčka. Píše to dnešní Mladá fronta Dnes (MfD). Sám Růžek se k případu odmítl vyjádřit. "Objevily se nové skutečnosti, které zcela změní pohled na Růžkovo jednání," řekl podle listu Devátý. Právě on byl novinářovým obhájcem v kauze údajného úmyslného ohrožování utajované skutečnosti. Na jaře 1999 ukázal Smrček v reportáži na kameru tajný dokument. Týkal se podezření, že nynější ředitel BIS Růžek kryl jako šéf Vojenského obranného zpravodajství agenta, jenž jezdil v autě po Praze opilý. Trestní oznámení podal Devátý přímo v soudní síni Obvodního soudu pro Prahu 1, který zprostil Smrčka obžaloby, uvedla MfD. "Bohužel se k tomu nemohu vyjádřit, protože jsem vázán mlčenlivostí," řekl Růžek v telefonickém rozhovoru redaktorům listu a bez dalšího upřesnění dodal: "Myslím, že se k tomu ještě najde příležitost".

MfD: Devátý podal trestní oznámení na šéfa BIS Růžka Zpravodajství ČTK 18. 6. 2001

PRAHA 18. června (ČTK) - Trestní oznámení pro zneužití pravomoci veřejného činitele na ředitele Bezpečnostní informační služby Jiřího Růžka podal v pátek jeho předchůdce a právník Stanislav Devátý. Ten hájil v nedávném soudním procesu novináře Tomáše Smrčka. Píše to dnešní Mladá fronta Dnes (MfD). Sám Růžek se k případu odmítl vyjádřit. "Objevily se nové skutečnosti, které zcela změní pohled na Růžkovo jednání," řekl podle listu Devátý. Právě on byl novinářovým obhájcem v kauze údajného úmyslného ohrožování utajované skutečnosti. Na jaře 1999 ukázal Smrček v reportáži na kameru tajný dokument. Týkal se podezření, že nynější ředitel BIS Růžek kryl jako šéf Vojenského obranného zpravodajství agenta, jenž jezdil v autě po Praze opilý. Trestní oznámení podal Devátý přímo v soudní síni Obvodního soudu pro Prahu 1, který zprostil Smrčka obžaloby, uvedla MfD. "Bohužel se k tomu nemohu vyjádřit, protože jsem vázán mlčenlivostí," řekl Růžek v telefonickém rozhovoru redaktorům listu a bez dalšího upřesnění dodal: "Myslím, že se k tomu ještě najde příležitost".

Soud: Smrček je nevinen, neohrozil ČR ani agenta Hradecké noviny 16. 6. 2001

VERDIKT / Podle senátora Rumla by jiný rozsudek byl ohrožením svobody slova.

P r a h a - (Od zpravodaje Slova) Někdejší reportér televize Nova Tomáš Smrček nespáchal trestný čin. Kdyby vyšetřovatel nebo státní zástupce pracovali lépe, dospěli by k tomuto závěru také a Smrček nemusel předstoupit před soud. Vyplývá to z rozsudku a jeho odůvodnění, kterým včera předsedkyně senátu Obvodního soudu pro Prahu 1 Dana Šindelářová zprostila pětačtyřicetiletého Smrčka obžaloby. Ta jej vinila z úmyslného ohrožení utajované skutečnosti, za což mohl jít až na osm let do vězení. Osvobozující verdikt ocenili novináři a veřejnost v zaplněné soudní síni potleskem. Smrček v dubnu 1999 ukázal na kameru listinu s označením přísně tajné. Reportáž informovala o tom, že tehdejší šéf Vojenského obranného zpravodajství Jiří Růžek zajistil agentovi, který v roce 1995 řídil v opilosti, vrácení řidičského průkazu. Smrček v dokumentu začernil adresu a ve jménu, datu narození a rodném čísle byly dvě chyby. Přesto měl Smrček ohrozit agentův život a také zpravodajskou akci. To vše podle posudku, jenž vypracoval muž, jehož totožnost zůstala utajena až na fakt, že vystudoval Vysokou školu SNB. "Z dokazování vyplynulo, že osoba, jejíž údaje jsou v dokumentu uvedeny, fyzicky neexistuje. Nemůže proto být jako příslušník tajných služeb chráněn," uvedla Šindelářová. Dodala také, že údajně zmařená zpravodajská akce skončila předtím, než televize reportáž odvysílala. Svědkové navíc nedokázali ani konkretizovat ohrožení České republiky. "Nemůžeme vyhovět žádosti státního zástupce o vrácení věci k došetření, protože by to znamenalo porušení zásady rychlosti řízení," řekla Šindelářová. Rozsudek totiž vynesla po roce a půl od zahájení trestního stíhání. Státní zástupce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou. "Myslím, že jiný rozsudek by byl ohrožením svobody slova," řekl senátor Jan Ruml. "Nejsem daleko od podezření, že práce orgánů činných v trestním řízení byla záměrně nedbalá," prohlásil Ruml. "Po roce a půl nepředstavitelného stresu a napětí to bylo příjemné a očišťující," svěřil své pocity novinářům někdejší reportér Novy Smrček.

Soud zprostil Smrčka obžaloby-  Plzeňský deník 16. 6. 2001

PRAHA - Obvodní soud pro Prahu 1 včera po roce a půl trestního stíhání zprostil někdejšího televizního reportéra Tomáše Smrčka obžaloby z úmyslného ohrožování utajované skutečnosti. Reportáží měl ohrozit zájmy České republiky a život agenta. Na jaře 1999 ukázal Smrček v reportáži na kameru tajný dokument. Týkal se podezření, že nynější ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek kryl jako šéf Vojenského obranného zpravodajství agenta, jenž jezdil v autě po Praze opilý. Osvobozující verdikt ocenili novináři a veřejnost v zaplněné soudní síni potleskem. Smrček se práva na odvolání vzdal, státní zástupce Jiří Kára si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.

Soud zprostil novináře Tomáše Smrčka definitivně obžaloby - Lidové noviny 17. 10. 2001 

PRAHA - Pražský městský soud definitivně zprostil obžaloby z úmyslného ohrožování utajované skutečnosti někdejšího televizního reportéra Tomáše Smrčka. V neveřejném odvolacím řízení potvrdil červnový rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1. Předsedkyně senátu Stanislava Píchová včera sdělila, že odvolání státního zástupce se jako nedůvodné zamítá. Proti tomuto usnesení se již nelze odvolat. Trestní stíhání Smrčka souviselo s reportáží z jara 1999, v níž ukázal na kameru tajný dokument. Týkal se vyšetřování podezření, že nynější ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek kryl jako šéf Vojenského obranného zpravodajství agenta, jenž v roce 1995 jezdil v autě po Praze opilý. Poté agent působil v cizině.

Odvolací soud definitivně osvobodil novináře Smrčka - Zpravodajství ČTK 16. 10. 2001

PRAHA 16. října (ČTK) - Někdejší televizní reportér Tomáš Smrček byl definitivně zproštěn obžaloby z úmyslného ohrožování utajované skutečnosti. V neveřejném odvolacím řízení o tom dnes rozhodl pražský městský soud, který potvrdil červnový rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání státního zástupce se jako nedůvodné zamítá, řekla předsedkyně senátu Stanislava Píchová. Proti dnešnímu usnesení se již nelze odvolat. Žalobkyně přitom verdikt nechtěla před novináři komentovat. Smrček a jeho obhájce Stanislav Devátý vyjádřili radost i úlevu nad tím, že je případ po dlouhých 21 měsících u konce. Oba ale nesouhlasí s názorem soudu, že "svoboda projevu a šíření informací nejsou bezbřehé" a jsou omezeny zákonem o ochraně utajovaných skutečností. "Závěry rozsudku obvodního soudu s filozofickými úvahami o šíření informací nesdílíme," prohlásila Píchová. Trestní stíhání Smrčka souviselo s reportáží z jara 1999, v níž ukázal na kameru tajný dokument. Týkal se vyšetřování podezření, že nynější ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek kryl jako šéf Vojenského obranného zpravodajství agenta, jenž v roce 1995 jezdil v autě po Praze opilý. Poté působil agent v cizině. Po formální stránce se Smrček ohrožování utajované skutečnosti dopustil, ale po materiální stránce nebyla podstata tohoto trestného činu naplněna, uvedla Píchová. Prokázalo se totiž, že člověk, jehož měla reportáž ohrozit na životě, fyzicky neexistuje. Jméno uvedené na listině v reportáži se totiž jménu agenta jen podobalo. "Pakliže byla utajována skutečnost, která neexistovala, nebylo co utajovat," dodala Píchová.

Jiným způsobem by se zřejmě proces vyvíjel v případě zveřejnění listiny se skutečnými údaji o agentovi. Takový dokument by byl podle Píchové povinen i novinář odevzdat policii nebo bezpečnostnímu úřadu a zachovat mlčenlivost. "Nemohu souhlasit s tím, že svoboda slova není bezbřehá," řekl novinářům Smrček. Podotkl, že při zveřejnění dokumentu věděl, že obsahuje nepřesné údaje a že nemůže nikoho ohrozit.

"Pevně doufám, že před spravedlivý soud bude postaven i šéf BIS Jiří Růžek, který několikrát lhal, aby skryl svého kamaráda a pomohl mu vyhnout se postihu," dodal. Růžek se v červnu u soudu přiznal, že v aféře s opilým agentem lhal. Devátý na něj podal trestní oznámení pro podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele, které prověřuje vyšetřovatel.

Nejznámějším českým případem stíháním novináře je kauza spolupracovníka TV Nova Zdeňka Zukala, který byl v červnu 1997 obviněn z napomáhání k trestnému činu pomluvy v souvislosti s takzvanou olomouckou kauzou. Zukal podle obžaloby vyráběl na objednávku jednoho z aktérů případu reportáže údajně diskreditující mimo jiné i policisty, kteří kauzu vyšetřovali. Vleklé soudní řízení bylo letos v červenci odročeno na neurčito.

Dalším známým případem bylo trestní stíhání novinářů Mladé fronty Dnes (MfD) Sabiny Slonkové a Jiřího Kubíka, kteří zveřejnili informace o chystané diskreditační kampani proti političce ČSSD Petře Buzkové (takzvaná operace Olovo). Novináři byli obviněni z nadržování pachateli. Prezident stíhání zastavil, Slonková s Kubíkem však trvali na jeho pokračování. V březnu 2001 státní zastupitelství stíhání zastavilo. V září 2000 obvinil vyšetřovatel reportérku časopisu Týden Rebeku Křižanovou z neoprávněného nakládání s osobními údaji. Křižanová zveřejnila fotokopii protokolu z registru svazků bývalé StB, ve kterém je bývalý předseda Fondu národního majetku (FNM) Jan Stiess veden jako spolupracovník StB. V prosinci 2000 státní zástupce trestní stíhání Křižanové zastavil.

Renata Floriánová

Odvolací soud projedná ohrožení tajných dat novinářem Smrčkem - Zpravodajství ČTK 16. 10. 2001

PRAHA 16. října (ČTK) - Pražský městský soud má v neveřejném zasedání projednat odvolání žalobce v kauze někdejšího televizního reportéra Tomáše Smrčka, obžalovaného z úmyslného ohrožování utajované skutečnosti. Obvodní soud pro Prahu 1 jej v červnu obžaloby zprostil. Stíhání Smrčka souvisí s reportáží z jara 1999, v níž ukázal na kameru tajný dokument. Týkal se vyšetřování podezření, že nynější ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek kryl jako šéf Vojenského obranného zpravodajství agenta, jenž v roce 1995 jezdil v autě po Praze opilý. Poté působil agent v cizině. Skutek popsaný v obžalobě se stal, ale není trestným činem, zdůvodnil osvobozující verdikt obvodní soud. Podle něj se ukázalo, že člověk, jehož život údajně reportáž ohrozila, fyzicky neexistuje. Jméno uvedené na listině v reportáži se totiž jménu agenta jen podobalo. Žalobce se proti verdiktu odvolal, neboť žádá doplnit odborné vyjádření Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Pracovník NBÚ v prvotním posudku uvedl, že Smrček reportáží ohrozil zájmy České republiky a život agenta mimo jiné tím, že prozradil jeho totožnost. Před soudem ale přiznal, že ohrožení utajovaných skutečností posuzoval ve vztahu k originálu dokumentu a zveřejněnou listinou, na níž Smrček data začernil, se nezabýval.

Advokátní kancelář TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI poskytovala roku 2002 právní služby a zastoupení v kauze související s tajnou službou.

Pan Hrubant, byl jako bývalý agent tajné služby, zbaven všech obvinění a může nyní volně dýchat. 

Z MÉDIÍ:

Větší kontrola na BIS Televize ČT1 - 19. 12. 2002

Moderátor (Jan Němec): Poslanci by mnohem důsledněji kontroloval kontrarozvědku, tedy BIS. Předseda parlamentní komise, která tajnou službu kontroluje, vystoupil s prohlášením, že poslancům chybí konkrétní informace o tom, co vlastně BIS dělá. Zprávy, které má kontrolní komise k dispozici, jsou údajně nedostatečné. Ředitel BIS Jiří Růžek s požadavky souhlasí.

Tajné službě úkoly předává vláda a prezident. Občanskou kontrolu nad mocnou a utajovanou institucí by měl zajišťovat Parlament. Sněmovní komise pro kontrolu BIS zná úkoly, které vláda zadala, a také rozpočet kontrarozvědky. BIS poslancům předkládá zprávu o tom, co dělá. Jde především o souhrnné informace. Do živých svazů, tedy rozdělaných případů se kontroloři nedostanou. Parlamentní komise se často vkládá do různých afér kolem agentů. Nejčastěji se potýká s vynášením tajných informací. Za to byl obžalován třeba agent Václav Valis. Soud ho osvobodil po 9 letech obviňování. Kvůli podezření, že byl sledován místopředseda vlády Josef Lux, v roce 96 odešel šéf BIS Stanislav Devátý. Ukázalo se, že Lux byl ve svazku zmíněn okrajově a kdosi materiál vynesl. Také Miloš Zeman měl ještě v opozici neprokázané podezření, že BIS chce politiky diskreditovat. Později mohla být jeho strana s agenty naopak spokojená. Dostávala zřejmě exkluzivní informace. Agent Roman Hruban zjišťoval, kdo sociálním demokratům vynáší materiály. Práci nedokončil. Inspekce BIS ho obvinila z vydírání a podvodů, ale soud ho loni osvobodil. Za zmínku stojí i pád ředitele BIS Karla Vulterina. Předcházela mu stížnost britského agenta na špatnou práci české kontrarozvědky.

Moderátor (Jan Němec): Ředitel BIS říká, že s požadavky souhlasí, že je BIS v rámci zákona k poslancům vstřícná. Souhlasíte? V čem je problém? Jan Klas, předseda komise pro kontrolu BIS: Tak problém si myslím, pokud pan ředitel takto odpovídá, není žádný. My jsme pouze přijali usnesení v tom smyslu, že já jako dlouholetý člen komise, který prošel celou tu řadu let od řadového člena až po místopředsedu a současné době předsedu komise jsem si pročítal zprávy od roku 93, které dostáváme a zjistil jsem jednu věc, že všechny ty zprávy od roku 93, tzv. bílé knihy, které jsou rozděleny na dvě části - na část veřejnou, kterou můžete třeba načíst na internetu, nebo neveřejnou, utajovanou, tak utajovaná část je stejná. Je stejně koncipována a píše se stále o stejných věcech. Já si myslím, že pro lidi, jako jsou prověření poslanci této komise, je to velice málo. Moderátor (Jan Němec): A můžete vyloučit, že za tou snahou důsledněji kontrolovat BIS je třeba snaha poslanců dostat se k citlivějším údajům, které je zajímají?

Jan Klas, předseda komise pro kontrolu BIS: Tak to rozhodně ne. My totiž přístup nemáme skoro vůbec k žádným údajům.

Moderátor (Jan Němec): Jak tedy můžete kontrolovat BIS? Jan Klas, předseda komise pro kontrolu BIS: Právě proto a já jsem shodou okolností v komisi, která mohla nahlédnout do kauzy pana ministra Tvrdíka, kauza Srba a naživo jsme mohli kontrolovat citlivé informace. Já velice oceňuji takovýto přístup od vojáků.

Moderátor (Jan Němec): Myslíte si, že u BIS by to měl být podobné?

Jan Klas, předseda komise pro kontrolu BIS: Pak teprve člověk zjistí, co se může stát, když 12 let se nevěnuje třeba jedné ze služeb tak, jak bysme měli. Pan ministr to připustil a říkal, že bude muset zavést službu znova.

Moderátor (Jan Němec): To znamená, že mělo by to být podobné i u BIS?

Jan Klas, předseda komise pro kontrolu BIS: Zcela určitě.

Moderátor (Jan Němec): Není to tak, že se od vás kontrolní orgán dozví jen to, co mu vy sám chcete dát?

Jiří Růžek, ředitel BIS: To rozhodně tak není. Kontrolní orgán se od nás dozví všechno, co mu zákon dovoluje a co nám zákon ukládá. Já myslím, že ta pozice pana poslance a ředitele BIS je dána tím, jak ji vlastně definuje zákon, a zákon hovoří o stálé komisi, stálé kontrolní komisi pro BIS, a co se týče kauzy vojenské zpravodajské služby a případu Srba, tak tam Parlament zřídil vyšetřovací komisi, čili jedná se o dvě různé kontrolní činnosti.

Moderátor (Jan Němec): Poslanci tedy nemohou nahlížet do živých případů. Co vlastně o vaší činnosti se mohou dozvědět a z čeho?

Jiří Růžek, ředitel BIS: Dozvědí se to, co jim dovoluje zákon. Totiž dozvědí se podle zákona obligatorní informace, výroční zprávu, rozpočet, čerpání prostředků, dozvědí se o tom, na jakých tématech pracovala služba, dozvědí se, jaké zpravodajské prostředky používala. Čili po mém soudu je to dost informací o tom, aby si poslanci udělali představu o tom, čím se služba zabývá a s jakými výsledky.

Moderátor (Jan Němec): Máte tu představu o tom, čím se služba zabývá?

Jan Klas, předseda komise pro kontrolu BIS: Tak samozřejmě že ne, jinak bych tady samozřejmě nebyl. Ale chci říci, že tam jde i osobní vztahy, otevřenost. Když např. shrnu těch 10 let kontroly, tak např. došlo k tomu, že tehdy pan Stanislav Devátý byl ochoten na svou zodpovědnost uzavírat otevřené, živé svazky, aby komise mohla, tak jak jste v úvodu uváděli, prohlížet svazky, které souvisely s kauzou sledování pana ministra Luxe.

Moderátor (Jan Němec): Vy např. od pana ředitele Růžka tu vstřícnost necítíte?

Jan Klas, předseda komise pro kontrolu BIS: Tak já si netroufám mluvit za celou komisi, ale za sebe zcela určitě, protože si myslím, že v těchto sférách nelze se pouze odvolávat na zákon a konec konců je tady i vyjádření pana ministra Tvrdíka, že on bude podporovat moji snahu radikálně změnit zákon o parlamentní kontrole zpravodajských služeb. Já si myslím, že takto dál už to prostě nejde.

Moderátor (Jan Němec): Souhlasil jste?

Jiří Růžek, ředitel BIS: U těchto témat, které zmínil pan předseda Klas, bych je rozdělil na dvě části. První část se týká toho, co říkáte, že učinil pan Stanislav Devátý. Já nenacházím v zákoně žádný prostředek a žádnou cestu k tomu, jak to učinit, a musím říct, že až se vrátím do kanceláře, že budu zvažovat konzultaci se státním zástupcem, zda-li nedošlo k porušení zákona. Druhá věc je samozřejmě hloubka kontroly, kterou může uplatňovat Parlament vůči zpravodajským službám, a ta je jednoznačně v rukou Parlamentu a jednoznačně v rukou vlády.

Moderátor (Jan Němec): Pojďme konkrétně k činnosti BIS. Na vaši hlavu se snáší kritika typu: hrají si na svém písečku, nepředávají informace, např. v tisku se před rokem objevila zpráva o pohybu dvou příslušníků nebezpečné sekty Óm Šinkrikjó, dozvěděl se to ministr vnitra od americké CIA, nikoliv od vás, i když jste ho sledovali. Jak je vlastně možné, že to předávání informací neprobíhá?

Jiří Růžek, ředitel BIS: Já si myslím, že co se týče spolupráce BIS a orgánů činných v trestním řízení a policie je velmi dobrá. Poslední události svědčí jednoznačně o tom, že kooperace a koordinace s ministerstvem vnitra...

Moderátor (Jan Němec): Takže tento případ se nemůže opakovat?

Jiří Růžek, ředitel BIS: Ty případy se nemohou opakovat.

Moderátor (Jan Němec): Na internetových stránkách BIS jsem našel v kapitole poslání, zásady a krédo: BIS dbá lidských práv, a je-li nucena je narušit, děje se tak výhradě podle zákonem stanovených pravidel. Pak ale přicházejí na svět třeba informace o nelegálních odposleších např. v roce 95 ministra spravedlnosti, 99 odposlech mezi příslušníky BIS atd. Jak můžete tyto případy eliminovat?

Jiří Růžek, ředitel BIS: Odposlech ministra spravedlnosti se netýkal každopádně činnosti BIS. BIS využívá zpravodajskou techniku a zpravodajské prostředky výlučně v souladu se zákonem a co se týkalo porušení pravidel používání zpravodajské techniky příslušníků BIS, pak se jednalo o soudní spor. Soud tam vyřkl ortel a výrok.

Moderátor (Jan Němec): Má třeba kontrolní komise vůbec šanci zabránit nelegálním odposlechům nebo se vůbec o nich dozvědět?

Jan Klas, předseda komise pro kontrolu BIS: Ne, v žádném případě. Já bych to dokumentoval jenom větou, kterou řekl pan ředitel, která je zcela signifikantní, že se podívá na to, až se vrátí k sobě do ředitelny, zda pan Devátý postupoval podle zákona. To přece o tom vůbec není. Je to o tom, že my jsme tenkrát velice ocenili, že pan ředitel na sebe vzdal tu odpovědnost a tady vidíte rozdíl v přístupech jednotlivých lidí, kteří řídili v minulosti nebo řídí BIS, kdo má ochotu a důvěru v poslance apod. Tady jediná cesta, jak se dobrat k výsledku a to znamená radikální změnit zákon.

Moderátor (Jan Němec): V vylučujete zcela ty ilegální odposlechy občanů? Jiří Růžek, ředitel BIS: Tady bych řekl, že si musíme uvědomit, že dnes je to vlastně záležitost, kterou mohou nasazovat i soukromé zpravodajské služby, soukromé bezpečnostní agentury. Čili za BIS říkám, že to vylučuji. Co se týče postupu a postoje pana Devátého, já bych chtěl říct, že ředitel služby je odpovědný vládě, je odpovědným občanům za vykonávání své funkce a jestliže občan, resp. stát investuje do určité operace peníze, tak ředitel nemůže prostě rozhodnout jen tak z volné ruky, že tuto akci ukončí a jinou zahájí. Čili je to také otázka nakládání se svěřenými prostředky.

Moderátor (Jan Němec): Podle vás BIS plní své poslání a nebo nevíte, zda ho plní?

Jan Klas, předseda komise pro kontrolu BIS: My to samozřejmě nemůžeme vědět, protože...

Moderátor (Jan Němec): BIS je v podstatě bez jakékoliv kontroly? Jan Klas, předseda komise pro kontrolu BIS: Je pouze pod povrchovou kontrolou, to znamená, že pan řiditel si skutečně může dělat cokoliv směrem ke vládě, kdy jediným skutečným kontrolorem je vlád a to ne ještě celá, protože ne všichni mají samozřejmě čas kontrolovat pana ředitele a většinou se to přenáší na hlavu pana premiéra.

Moderátor (Jan Němec): Je to tak?

Jiří Růžek, ředitel BIS: Každopádně nikoliv, pokud byste vycházeli z údajů, zpráv a informací, které máte ze zákona k dispozici, pak byste dokázali přečíst věcně, získáte velmi realistický obraz o tom, co dělá BIS.

Soud osvobodil bývalého agenta tajné služby - Deníky Morávia 10. 07. 2002

Josef Hympl

Praha - Městský soud v Praze včera zprostil obžaloby bývalého příslušníka Bezpečnostní informační služby Romana Hrubanta. Třiatřicetiletý Hrubant byl obžalován z vydírání, zpronevěry, podvodu a výtržnictví. Měl například vydírat několik podnikatelů, od kterých získal více než čtyři miliony korun. "Nepodařilo se prokázat, že by se pan Hrubant žalovaných skutků skutečně dopustil. Ve výpovědích svědků, z nichž je značná část také trestně stíhána, jsou zásadní rozpory," konstatoval soudce. Kauza, která se kvůli utajovaným informacím projednávala za zavřenými dveřmi, poutala pozornost médií a veřejnosti tři roky. Hrubant, který pracoval v protiteroristické jednotce BIS, byl kvůli údajným leasingovým podvodům vyhozen z tajné služby a ve vazbě strávil sedmnáct měsíců. Od začátku vyšetřování tvrdil, že případ byl pomstou BIS za to, že pátral, jakým způsobem unikají informace tajné služby k politikům ČSSD.

"Budu pro svého klienta požadovat odškodné sto padesát tisíc korun," sdělil obhájce Stanislav Devátý, který v minulosti pracoval jako šéf BIS.

Hrubant při svém zatčení policii tvrdil, že odhalil informátory, kteří z tajné služby vynášeli citlivé materiály. Jedním z nich byl podle něj nynější šéf Národního bezpečnostního úřadu Tomáš Kadlec. Podle tisku byl příjemcem informací exministr Jaroslav Bašta (ČSSD).

V březnu loňského roku předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS Jan Klas (ODS) uvedl, že jeho předchůdce v čele komise a nynější velvyslanec v Rusku Bašta průkazně disponoval jak materiály, tak informacemi nadstandardního charakteru.