Právní stát v Česku funguje dobře. Dojem, že je tomu naopak, vytváří menšina vleklých, mediálně sledovaných kauz, říká v novém díle podcastové minisérie Politici mezi paragrafy předseda vlády Petr Fiala. V rozhovoru s Jaroslavem Kramerem a Petrem Tomanem také tvrdí, že státní zástupci někdy mohou s obžalobou experimentovat, aniž by měli pevné přesvědčení o vážnosti spáchaných činů. „Důvěra v právní stát a spravedlnost je důležitá. A jsou věci, které k tomu nepřispívají,“ dodává pak s odkazem na výročí deseti let zásahu na Úřadu vlády. „Veřejnost sama nad tím čas od času přemýšlí a ptá se, co se vlastně tehdy stalo,“ myslí si Fiala.

Termín natáčení nového dílu podcastu Jaroslava Kramera a Petra Tomana Politici mezi paragrafy, který ve své třetí řadě hostí vysoké ústavní činitele, se sešel s výročím 10 let od policejního zásahu na Úřadu vlády, který vedl k pádu tehdejšího kabinetu Petra Nečase. V něm na pozici ministra školství zasedal i Petr Fiala, takže události se jej přímo dotkly, byť v době zásahu byl tehdy ještě nestraník Fiala na ministerské cestě v Londýně. „Ty první zprávy byly o obrovských podvodech a velkém množství nalezených peněz. Po deseti letech zůstávají otázky, co se z kriminálního hlediska odehrálo a jaké byly důvody pro tak masivní, spektakulární zásah,“ říká premiér.

Z tehdejšího nestraníka Fialy je dnes předseda ODS, tedy strany, které se tehdejší policejní akce týkala primárně. I proto se mu i s odstupem dekády počínání vyšetřovatelů těžko hodnotí, přičemž zmiňuje fakt, že některé z tehdy odstartovaných kauz stále běží. „Jsem současně trochu v nevýhodě, protože jsem předsedou strany, jejíž premiér tehdy stál v čele vlády. Myslím, že veřejnost sama nad tím čas od času přemýšlí a ptá se, co se vlastně tehdy stalo,“ dodává k zásahu orgánů činných v trestním řízení, který byl přetaven v minimum hmatatelných výsledků, což otřáslo důvěrou občanů v právní stát. Sám Fiala ji podle svých slov neztratil.

„Nemám důvod nemít důvěru v právní stát. Byl jsem překvapen, když jsem se už jako předseda vlády dozvěděl, že v délce soudních řízení patříme k těm lepším zemím v Evropě.“ Dojem, že je tomu naopak, podle něj vzniká proto, že mediální pozornost se soustředí na několik vybraných kauz, které se týkají politiky, veřejného zájmu či významných podnikatelů a táhnou se extrémně dlouho. „To nakonec ve veřejnosti vyvolává takový pokřivený dojem o tom, jak celý systém funguje, a pochybnosti, zda se všem dostane spravedlnosti. Přitom systém v naprosté většině svých parametrů funguje,“ myslí si premiér.

Exekutiva má za žalobce odpovědnost

Podcast Politici mezi paragrafy se věnuje i tomu, že se po letech vrací do hry novela zákona o státním zastupitelství, která měla posílit nezávislost žalobců, ale po výše zmíněném zásahu v roce 2013 byla uložena k ledu. Fiala tvrdí, že je třeba najít dobrý kompromis, který zajistí nezávislost státního zastupitelství, ale zároveň nezbaví stát a exekutivu odpovědnosti, kterou za žalobce má, neboť systém státního zastupitelství je součástí moci výkonné.

„Ať se podíváme kamkoliv, vždy najdeme vyvažování těch mocí a hledání správného nastavení je trošku složité, což vychází z tradic nejen ústavních, ale řekl bych i kulturních. Ta debata je zatížena právě tím, co se u nás stalo. Každá politická reprezentace je podezřívána, že se snaží státní zastupitelství nějakým způsobem ovládnout, což v našem případě určitě není pravda, už proto, co se tady odehrálo. Ale současně nechceme rezignovat na to, že určitá míra odpovědnosti tady zůstává,“ líčí premiér svůj pohled na věc s tím, že by měla společnost po státních zástupcích chtít, aby reprezentovali stát v tom smyslu, že podávají obžalobu tam, kde mají důkazy a jsou přesvědčeni o tom, že to je jednoznačné.

„Současně bychom po nich měli chtít, aby neexperimentovali. V minulosti jsme slyšeli výroky, které mě děsily, že třeba zkouší, jestli jde o trestný čin a jestli soudy dají za pravdu jejich interpretaci. To je velký hazard s osudy často nevinných lidí,“ říká Fiala s tím, že je třeba jednat v případě, kdy panuje přesvědčení, že byl spáchán trestný čin. „Padni komu padni,“ dodává. Pocit spravedlnosti ve společnosti pak podle něj bude sílit.

Problémem jsou úniky

Debata se nemohla vyhnout ani aktuálnímu tématu rezignace vrchního státního zástupce v Olomouci Radima Daňhela, který ve funkci končí po necelém roce, zatímco jeho předchůdce Ivo Ištvan byl v čele téhož úřadu s čtyřletou přestávkou 21 let. Podle všeho se Daňhelovi nepodařilo získat důvěru podřízených, včetně těch v Brně a Ostravě. Premiér Fiala to vnímá jako závažnou věc, která naznačuje hlubší strukturální problém, jímž by se měl zabývat ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. „U takto vysoké funkce nelze pokrčit rameny a říct, no, tak byl špatně vybrán, nebo nesedl si s tou funkcí,“ komentuje předseda vlády dění na olomouckém úřadě.

Zmíněný ministr spravedlnosti Pavel Blažek patří k premiérovým nejbližším spojencům. Proto Fialu trápí, že je pod setrvalou palbou kritiky a výtky na Blažkovu adresu považuje za neopodstatněné. Odmítá i kritiku Blažka, že zasahuje do živých spisů. Podle Fialy jen reaguje na podněty poslanců a zjišťuje informace, případně podává žádosti o vysvětlení od soudců či státních zastupitelství, což je běžná agenda ministra spravedlnosti. „Co mě ale trápí ještě více, jsou mediální úniky z vyšetřovaných věcí. Je spousta trestních řízení, která probíhají tak, že o nich nikdo neví, a pak jsou taková, kde už dopředu, už při zjišťování a zajišťování důkazů, jsou přítomna média a píší, koho se to týká. To je nešvar, kterého bychom se měli zbavit,“ rozhořčuje se premiér. Uvádí však, že prověřování, odkud úniky do médií pocházejí, neprokázalo, že by původcem byla státní zastupitelství.

Přeplněnost věznic

Trestní řízení podle premiéra funguje relativně dobře, ale současná podoba trestního zákoníku vede k tomu, že máme nadprůměrně vysoký počet vězňů na 100 tisíc obyvatel, kteří navíc za mřížemi tráví více času, než je podle zkušeností z jiných evropských zemí nutné. „To vůbec není dobré. Příliš mnoho lidí vykonává trest za mřížemi, přestože by si mohli svou vinu odpykat peněžitým nebo alternativním trestem. To je třeba změnit a často o tom mluvím s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem.“

Předseda vlády zároveň zmiňuje, že podle odborné veřejnosti ani není třeba psát nový trestní zákoník, ale jsou potřeba výrazné úpravy. „Jednak toto společnost velmi zatěžuje, ty náklady jsou velmi vysoké, druhý důvod je, že současné nastavení ani nevede k nápravě. Vězení vytváří sociální prostředí, které není příznivé. A další věc je, že máme velmi přísné tresty za majetkové trestné činy, zatímco u násilných trestných činů ty sazby nejsou tak vysoké,“ poukazuje ministerský předseda.

Sám sobě úřad nikdo nezruší

V bloku věnovaném vládnímu reformnímu ozdravnému balíčku se diskutéři dotkli mimo jiné tématu bobtnajícího zástupu státních zaměstnanců, jejichž počet se za 15 let téměř zdvojnásobil na zhruba 470 tisíc, přičemž meziročně jich přibylo 7677, což představuje nárůst mzdových výdajů ve státním rozpočtu o 13 miliard korun.

Premiér argumentuje, že krátkodobě snížit počet státních zaměstnanců nelze, a uvádí, že za posledních sedm let, kdy počet lidí placených státem vzrostl o 60 tisíc, jich drtivá většina přibyla ve školství. „Je to 37 tisíc pedagogických pracovníků, 12 tisíc nepedagogických. Souvisí to především se silnějšími populačními ročníky. Tady vidíte, že v širším smyslu státní zaměstnanec je učitel. Máme si tedy říct: budeme snižovat počet státních zaměstnanců, takže propustíme učitele? To nedává smysl, zvlášť když teď přechází silné ročníky na střední školy. Co udělat můžeme, je snižovat počet úředníků. My jsme snížili počet úředníků o jeden tisíc,“ říká Fiala s tím, že se to může zdát jako malé číslo, ale obhajuje jej slovy, že aby bylo možné propustit více úředníků, bylo by třeba rušit agendy, jimiž se zabývají. „A to chce odvahu. Sám sobě úřad nikdo nezruší.“

Proto je podle jeho slov součástí tzv. ozdravného balíčku závazek snížit provozní výdaje státu o pět procent a objem mzdových prostředků o dvě procenta. To má vytvořit tlak na vedoucí pracovníky, aby přistoupili k řezům.

Má být nejvyšším státním zástupcem jen člověk pocházející ze soustavy státních zastupitelství? Kdy se dočká změn advokátní tarif platný od roku 2006? A co považuje premiér za zásadní při tvorbě nové legislativy? Více v podcastu.