Vymáhání pohledávek a náhrada škody

Spojte se s námi

Nevíte, kam spadá Váš případ, nebo jste jej nenašli na našich webových stránkách? Kontaktujte nás a my vymyslíme, jak Vám můžeme pomoct.

Kontaktujte nás

Úvodem

Nikoli z ničeho vznikla přísloví „dobré účty dělají dobré přátelé“ nebo „kamarády buďme, ale dluhy plaťme“. Každý se totiž může ocitnout v situaci, v níž jedna ze stran (dlužník) té druhé (věřiteli) „něco dluží“ (dluh), čemuž odpovídá právo druhé strany na zaplacení dluhu (pohledávka). Může se jednat o známého, který nevrátil zapůjčené peníze v domluvený den, o fakturu za odebrané zboží, která je již po splatnosti, o povinnost k náhradě škody způsobené při dopravní nehodě nebo jen o finanční prostředky, které byly omylem zaslány na nesprávný bankovní účet. Ve všech nastíněných situacích může nastat okamžik, kdy již nebude možné vyčkávat, zdali dlužník sám od sebe přistoupí ke splnění svého dluhu, ale věřitel bude nucen přistoupit k zahájení procesu vymáhání pohledávek.

Celý proces může být velice náročný, a to jak psychicky, tak finančně, velmi zdlouhavý a v konečném důsledku bez očekávaného výsledku. Neodborné vymáhání pohledávky se někdy může proměnit ve ztrátu pohledávky a povinnost nahradit druhé straně náklady soudního řízení. Vždy lze tedy v tomto směru doporučit obrátit se na odborníky, kteří budou schopni efektivně chránit Vaše práva v průběhu celého procesu.

Předsoudní stadium vymáhání pohledávky

Vymáhání pohledávky pochopitelně začíná ve fázi, kdy ještě nedošlo k podání žaloby. V předsoudním stadiu vymáhání je potřeba nejprve posoudit, zdali je pohledávka vůbec oprávněná a lze předpokládat, že může být úspěšně uplatněna u soudu. V tomto směru je potřeba se zaměřit především na:

Stranu dlužníka (komu byly zapůjčeny finanční prostředky, kdo skutečně způsobil škodu, kdo bez právního důvodu užíval věc apod.).
Uplatnitelnost pohledávky u soudu (nelze vymáhat např. některé pohledávky ze sázek, her a losů).
Splatnost pohledávky (zdali již uplynula dohodnutá lhůta k vrácení zapůjčených peněz nebo zdali již byl škůdce vyzván k náhradě škody apod.).
Možnosti obrany protistrany (např. námitku promlčení nebo námitku zneužití práva).
Vymahatelnost pohledávky (zvážit je potřeba také majetkovou situaci dlužníka, aby pro věřitele nebylo případné soudní rozhodnutí pouhým „cárem papírů“, ale skutečně bylo reálné, že pohledávka bude uspokojena).

Pokud věřitel dojde k tomu, že pohledávku je potřeba uplatnit u soudu, prvním krokem by mělo být podání tzv. předžalobní výzvy. Předžalobní výzva totiž může mít zásadní psychologický efekt, tedy že se dlužník „zalekne“ a pohledávku uhradí ještě před zahájením soudního řízení. Tím lze předejít dlouhým soudním tahanicím. Zároveň však zaslání předžalobní výzvy dlužníkovi představuje podmínku pro přiznání náhrady nákladů soudního řízení žalobci.

Uplatnění pohledávky u soudu

Pokud předžalobní výzva nepřinese kýžený efekt, tedy splnění dluhu, nezbyde často věřiteli než podat příslušný návrh na zahájení soudního řízení, tedy zpravidla žalobu. V některých případech se však nejedná přímo o žalobu, ale např. o návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, návrh na vydání evropského platebního rozkazu nebo v případě vymáhání směnek návrh na vydání směnečného (šekového) platebního rozkazu (např. pokud dochází k zajišťování pohledávek vystavováním směnek).

V souvislosti se zahájením soudního řízení je potřeba si uvědomit, že toto s sebou nese nutnost uhradit soudní poplatek, který se zpravidla odvíjí od výše vymáhané pohledávky. Dále je potřeba si uvědomit, že náklady soudního řízení (především náklady právního zastoupení) si v průběhu řízení platí každá ze stran ty své. Při konečném rozhodování v řízení pak soud rozhoduje i o povinnosti nahradit náklady druhé straně, a to zpravidla podle poměru úspěchu ve věci.

Soudní či jiné (např. před rozhodčím orgánem v případě zahájení rozhodčího řízení) řízení s sebou nese velké množství zákrut a úskalí, když žalobce je povinen svá žalobní tvrzení dostatečně prokázat a předvést žalobu tak, aby v očích soudce (rozhodce) nebylo pochyb, že je oprávněná a měl by jí vyhovět.

Výkon rozhodnutí (exekuce)

Koncem soudního řízení však vymáhání pohledávky nekončí. Pokud je žalobce vymáhající svou pohledávku u soudu úspěšný, soud vydá rozhodnutí, kterým autoritativně uloží žalovanému povinnost zaplatit žalobci požadovanou částku (např. včetně úroku z prodlení) a uhradit mu náklady soudního řízení. Žalovaný pak má soudem určený čas (zpravidla tři dny od právní moci rozhodnutí) na dobrovolné splnění uložené povinnosti. Pokud tak neučiní, může se věřitel (resp. úspěšný žalobce) obrátit na soudního exekutora (příp. na samotný soud) za účelem zajištění exekučního vymáhání pohledávky. Povinností exekutora pak je, aby rozhodnutí soudu vykonal a pohledávku nuceně vymohl.

Exekutor se pak snaží vymoci příslušné peněžní plnění všemi možnými způsoby, kterými v souladu se zákonem smí, tedy např. přikázáním pohledávky z účtu (tzv. obstavení účtů), srážkami ze mzdy nebo prodejem movitých či nemovitých věcí. Právě v exekuci se však často projeví potřebnost předchozího posouzení vymahatelnosti pohledávky, když exekutor i přes veškerá svá oprávnění nedohledá žádný majetek, z něhož by mohla být pohledávka uspokojena. V takovém případě se bude jednat o bezvýslednou exekuci, v níž věřitel nevymůže nic ze své soudem přiznané pohledávky, a dokonce bude povinen uhradit základní náklady exekutorovi, neboť tomu podle zákona nemohou jít bezvýsledné exekuce k tíži.

Úpadek dlužníka a insolvenční řízení

Samozřejmě může nastat také situace, kdy je pro dlužníka objektivně nemožné dál řádně a v plné výši splácet své dluhy vůči většímu počtu věřitelů. Takový dlužníci jsou právní terminologií v úpadku, lidově řečeno se jedná o osobní bankrot. Jedná se buď o situaci, v níž má dlužník více než jednoho věřitele, vůči nimž má dluhy po splatnosti (platební neschopnost), nebo o situaci, v níž zjednodušeně řečeno dlužníkovi dluhy přesahují jeho majetek (předlužení). Pokud je dlužník v některé z dvou uvedených situací, může (v některých situacích dokonce musí) na sebe podat insolvenční návrh (vyhlášení osobního bankrotu).

Podáním insolvenčního návrhu pak začíná běžet insolvenční řízení, jehož cílem je vyřešit vzniklou dlužníkovu situaci kolektivně, tj. mezi dlužníkem, všemi jeho věřiteli, soudem a zpravidla insolvenčním správcem, a to tak, aby došlo k co největšímu uspokojení všech věřitelů.

V souvislosti s insolvencí je však potřeba si uvědomit, že veškeré informace o tom, že proti dlužníkovi je vedeno insolvenční řízení, jakož i celý jeho průběh, je veřejně dostupný v insolvenčním rejstříku (lidově řečeno v rejstříku insolvence). Podání insolvenčního návrhu tak může – chtě nechtě – způsobit velké množství nepříjemností, jako např. ztrátu obchodních partnerů.

Závěrem

Proces vymáhání pohledávek s sebou nese velké množství rizika. Některá rizika jsou jakémukoli vymáhání pohledávek společná, některá rizika jsou jiná při vymáhání nároků na náhradu škody a jiná při vymáhání nároků z bezdůvodného obohacení. Lze tak jednoznačně doporučit obrátit se v každém případě na profesionály, kteří Vám poskytnou odbornou a efektivní právní pomoc a vždy po posouzení konkrétních okolností Vašeho případu pro Vás Vaši pohledávku vymůžou.

Jaké otázky pro klienty obvykle řešíme v souvislosti s vymáháním pohledávek a náhradou škody?