Vnitřní předpisy

Zaměstnavatel může kromě kolektivních smluv (viz Jednání s odbory) upravovat práva a povinnosti také prostřednictvím vnitřních předpisů. Specifický druh vnitřního předpisu je potom i pracovní řád. Vnitřním předpisem může zaměstnavatel stanovit práva v pracovněprávních vztazích výhodněji, než stanoví zákoník práce. Zaměstnavatel tak může například prodloužit délku dovolené, na kterou má zaměstnanec právo nebo stanovit vyšší příplatky za práci přesčas, vyšší odstupné či poskytovat náhradu mzdy při některých překážkách v práci. Je ovšem zakázáno, aby vnitřní předpis ukládal zaměstnanci povinnosti nad rámec zákoníku práce (může je toliko konkretizovat) nebo zkracoval jeho práva stanovená zákoníkem práce. Zaměstnavatel tak nemůže vnitřním předpisem například zavázat zaměstnance povinností mlčenlivosti (viz Pracovní smlouvy).  V případě, že by takovou úpravu vnitřní předpis obsahoval, jednalo by se o zdánlivé právní jednání, tedy hledělo by se na něj, jako by vůbec nebylo učiněno.

Spojte se s námi

Nevíte, kam spadá Váš případ, nebo jste jej nenašli na našich webových stránkách? Kontaktujte nás a my vymyslíme, jak Vám můžeme pomoct.

V praxi se rozlišují dva druhy vnitřních předpisů:

  • vnitřní předpisy upravující mzdová a jiná práva zaměstnanců
  • vnitřní předpisy upravující vnitřní organizační a technologické postupy a jiné technické záležitosti

U zaměstnavatele zpravidla existuje několik vnitřních předpisů upravujících vnitřní organizační a technologické postupy a jiné technické záležitosti. Tyto předpisy ukládají zaměstnancům zpravidla podrobné povinnosti, jak postupovat při určitých procesech, úkonech či manipulaci se strojním zařízením, popřípadě mohou upravovat různé kontrolní mechanismy apod. Na tyto vnitřní předpisy se výše zmíněná omezení nevztahují, neboť jsou projevem nadřízenosti zaměstnavatele vůči zaměstnancům, respektive oprávněním zaměstnavatele udílet zaměstnancům pokyny k provádění práce.

Vydání vnitřního předpisu

I vnitřní předpisy však mají své zákonné náležitosti, které je třeba při jejich vydání dodržet. Vnitřní předpis musí být vydán v písemné formě, nesmí být v rozporu s právními předpisy nebo být vydán se zpětnou účinností. Účinný může být nejdříve okamžikem, kdy je zaměstnavatelem vyhlášen. Vydá-li zaměstnavatel vnitřní předpis, nebo v případě, že jej změní či zruší, je povinen tuto skutečnost nejpozději do 15 dnů oznámit zaměstnancům. Zákon nestanoví, jakou formou tak zaměstnavatel musí učinit, nicméně měl by být schopen tuto skutečnost v případě potřeby prokázat.

V případě vydávání, změny či zrušení vnitřních předpisů není vyžadován souhlas odborové organizace, nicméně vzhledem k tomu, že se zpravidla bude dotýkat většího počtu zaměstnanců, bude jeho vydání třeba s odborovou organizací alespoň projednat. Vnitřní předpis se vydává nejčastěji na dobu určitou, nejméně však na dobu jednoho roku, to však neplatí v případě předpisu týkajícího se odměňování, ten může být vydán i na kratší dobu.

Závaznost vnitřního předpisu

Aby byl vnitřní předpis závazný pro zaměstnavatele, tak i pro všechny jeho zaměstnance, je třeba, aby byl řádně vyhlášen a zaměstnavatel zároveň splnil svou informační povinnost. V případě druhé kategorie vnitřních předpisů, tedy předpisů organizační a technologické povahy, musí nadto prokázat, že se s nimi zaměstnanci skutečně seznámili.

Zrušení a zánik vnitřního předpisu

Zaměstnavatel může pochopitelně vnitřní předpis zrušit, přičemž takové zrušení je účinné nejdříve dnem vyhlášení, nelze jej tedy zrušit zpětně.  Jestliže je vnitřní předpis zrušen nebo zanikne, na práva, která zaměstnanci do té doby vznikla, to nemá žádný vliv (jedná se zejména o mzdová práva) a tato práva i nadále trvají.

Pracovní řád

Jiné vnitřní předpisy nesmí ukládat povinnosti zaměstnancům, k tomuto účelu slouží právě pracovní řád. Ten je jedním ze zvláštních druhů vnitřních předpisů, který nezakládá práva a nároky, naopak rozvádí ustanovení zákoníku práce, popřípadě ustanovení zvláštních právních předpisů podle zvláštních podmínek u zaměstnavatele, jde-li o povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance vyplývající z pracovněprávních vztahů. Zaměstnavatel jím může upravovat například rozvrh pracovní doby, stanovení jejího začátku, přestávek v práci nebo konkretizovat zaměstnance v otázkách náhrady škody apod.

Pro pracovní řád platí ustanovení upravující pravidla pro vydávání vnitřních předpisů, jestliže zákoník práce nestanoví jinak. Pracovní řád se tedy vydává stejně jako vnitřní předpis a platí pro něj i stejná omezení. Je-li řádně vyhlášen, je poté závazný pro zaměstnavatele a všechny zaměstnance. Pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace, může zaměstnavatel vydat nebo změnit (nikoli však zrušit!) pracovní řád jen s předchozím písemným souhlasem odborové organizace, jinak je jeho vydání nebo změna neplatné. Někteří zaměstnavatelé jsou dokonce ze zákona povinni pracovní řád vydat, jsou jimi zejména správní úřady, včetně územních samosprávných celků, kteří jsou zařazeni do obecního úřadu, městského úřadu apod.

Závěrem

Nevíte-li si rady, jak správně upravit některá práva či povinnosti ve vnitřním předpisu či pracovním řádu tak, aby jeho znění bylo v souladu se zákoníkem práce, rádi Vám v tomto ohledu poskytneme potřebnou právní pomoc a vnitřní předpis připravíme na míru potřebám Vaší společnosti nebo provedeme revizi stávajícího vnitřního předpisu dle Vašich požadavků a potřeb.

Jaké otázky pro klienty obvykle řešíme v souvislosti s vnitřními předpisy?

  • Jak vydat vnitřní předpis?
  • Vzory vnitřních předpisů
  • Jaké jsou náležitosti vnitřního předpisu?
  • Jak řádně vyhlásit vnitřní předpis a seznámit s ním zaměstnance?
  • Jak správně zrušit vnitřní předpis?
  • Jak pozměnit vnitřní předpisy?
  • Co může, musí a naopak nesmí být součástí pracovního řádu?
  • Jak upravit znění pracovního řádu?
  • Definování BOZP
  • Školení zaměstnanců z vnitřních předpisů
  • Příprava pracovních řádů
  • Školení BOZP zaměstnanců
  • Aktuality ze zákoníka práce
  • Příprava a revize vnitřních předpisů zaměstnavatele