Úvěrová smlouva a smlouva o zápůjčce

Spojte se s námi

Nevíte, kam spadá Váš případ, nebo jste jej nenašli na našich webových stránkách? Kontaktujte nás a my vymyslíme, jak Vám můžeme pomoct.

Kontaktujte nás

Úvěrová smlouva a smlouva o zápůjčce bývají často zaměňovány, nicméně i přes mnohé podobnosti mezi nimi existují významné rozdíly.

Smlouva o zápůjčce

Smlouvou o zápůjčce přenechává věřitel (zapůjčitel) dlužníkovi (vydlužiteli) zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Zastupitelnou věcí tedy mohou být i peněžní prostředky s tím, že při peněžité zápůjčce anebo zápůjčce v cenných papírech si lze ujednat úroky (§ 2392 občanského zákoníku), není to však nutné. Smlouva o zápůjčce je tzv. reálný kontrakt, který vzniká až předáním věci, a tedy dlužník jako příjemce zastupitelné věci není oprávněn vynutit její poskytnutí. Zápůjčku lze čerpat pouze jednorázově.

Smlouva o zápůjčce tedy umožňuje, na rozdíl od smlouvy úvěrové, bezúročné poskytnutí peněžních prostředků, avšak na druhou stranu jejich vydání není vynutitelné.

Úvěrová smlouva

Smlouvou o úvěru se věřitel (úvěrující) zavazuje, že dlužníkovi (úvěrovanému) poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit za to úroky. K úvěru tedy musí být i žádost („na požádání“) (§ 2395 v souvislosti s § 2398 občanského zákoníku). Dlužník jako příjemce peněžních prostředků může vynutit jejich poskytnutí od věřitele. Úvěr lze poskytnout ve prospěch dlužníka, tj. na účet třetí osoby a lze ho na rozdíl od smlouvy o zápůjčce čerpat zpravidla opakovaně až do výše úvěrového limitu, tj. ve více tranších.

S ohledem na podobnost těchto typů smluv mohou nastat případy, kdy smlouvy nebude možné snadno odlišit, a dojde tak ke sporu, která ustanovení zákona se na danou smlouvu vztahují. V případě sporu soud posuzuje smluvní typ podle obsahu, nikoli podle názvu smlouvy.