Společnosti

Korporátní právo

Korporátní právo je součástí obchodního práva a zabývá se především založením, fungováním a změnami uvnitř obchodních společností (korporací). Nejedná se tedy o vnější vztahy obchodní společnosti ale o vnitřní záležitosti společnosti.

Přeměny obchodních společností 

Přeměna právnické osoby je proces, v jehož důsledku dochází ke změně právní identity právnické osoby. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů („občanský zákoník“) v ustanovení § 174 odst. 1 taxativně stanovuje, že přeměnou právnické osoby se rozumí:

• fúze
• rozdělení
• změna právní formy

Vedle této obecné úpravy je v českém právním prostředí detailní úprava přeměn obchodních korporací v zákoně č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisu, („zákon o přeměnách“) který v ustanovení § 1 odst. 2 uvádí, že přeměnou obchodní korporace je:

• fúze
• rozdělení
• převod jmění na společníka
• změna právní formy
• přeshraniční přemístění sídla

Proces přeměny je poměrně složitý a občas je složité se v něm bezpečně orientovat. Naše advokátní kancelář je plně připravena Vám při realizaci všech typů přeměn pomoci. Proces začíná vypracováním projektu přeměny. Následuje uložení projektu přeměny do Sbírky listin a zveřejnění příslušných oznámení předpokládaných zákonem. Velmi častým jevem je povinnost ocenění jmění, jehož se přeměna týká, posudkem znalce. Při přeměně se zpravidla nevyhnete spolupráci s účetními a daňovými poradci, které Vám v případě zájmu pomůžeme zajistit z řady našich spolupracujících subjektů. V případě standardního procesu přeměny musí být každá přeměna schválena členy zúčastněných obchodních společností. Účinky přeměny pak nastávají zápisem přeměny do obchodního rejstříku. 

Fúze obchodní společnosti 

Mezi nejčastější formy přeměny patří fúze a rozdělení obchodní společnosti. Při fúzi jedna nebo více obchodních společností zaniká a její/jejich jmění přechází na jedinou obchodní společnost jako právního nástupce. Fúze může mít formu buď splynutí, kdy zanikají alespoň dvě obchodní korporace, které zakládají novou obchodní společnost a převádějí na ni veškeré své jmění, nebo sloučení, při kterém zaniká alespoň jedna obchodní korporace a její jmění přechází na druhou již existující obchodní společnost. 

Rozdělení obchodní společnosti 

Rozdělení je oproti fúzi proces, při němž celé jmění rozdělované obchodní společnosti přejde na více různých obchodních společností nebo část jmění rozdělované obchodní společnosti přejde na jednu nebo více jiných obchodních společností. U přeměny obchodní společnosti v případě rozdělení rozlišujeme rozdělení rozštěpením nebo odštěpením. Při rozdělení rozštěpením obchodní společnost, jejíž jmění je rozdělováno, zaniká. Jmění této zaniklé společnosti pak přechází alespoň na dvě nástupnické obchodní společnosti. Naopak při rozdělení odštěpením obchodní společnost, jejíž jmění je předmětem rozdělení, nezaniká. Část jmění rozdělované společnosti jí zůstává a část jmění přechází na alespoň jednu nástupnickou společnost. 

Pro fúzi je příznačná jediná nástupnická obchodní společnost na konci celého procesu přeměny a zánik alespoň jedné ze zúčastněných společností, zatímco při rozdělení nemusí k zániku zúčastněné společnosti dojít vůbec. 

Převod jmění na společníka

Při převodu jmění na společníka zaniká obchodní společnost bez likvidace a její jmění přechází na jednoho ze společníků, tzv. přejímajícího společníka. Ostatním společníkům (pokud takoví jsou) vzniká pouze právo na vypořádání v penězích od přejímajícího společníka. Ne každý společník však může být přejímajícím. Dle ustanovení § 340 zákona o přeměnách jím může být pouze ten, kdo je v době vyhotovení projektu převodu jmění a současně v době podání návrhu na zápis převodu jmění do obchodního rejstříku podnikatelem ve smyslu zákona o přeměnách.

V případě osobní společnosti (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost) je převod jmění na společníka možný pouze pokud ve společnosti zůstal jediný společník a účast ostatních zanikla. U kapitálové společnosti (společnost s ručením omezeným, akciová společnost) je převod možný pouze v případě, že přejímající společník má podíl na základním kapitálu a současně i na hlasovacích právech společnosti alespoň v rozsahu 90 %. Převzetí jmění družstva jeho členem je zakázáno. 

Změna právní formy

Při změně právní formy se právnická osoba, která mění svoji právní formu, nezrušuje ani nezaniká. Jmění této obchodní společnosti nepřechází na právního nástupce ani nedochází k zániku podílu na dané právnické osobě, pouze se mění její vnitřní právní poměry a právní postavení společníků.

Změna právní formy funguje na principu prostupnosti právních norem, což znamená, že obchodní společnost může změnit právní formu na jakoukoliv jinou obchodní společnost nebo na družstvo. Družstvo se zase může stát obchodní společností. Akciová společnost se tedy může přeměnit na společnost s ručením omezeným a naopak.

Existují zákonná omezení, kdy změna právní formy nemůže nastat, a to například u banky, která musí být dle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách vždy pouze akciovou společností. Dále z povahy jednotlivých obchodních společností vyplývá, že jednočlennou kapitálovou společnost nelze změnit na osobní společnost nebo družstvo, protože tyto nemohou být jednočlenné.

Osobou zúčastněnou na přeměně změnou právní formy je pouze obchodní společnost měnící svoji právní formu.

Due diligence

Právní audit neboli právní due diligence je proces, který se využívá především u akvizic a fúzí obchodních společností. Právní due diligence není jediným způsobem prověření cílové společnosti (targetu). Využívá se například due diligence finanční, daňové, tržní, provozní, aj. Due diligence předchází samotnému akvizičnímu procesu nebo jej vždy zahajuje. Cílem due diligence je získat informace a skutečnosti pro kvalifikované rozhodnutí o tom, zda je daný akviziční záměr pro zájemce vhodný a finančně výhodný. 

Účel právní due diligence

Právní due diligence je nejčastěji prováděna ze strany kupujícího, neboť ten má zájem získat co nejdetailnější informace o fungování a vnitřních poměrech akvírované společnosti, aby po akvizici nebyl nepříjemně překvapen případnými negativními skutečnostmi, které se v cílové společnosti mohou vyskytovat. V rámci procesu due diligence prověřujeme společnost a její vnitřní poměry, a to podle povahy prověřovaných skutečností i několik let do minulosti, často od jejího založení až po současnost. Právní due diligence se zaměřuje na jednotlivé oblasti - korporátní, závazkovou, pracovněprávní nebo majetkovou, veřejnoprávní. V rámci prověření se například zjišťuje, zda má společnost v pořádku zakladatelské dokumenty, dokumenty k převodu vlastnických práv ve společnosti, nabývací tituly k movitému a nemovitému majetku nebo zda jsou uzavřeny řádně smlouvy se zaměstnanci společnosti. Současně ověřujeme, zda společnost vlastní veškerá oprávnění k podnikání a neporušuje případně právní předpisy. Důležitou součástí právního due diligence je prověření všech závazků společnosti, které by mohly v budoucnu pro kupujícího zprostředkovaně znamenat finanční zátěž. Na základě prověření všech poskytnutých dokumentů a informací je pro účely zájemce vypracována podrobná analýza, ve které jsou zhodnoceny všechny zjištěné skutečnosti a současně poskytnuta doporučení, jak se při transakci vyhnout případným rizikům. Hlavním znakem due diligence by měla být komplexnost jejího provedení, kdy se zpravidla postupuje od nejzásadnějších otázek k těm méně podstatným.

Právní due diligence by měla být nedílnou součástí každé větší akviziční transakce. Velmi často díky ní kupující odhalí „kostlivce ve skříni“ i u společnosti, která se navenek tváří jako zdravá a prosperující. Due diligence současně slouží jako zásadní podklad pro přípravu celé akviziční dokumentace, kdy na základě závěrů, které z právního prověření vyplynou lze nastavit vzájemná práva a povinnosti smluvních stran. 

Jaké otázky pro klienty obvykle řešíme v souvislosti se společnostmi?

• Jak správně založit obchodní společnost?
• Jak správně založit družstvo?
• Jak připravit podklady pro valnou hromadu a zajistit její řádný průběh?
• Jak postupovat při likvidaci obchodní společnosti
• Konání valných hromad
• Zastupování na valné hromadě
• Volba odvolání jednatele, dozorčí rady, představenstva a jejich předsedů a s tím související dokumentace (smlouva o výkonu funkce, čestné prohlášení), asistence statutárnímu orgánu obchodní společnosti s vedením společnosti
• Oblasti odpovědnosti statutárního orgánu
• Příprava a vyjednávání dohod mezi společníky a akcionáři
• Zvýšení či snížení základního kapitálu obchodní společnosti
• Přeměny obchodních společností, kterými jsou fúze, rozdělení, změna právní formy nebo převod jmění na společníka
• Poradenství v oblasti podnikatelských seskupení a koncernového práva
• Poradenství při vstupu na kapitálový trh
• Zajištění zápisu do obchodního rejstříku
• Vyřizování podnikatelských oprávnění
• Právní audit