Řešení kolektivních sporů

Kolektivní smlouva je konsenzuálním nástrojem, který slouží k úpravě práv zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, jakož i práv nebo povinností smluvních stran této smlouvy, tedy nejčastěji zaměstnavatele na jedné straně a odborové organizace na straně druhé. K těm ujednáním v kolektivní smlouvě, která zaměstnancům ukládají povinnosti nebo zkracují jejich práva stanovená zákoníkem práce, se ovšem nepřihlíží (hledí se na ně, jako by nebyla). Kolektivní smlouvu může uzavřít zaměstnavatel nebo více zaměstnavatelů, nebo jedna nebo více organizací zaměstnavatelů, spolu s jednou nebo více odborovými organizacemi (viz Jednání s odbory).

Spojte se s námi

Nevíte, kam spadá Váš případ, nebo jste jej nenašli na našich webových stránkách? Kontaktujte nás a my vymyslíme, jak Vám můžeme pomoct.

Při vyjednávání o kolektivní smlouvě může docházet ke sporům o jejím uzavření a později i ke sporům o plnění závazků z ní plynoucích. Jde-li o spory o plnění závazků, ze kterých nevznikají nároky jednotlivým zaměstnancům, tyto řeší tzv. zprostředkovatelé a rozhodci. Jde toliko o spory mezi stranami kolektivní smlouvy, tj. mezi odbory a zaměstnavateli (popř. organizacemi zaměstnavatelů), vznikající při uzavírání smlouvy nebo o závazky, které pro ně vyplývají z kolektivní smlouvy. Pokud jde o závazky, z nichž vznikají práva jednotlivým zaměstnancům, tyto se uplatňují a vymáhají stejně jako závazky z pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Uplatňování těchto práv je záležitostí jednotlivých dotčených zaměstnanců.

Průběh řešení sporu

První fáze: řízení před zprostředkovatelem

Jestliže se strany nedohodnou na obsahu kolektivní smlouvy nebo na její změně, případně jsou ve sporu ohledně plnění závazků z ní plynoucích, dostáváme se do první fáze řešení kolektivního sporu. Tato fáze je preferovaná a zároveň i pro další postup povinná a označujeme ji jako řízení před zprostředkovatelem. Strany si mohou společně zvolit kteroukoli svéprávnou fyzickou osobu nebo právnickou osobu, která má jejich plnou důvěru a potřebné schopnosti k vyřešení sporu z pozice tzv. zprostředkovatele. Přijetím žádosti zprostředkovatelem je řízení před zprostředkovatelem zahájeno. V opačném případě, tedy pokud by se strany na osobě zprostředkovatele nedohodly, pak jej určí Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“), ovšem pouze na návrh jedné ze smluvních stran a ze seznamu zprostředkovatelů a rozhodců vedeného ministerstvem. Řízení je zahájeno doručením rozhodnutí o určení zprostředkovatele.

Smluvní strany se v této fázi snaží dosáhnout smírného řešení, postupují proto se zprostředkovatelem ve vzájemné součinnosti. Zprostředkovatel nicméně nemůže spor rozhodnout, pouze písemně sdělí stranám návrh řešení sporu a ty poté učiní rozhodnutí, zda toto řešení akceptují či nikoliv. Nedojde-li k vyřešení sporu do 20 dnů (eventuálně do jiného okamžiku, na kterém se strany dohodly) ode dne přijetí žádosti o zprostředkování, nebo ode dne doručení rozhodnutí o určení zprostředkovatele, považuje se řízení před zprostředkovatelem za neúspěšné a poté může následovat žádost ministerstvu o určení zprostředkovatele nového nebo řízení před rozhodcem.

Druhá fáze: řízení před rozhodcem

Toto řízení se od předchozího liší zejména v tom, že rozhodce není tím, kdo by řešení pouze navrhoval, nýbrž má pravomoc spor přímo rozhodnout. Řízení se zahajuje přijetím žádosti stran kolektivní smlouvy o rozhodnutí ve sporu rozhodcem. Rozhodcem může být jmenován pouze svéprávný občan, který je zapsán v seznamu zprostředkovatelů a rozhodců vedeném ministerstvem. Pokud se strany nedohodnou a jde-li o spor o uzavření kolektivní smlouvy vzniklý na pracovišti, kde je zakázáno stávkovat, nebo o spor o plnění závazků z kolektivní smlouvy, nabízí se stejný postup, jako tomu bylo v případě zprostředkovatele, tedy že jej určí ministerstvo a řízení je zahájeno doručením rozhodnutí ministerstva rozhodci. Zároveň je třeba zdůraznit, že v témže kolektivním sporu není přípustné, aby tatáž osoba vystupovala jako zprostředkovatel i jako rozhodce. Strany mají i v této fázi povinnost postupovat s rozhodcem ve vzájemné součinnosti. Jakmile rozhodce učiní rozhodnutí a doručí jej do patnácti dnů od zahájení řízení v písemné podobě smluvním stranám, kolektivní smlouva je tímto uzavřena. Pouze jde-li o rozhodnutí rozhodce ve sporu o plnění kolektivní smlouvy, lze podat opravný prostředek k soudu. Kterákoli strana může v tomto případě podat do patnácti dnů od doručení rozhodnutí rozhodce návrh na jeho zrušení či změnu, o němž rozhoduje krajský soud usnesením, proti němuž už dále není přípustné odvolání ani obnova řízení. Jestliže soud rozhodnutí zruší, je poté rozhodce vázán právním názorem soudu. Není-li podán návrh na zrušení nebo změnu rozhodnutí, nebo bylo-li toto řízení zastaveno, nabývá rozhodnutí rozhodce o plnění závazků z kolektivní smlouvy právní moci doručením a jako takové je soudně vykonatelné.

Stávka

Stávka patří mezi nejstarší a poměrně hojně využívané nástroje k prosazování kolektivních zájmů zaměstnanců (protiváhu představuje tzv. výluka, kterou může využít naopak zaměstnavatel). Stávka může být vyhlášena jakožto krajní prostředek ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy v případě, že nedojde k jejímu uzavření ani po řízení před zprostředkovatelem a smluvní strany nepožádají o řešení sporu rozhodce. Stávka přitom představuje úplné, případně částečné přerušení práce ze strany zaměstnanců (nejedná se však o přerušení práce z důvodu prostojů a jiných překážek v práci, viz Překážky v práci). Stávku ve sporu o uzavření podnikové kolektivní smlouvy obecně vyhlašuje a o jejím zahájení rozhoduje odborová organizace, jestliže se stávkou souhlasí alespoň dvě třetiny zaměstnanců zaměstnavatele zúčastněných na hlasování o stávce, jichž se má tato smlouva týkat, za předpokladu, že se hlasování zúčastnila alespoň polovina všech zaměstnanců zaměstnavatele, jichž se má tato smlouva týkat. Odborová organizace poté oznámí zaměstnavateli, kdy se bude konat, z jakých důvodů a co je jejím cílem a konečně počet zaměstnanců, kteří se stávky zúčastní. Účast na stávce je dobrovolná a nikdo nesmí být nucen k tomu, aby se k ní připojil, nebo mu naopak nesmí být bráněno se jí zúčastnit.

Jaké otázky pro klienty obvykle řešíme v souvislosti s řešením kolektivních sporů?

  • Jak uzavřít kolektivní smlouvu?
  • Jak probíhá řešení kolektivních sporů?
  • Jak určit zprostředkovatele pro řešení kolektivního sporu?
  • Jak podat opravný prostředek k soudu, nesouhlasím-li s rozhodnutím rozhodčího při kolektivním sporu?
  • Jak a kdy lze vyhlásit stávku?
  • Posouzení, zda zaměstnanci mají právo na stávku
  • Zastupování stávkového výboru
  • Jak postupovat během stávky?
  • Jak uplatnit právo výluky?

Tým sekce

Kdo se vaším případem bude zabývat?