Jednání s odbory

Odborové organizace představují sdružení zaměstnanců založená s cílem podporovat a hájit pracovní, sociální a hospodářské zájmy zaměstnanců (pracovníků). Činí tak zejména v rámci kolektivního vyjednávání se zaměstnavatelem a uplatněním práva na informace či projednání určitých pracovněprávních otázek, jež odborovým organizacím přiznává zákon. Odborové organizace jsou právnickými osobami nadanými vlastní právní subjektivitou, mohou proto samostatně vystupovat a jednat v pracovněprávních vztazích. Zaměstnavatel je povinen s odborovou organizací, která u něj působí, spolupracovat, jednat, případně ji informovat o zákoníkem práce stanovených skutečnostech, přičemž u zaměstnavatele může působit i více odborových organizací. Úzká spolupráce zaměstnavatele a odborové organizace je velmi žádoucí, a to zejména s ohledem na klíčový úkol odborové organizace, jímž je ochrana práv zaměstnanců a obhajoba a prosazování jejich oprávněných zájmů.

Spojte se s námi

Nevíte, kam spadá Váš případ, nebo jste jej nenašli na našich webových stránkách? Kontaktujte nás a my vymyslíme, jak Vám můžeme pomoct.

Kontaktujte nás

Vznik oprávnění odborové organizace

Odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat tehdy, jestliže jsou splněny tyto dvě podmínky:

je k tomu oprávněna dle svých stanov
alespoň 3 její členové jsou u daného zaměstnavatele v pracovním poměru (nikoli tedy na tzv. Dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr)

Kolektivně vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy může za výše uvedených podmínek jen odborová organizace nebo její pobočná organizace, jestliže ji k tomu opravňují její stanovy.

Odborová organizace počíná působit u zaměstnavatele dnem následujícím po dni, v němž oznámila zaměstnavateli, že splňuje výše uvedené podmínky (součástí oznámení je i doložení sdělovaných údajů), a zaměstnavatel musí od této chvíle plnit povinnosti stanovené zákoníkem práce vůči odborovým organizacím. Odborová organizace tedy nabývá ve vztahu k zaměstnavateli řadu oprávnění, zejména:

právo uzavřít kolektivní smlouvu
právo na projednávání a informování, včetně práva na poskytnutí důvěrných informací
právo jednat za zaměstnance v pracovněprávních vztazích
právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů
právo na vytvoření podmínek pro řádný výkon činnosti na náklad zaměstnavatele

Jestliže odborová organizace přestane výše uvedené podmínky nezbytné pro její vznik splňovat, je povinna to zaměstnavateli bez zbytečného odkladu oznámit.

Jednání za odborovou organizaci

Za odborovou organizaci jedná orgán příslušný dle stanov. Jeho členové jsou poté ti, kteří budou odborovou organizaci zastupovat při kolektivním vyjednávání nebo jiné komunikaci se zaměstnavatelem a doloží své jednatelské oprávnění. Od 1. 1. 2018 se ovšem jedná o informaci, která není veřejná, údaje o členech orgánů jsou totiž zpřístupněny pouze na základě písemné žádosti odborové organizace.

Kolektivní vyjednávání

Kolektivní vyjednávání je jednou z nejdůležitějších činností odborových organizací. Jedná se o jednu z metod vzájemné komunikace mezi zaměstnavateli a odborovými organizacemi působícími u zaměstnavatele při úpravě práv zaměstnanců v pracovněprávních vztazích (zejména co se týče výše mezd a dalších pracovních podmínek), jejímž kýženým výsledkem je uzavření kolektivní smlouvy. Odborová organizace sehrává při kolektivním vyjednávání nezastupitelnou roli, neboť pouze ona smí za zaměstnance kolektivní smlouvu uzavřít. Postup kolektivního vyjednávání, uzavírání kolektivní smlouvy, řešení sporů mezi účastníky, postup při stávkách a výlukách je dán zákonem č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.

V praxi zpravidla průběh kolektivního vyjednávání probíhá tak, že jedna ze smluvních stran předloží písemný návrh na uzavření kolektivní smlouvy a poté se konají v reakci na něj dílčí jednání, a tedy osobní schůzky zástupců stran. Obsah těchto schůzek, jejich četnost, čas jejich konání apod. závisí na vůli jednotlivých stran a rovněž na zvyklostech u konkrétního zaměstnavatele nebo v konkrétním odvětví. Je-li kolektivní vyjednávání úspěšné, strany návrh kolektivní smlouvy sepíší, vzájemně odsouhlasí a následně na stejné listině podepíší, tím je kolektivní smlouva uzavřena. Smluvní strany kolektivní smlouvy jsou poté povinny s obsahem kolektivní smlouvy seznámit zaměstnance nejpozději do 15 dnů od jejího uzavření, neboť kolektivní smlouva se vztahuje na všechny zaměstnance bez ohledu na členství v odborech.

Závěrem

Výběr vhodné strategie a zároveň precizní znalost právní úpravy jsou velmi významné aspekty pro celkový výsledek kolektivního vyjednávání. Jednou z častých chyb, které se strany kolektivní smlouvy dopouštějí, je například skutečnost, že vyjednané podmínky jsou díky zvolenému nastavení diskriminační vůči některé skupině zaměstnanců. V této chvíli je velmi praktické mít vedle sebe osobu s právními znalostmi, která na tyto problematické aspekty kolektivní smlouvy strany upozorní a popřípadě navrhne jiné, z hlediska zákona vhodnější řešení. Kvalitní vyjednávací strategie umožní dosáhnout nejen přijatelných výsledků v samotném jednání, ale současně umožňuje zachovat vzájemné vztahy jednajících stran a úroveň jejich komunikace. V zastupování zaměstnavatelů při jednání s odbory máme letité zkušenosti, zejména jde-li pak o větší korporace, proto se neváhejte v případě potřeby na naši advokátní kancelář obrátit.