Dispozice s cennými papíry

Spojte se s námi

Nevíte, kam spadá Váš případ, nebo jste jej nenašli na našich webových stránkách? Kontaktujte nás a my vymyslíme, jak Vám můžeme pomoct.

Kontaktujte nás

Převod jednotlivých podob cenných papírů

Občanský zákoník v § 1103 stanovuje, že vlastnické právo k cennému papíru:

Na doručitele se převádí smlouvou k okamžiku jeho předání.
Na řad se převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jeho předání. O náležitostech rubopisu a jeho přijetí, jakož i o tom, kdo je z rubopisu oprávněn a jak toto oprávnění prokazuje, platí ustanovení právního předpisu upravujícího směnky; převodce cenného papíru však ručí za uspokojení práv z cenného papíru, jen je-li k tomu zvlášť zavázán.
Na jméno se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti.

V okamžiku, kdy dojde k převodu vlastnického práva k cennému papíru, dochází také k převodu práva s ním spojeného. Převod cenného papíru může být jak úplatný, tak i bezúplatný.

Rubopis (tzv. indosament) je jednostranné, bezpodmínečné a písemné právní jednání, jehož náležitosti jsou uvedeny zejména v § 12 zákona směnečného a šekového. Jednotlivé rubopisy se píší pod sebe s tím, že aktuálním vlastníkem je poslední uvedená osoba. Podmíněný rubopis by byl neplatný. Rubopis je nutné napsat na cenný papír nebo na list s ním spojený (tzv. přívěsek). Rubopis musí podepsat převodce cenného papíru. Existuje též tzv. blankoindosament, na kterém nemusí být uveden ten, na koho se cenný papír rubopisem převádí. Tedy například oprávněným z cenného papíru na řad je ten, na koho zní rubopis, či osoba, které byl cenný papír odevzdán v případě blankoindosamentu.

Občanský zákoník v § 1103/2 stanovuje, že „převodce cenného papíru ručí za uspokojení práv z cenného papíru, jen je-li k tomu zvlášť zavázán“. U směnek je však úprava odlišná, tedy výstavce směnky odpovídá za přijetí a zaplacení směnky, odpovědnost za přijetí směnky však může vyloučit (§ 9 zákona směnečného a šekového).

Smlouva o převodu cenných papírů

Smluv o převodu cenného papíru může být několik typů, a to:

Smlouva o úplatném převodu cenného papíru - kupní smlouva (§ 2079 a násl. občanského zákoníku)
Smlouva o bezúplatném převodu cenného papíru - darovací smlouva (§ 2055 a násl. občanského zákoníku)
Smlouva o zápůjčce cenného papíru (§ 2390 a násl. občanského zákoníku)

S ohledem na to, že zákon nevyžaduje písemnou formu smluv, lze smlouvy ujednat i ústní formou. Nicméně například u cenných papírů na jméno, kdy nový nabyvatel nebude na listině zapsán místo původního vlastníka (blankoindosament), pro případy, kdy bude muset své vlastnictví prokázat, lze doporučit písemnou formu smlouvy. Obdobně je tomu u cenných papírů na doručitele, kde se předpokládá dobrá víra nabyvatele.

Smlouva o převodu cenných papírů však může být platně uzavřena i v situaci, kdy je její písemná forma neplatná, a to za předpokladu, že dojde k předání cenného papíru, který je předmětem převodu. Z předání samotného cenného papíru je totiž dovozován konkludentní souhlas s jeho převodem.

Cenné papíry lze v některých případech nabýt i od osoby neoprávněné k jejich převodu, tedy lze nabýt vlastnické právo i ke kradeným cenným papírům, a to za splnění předpokladů § 1109 občanského zákoníku. Je tedy zjevné, že držba cenného papíru a její převod na nabyvatele mají legitimační účinky, a to zejména ve vztahu k naplnění dobré víry nabyvatele, která bude prokazována v případě nabytí cenného papíru od neoprávněného.

Smlouva obstaravatelská

Smlouvami, jejichž předmětem je obstarání záležitosti související s cennými papíry, jsou:

Příkazní smlouvy (§ 2430 a násl. občanského zákoníku)
Smlouva o zprostředkování (§ 2445 a násl. občanského zákoníku)
Komisionářská smlouva (§ 2455 a násl. občanského zákoníku)

Prostřednictvím smluv dochází zejména k přijímání a předávání pokynů ohledně cenných papírů, obchodování se samotnými cennými papíry, a nebo jejich obhospodařování, poradenství týkající se cenných papírů či jejich sepisování.

Investiční služby může poskytovat pouze osoba, která je obchodníkem s cennými papíry na základě povolení České národní banky. Smlouvy tohoto typu musí mít písemnou formu.

Zastavení cenných papírů

Smluvní zástavní právo vzniká předáním cenného papíru zástavnímu věřiteli s tím, že pokud je vyžadován rubopis je vyžadován též tzv. zástavní rubopis, a tedy:

Písemné prohlášení vlastníka cenného papíru (zástavce) přímo na samotném cenném papíru nebo jeho přívěsku
Doložka „k zastavení“ či slovní spojení s obdobným významem
Označení zástavního věřitele
Podpis zástavce

K okamžiku zániku zástavního práva škrtá zástavní věřitel zástavní rubopis (§ 1328 a násl. občanského zákoníku). Zástavní věřitel pak nesmí cenný papír dále převést.

Zástavní právo může vzniknout též předáním cenného papíru do úschovy třetí osobě, a to k okamžiku oznámení o zřízení zástavního práva schovateli spolu s předložením originálu či ověřené kopie zástavní smlouvy. Oznámení provádí zástavní věřitel, dlužník nebo zástavce.

Zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru pak vzniká zápisem zástavního práva na účtu vlastníka cenného papíru v Centrálním depozitáři cenných papírů. Příkaz k takovému zápisu může dát zástavní věřitel, dlužník i zástavce. I zde je však nutné přiložit originál či ověřenou kopii zástavní smlouvy, zástavní smlouva totiž v tomto případě musí mít písemnou formu (§ 1314/1 občanského zákoníku). V případě zániku zástavního práva je zánik zapsán též v evidenci obdobným způsobem. K příkazu je nutné doložit doklad prokazující zánik zástavního práva, pouze však za předpokladu, že tento příkaz nečiní zástavní věřitel.

Obecně je pro zástavní smlouvu vyžadována písemná forma pouze za předpokladu, že nedojde k odevzdání movité věci, nicméně zákon ukládá, že ke vzniku zástavního práva k listinným (nikoliv zaknihovaným) cenným papírům je třeba jejich odevzdání, a tedy postačí ústní forma smlouvy. S ohledem na právní jistotu však doporučujeme její písemnou formu.

Na základě § 1315 občanského zákoníku lze sjednat i propadlou zástavu cenného papíru, a to v případě splnění požadavků na pohledávku, která bude zástavou zajištěna.

Pro případ cenného papíru na doručitele je možné nechat zapsat zástavní právo do rejstříku zástav. Pak je vyžadováno sepsání zástavní smlouvy ve formě notářského zápisu (§ 1314 občanského zákoníku). Zástavní právo tak vzniká okamžikem zápisu (tzv. konstitutivní zápis). Předmět zástavy však musí být notáři odevzdán na celou dobu trvání zástavního práva.