Cenné papíry

Co jsou to cenné papíry a jaké jsou jejich druhy

Cenný papír ztělesňuje určitá práva, která jsou s ním spjata (do něho inkorporována) tak, že je bez něho nelze uplatnit ani převést. Druhy cenných papírů jsou upraveny v několika zákonech (např. občanském zákoníku, zákoně směnečném a šekovém, zákoně o dluhopisech), avšak s ohledem na to, že již neexistuje uzavřený výčet cenných papírů, tzv. numerus clausus, lze vydat i inominátní (nepojmenovaný) cenný papír, např. certifikát. Ten však musí splňovat podmínky § 515 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Jednotlivými druhy (neodborně označováno též jako typy) jsou například:

• Akcie (§ 256 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích)
• Dluhopisy (zák. č. 190/2004 Sb., o dluhopisech)
• Opční listy (§ 295 zákona o obchodních korporacích)
• Směnky a šeky (zák. č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový)
• Náložné a skladištní listy (§ 2417 a § 2572 a násl. občanského zákoníku)

Formy cenných papírů

Zákon rozlišuje několik forem cenných papírů, a to na doručitele, řad a jméno (§ 518 občanského zákoníku). Forma pak určuje, kdo je vlastníkem cenného papíru a jakým způsobem lze cenný papír převést. Cenné papíry na:

• Doručitele neobsahují jméno oprávněné osoby a jsou neomezeně převoditelné k okamžiku jejich předání, dají se tak snadno obchodovat. Za vlastníka cenného papíru je považován majitel listiny.
• Řad a na jméno naopak obsahují jméno oprávněné osoby a jsou převoditelné i ústní smlouvou, rubopisem a předáním, není-li stanoveno jinak.

Podoba cenných papírů

Cenný papír je představován buď listinou, anebo záznamem v evidenci, tzv. zaknihovaný cenný papír. Listinné cenné papíry tedy fakticky existují v papírové podobě, příkladem jsou směnky, šeky, listinné akcie či dluhopisy. Kdežto zaknihované cenné papíry jsou vedeny pouze v elektronické podobě, a to u Centrálního depozitáře cenných papírů (vyjma cenných papírů kolektivního investování v případě, kdy jsou vedeny v samostatné evidenci a zaknihovaných cenných papírů vedených v evidenci České národní banky). Jejich převod je možný pouze změnou zápisu v evidenci (§ 525 a násl. občanského zákoníku). Zaknihovaný cenný papír je, tedy na rozdíl od listinného, věcí nehmotnou.

Přeměna z listinného na zaknihovaný cenný papír

Postup při přeměně z listinného na zaknihovaný cenný papír je následující (§ 529 až 535 občanského zákoníku):

1. Valná hromada společnosti („VH“) rozhodne o přeměně akcií z listinných na zaknihované; takové rozhodnutí je obvykle rozhodnutím o změně stanov společnosti, a tedy je nutné jej schválit 2/3 většinou hlasů přítomných akcionářů, navíc musí být osvědčeno notářským zápisem.
2. Poté je rozhodnutí VH zveřejněno v Obchodním věstníku a na internetových stránkách společnosti, a to bez zbytečného odkladu a včetně lhůty, ve které mají akcionáři odevzdat akcie emitentovi (akciové společnosti).
3. Lhůta pro odevzdání nesmí být kratší než 2 měsíce, ani delší než 6 měsíců od zveřejnění rozhodnutí VH v Obchodním věstníku.
4. Akcionář při odevzdání cenného papíru v listinné podobě sdělí společnosti číslo majetkového účtu v evidenci pro zaevidování zaknihovaného cenného papíru (pokud tak neučiní, společnost ho ke sdělení vyzve a stanoví mu lhůtu nejméně 2 měsíce).
5. Poté společnost podává Centrálnímu depozitáři cenných papírů žádost o zaevidování cenných papírů do evidence.
6. Zároveň je změna podoby akcií zapsána do obchodního rejstříku.

Celý proces přeměny může v ideálním případě trvat pouze několik týdnů.

Vydávání a emise cenných papírů

Aby mohl cenný papír vzniknout, musí nejprve dojít k jeho vydání. Osobou vydávající cenný papír, tzv. emitentem, je osoba oprávněná na základě zákona, a to v závislosti na druhu cenného papíru (tj. zda se jedná o akcie, dluhopisy apod.). Dle zákona je pak dnem vydání den, kdy cenný papír „splňuje náležitosti stanovené pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem a kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele“ (§ 520 občanského zákoníku). Náležitosti konkrétních druhů cenných papírů jsou obsaženy ve zvláštních právních předpisech týkajících se daného druhu cenného papíru. Pokud má tedy cenný papír veškeré náležitosti, pak je řádně vydán, a to i v případě, kdy nebyl dodržen postup pro jeho vydání nebo se cenný papír nestal majetkem prvního nabyvatele, pouze však za předpokladu, že budou nabyvatelé cenného papíru v dobré víře, že řádně vydán byl. Zaknihovaný cenný papír je pak vydán zápisem v Centrálním depozitáři cenných papírů.

Datem emise je pak den, „kdy může dojít k vydání cenného papíru prvnímu nabyvateli“ (§ 519 občanského zákoníku). Jde-li o nepojmenované cenné papíry, není obecně datum emise jejich povinnou náležitostí. Emisní podmínky jsou všeobecné smluvní podmínky upravující „práva a povinnosti emitenta a vlastníků cenných papírů“ spolu s dalšími údaji o emisi, např. parametry emise (§ 519/2 občanského zákoníku). V praxi je však tento pojem téměř bez významu, lze z něho však dovodit např. časový moment, od kterého je možné cenný papír vydávat.

Jaké situace typicky řešíme pro naše klienty ohledně cenných papírů?

• Určení vhodnosti “typu” cenných papírů pro mé účely (akcie, dluhopisy, směnky, šeky),
• Druhy (neodborně typy) a formy cenných papírů
• Přeměna z listinného na zaknihovaný cenný papír
• Jak vydat směnku, aby byla “bezpečná”
• Nakládání s cennými papíry s ohledem na daňovou efektivitu
• Vydávání/emitování cenných papírů - akcií, dluhopisů, směnek a šeků
• Vhodnost vydávání cenných papírů na jméno
• Ověřování pravosti šeků
• Převodní a obstaravatelské smlouvy ohledně cenných papírů
• Smlouvy o úschově a správě cenných papírů
• Zastavení cenných papírů
• Zdanění zisku z cenných papírů