Advokátní kancelář TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI poskytovala roku 2001 do roku 2004 právní služby a zastoupení v kauze týkající se sporu ředitele Bezpečnostní informační služby s novinářem, naším klientem.
Tato kauza se týkala také realizace práva veřejnosti na informace. Výhrou v tomto sporu jsme pomohli posunout hranice správného vnímání ústavnosti a ústavně zaručených práv v České republice.
Z MÉDIÍ:
Novinář Smrček zproštěn obžaloby - Hospodářské noviny 18. 6. 2001
Po roce a půl trestního stíhání byl bývalý televizní reportér Tomáš Smrček zproštěn koncem minulého týdne obžaloby z úmyslného ohrožování citlivých informací, zájmů ČR a života agenta Vojenského obranného zpravodajství (VOZ). "Soud musí vyslovit názor, že nedošlo ke zneužití zákona o ochraně utajovaných skutečností," řekla předsedkyně senátu Dana Šindelářová. Dodala, že skutek popsaný v obžalobě se stal, nicméně není trestným činem. Údajný agent prý totiž fyzicky neexistuje. V roce 1999 ukázal Smrček na kameru přísně tajný dokument. Týkal se podezření, že nynější ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek kryl jako šéf VOZ agenta, který jezdil v autě po Praze opilý.
Šéf BIS Růžek přiznal, že lhal - Mladá fronta DNES 18. 6. 2001
Praha - Ředitel civilní kontrašpionáže Jiří Růžek přiznal, že když před šesti lety pomáhal svému opilému kamarádovi-agentovi, lhal policii. Vyšlo to najevo minulý týden při procesu s novinářem Tomášem Smrčkem. Reportérovi hrozilo vězení za to, že na případ upozornil a podle žalobce ohrozil zájmy státu i život agenta-opilce. Policie v roce 1995 zabavila kvůli opilosti řidičský průkaz Petru Vágnerovi, pracovníkovi civilní rozvědky. Růžek, tehdy šéf zcela jiné tajné služby (armádní kontrarozvědky), poslal policistům dopis, v němž žádal o vydání řidičského průkazu. Argumentoval tím, že Vágner byl za jízdu v opilosti kázeňsky potrestán. Nyní u soudu se Smrčkem však Růžek prohlásil: "Musel jsem nějak zdůvodnit, proč jsem chtěl vydat řidičský průkaz. Podpis vypadá jako pravý, napsal jsem ho já a v dopise není uvedena pravda." Přiznal, že ve skutečnosti nemohl Vágnera kázeňsky potrestat, protože k tomu neměl pravomoci. Jiří Růžek nechtěl po skončení soudu své prohlášení nijak komentovat. "Bohužel se k tomu nemohu vyjádřit, protože jsem vázán mlčenlivostí," řekl Jiří Růžek v telefonickém rozhovoru a bez bližšího upřesnění dodal: "Mysem, že se k tomu ještě najde příležitost." S odvoláním na slib mlčenlivosti odmítl odpovědět i na obecnou otázku, jestli u soudu se Smrčkem zaznělo cokoli, kvůli čemu by opustil funkci šéfa Bezpečnostní informační služby. "Na vaše otázky skutečně nemohu odpovídat." Růžkovo nynější přiznání znovu otevírá celou jeho kauzu. Smrčkův obhájce Stanislav Devátý totiž přímo v soudní síni podal na Růžka trestní oznámení pro zneužití pravomoci veřejného činitele, kterým se nyní budou muset zabývat vyšetřovatelé. "Objevily se nové skutečnosti, které zcela mění pohled na Růžkovo jednání," řekl Devátý, který sám v minulosti vedl tajnou službu. Podle trestního oznámení Růžek pomáhal Vágnerovi neoprávněně a zároveň umožnil, že ho policie nemohla za řízení auta v opilosti potrestat. Jiří Růžek byl původně kvůli své intervenci za agenta-opilce stíhán, policie dokonce vypracovala návrh na jeho obžalobu. Případ byl ale nakonec za dosud nevyjasněných okolností "uklizen" a jen díky tomu se Růžek mohl stát šéfem BIS, tajné služby, která má největší pravomoce vůči občanům ze všech zpravodajských agentur v zemi. "Rozhodující pro nás bylo policejní vyšetřování, z něhož pan Růžek vyšel jako bezúhonný," zdůvodnil v červnu 1999 předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Petr Nečas, proč poslanci tehdy nevyzvat vládu, aby vybrala jiného kandidáta. Růžka jmenoval do funkce ředitele Bezpečnostní informační služby Zemanův kabinet, který je rovněž jediný, kdo jej může z tohoto postu sesadit. Vládní koordinátor tajných služeb, vicepremiér Vladimír Špidla, prozatím nechtěl posun v Růžkově kauze komentovat. "Vím to zatím jenom od vás. V této chtít to v mých očích pozici pana Růžka nijak neovlivňuje," uvedl nyní Špidla. Poslanci však začínají otevřeně mluvit o tom, že osvobozující verdikt nad Smrčkem výrazně mění i pohled na jednání Jiřího Růžka. "Radikálně to mění názor na věc. Měla by se k tomu zásadně vyjádřit vláda, která je za ředitele BIS zodpovědná," řekl šéf sněmovní komise pro kontrolu činnosti civilní kontrarozvědky Jan Klas. Dodal, že příští týden má komise jednat s Růžkem o jiné záležitosti a při té příležitosti zřejmě přijde řeč i na případ agentopilec. Poslanec Petr Nečas věří, že ředitel BIS Růžek okolnosti dopisu dokáže uspokojivě vysvětlit. "Pokud ne, doufám, že se jako profesionál zachová podle toho," řekl Nečas.
Ředitel BIS: slib a realita
Co slíbil při uvedení do funkce: * "Slavnostně slibuji, že budu věrný České republice. Budu čestným, statečným, ukázněným a nestranným příslušníkem..." (Ze slibu příslušníka BIS)
Co řekl při soudním líčení: * "Musel jsem nějak zdůvodnit, proč jsem chtěl vydat řidičský průkaz. Podpis vypadá jako pravý, napsal jsem ho já a v dopise není uvedena pravda."
Obžalovaný Smrček uvažoval o milosti - Týden 18. 6. 2001
Za to, že v televizi zveřejnil tajný dokument v kauze týkající se podezření z nekalých praktik v českých tajných službách, si měl odsedět osm let za mřížemi. Soud však po roce a půl justičního boje Tomáše Smrčka, bývalého reportéra TV Nova, zprostil obžaloby. Žalovat chce nyní naopak Smrček. Když minulý pátek dozněl potlesk v soudní síni po vynesení osvobozujícího rozsudku, spadl z Tomáše Smrčka obrovský stres. "Poslední týden jsem byl tak psychicky na dně, že jsem chtěl požádat prezidenta Havla o milost. Díky své ženě jsem to neudělal a jsem za to rád. Bylo by to, jako kdyby vás v maratonu k cíli dovezli autem," popsal své pocity bývalý reportér TV Nova. Ten se na jaře roku 1999 snažil svou reportáží v Televizních novinách dokázat, že nynější šéf Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek ve své dřívější funkci ředitele Vojenského obranného zpravodajství kryl agenta, jenž měl řídit v opilosti. Na kameru přitom ukázal přísně tajný dokument. Tato skutečnost mohla podle obžaloby agenta ohrozit na životě. Soud ale došel k závěru, že obžalobou zmíněný agent vůbec neexistoval(!). (Smrček se domnívá, že agentem v problémech mohl být Růžek, který kryl sám sebe.) Smrčkova kauza byla jednou z těch, které později po roztržce se servisní organizací ČNTS ředitel TV Nova Vladimír Železný dával za příklad selhání šéfredaktora zpravodajství Jana Vávry. Nyní soud rozhodl, že o selhání, natož o trestný čin nešlo. Vávra i Železný se na Smrčkově soudu setkali v roli svědků. I když spolu čekali na předvolání v jedné místnosti, nepromluvili na sebe tito bývalí přátelé ani slovo. Hodně mluvit teď ale hodlá Tomáš Smrček a jeho advokát Stanislav Devátý. Jsou totiž přesvědčeni, že obžaloba proti Smrčkovi byla vykonstruována ve snaze novináře zastrašit nebo se pomstít za dřívější kritické reportáže. "Děkuji soudkyni, že přizvala mé svědky, které vyšetřovatel i státní zástupce předtím odmítali vyslechnout. Naopak vyslechli v můj neprospěch takové svědky, jako bývalého šéfa civilní rozvědky Petra Zemana nebo Jiřího Růžka. Tedy lidi, o nichž jsem točil kritické reportáže," vyjádřil se Smrček. Ten nyní zřejmě podá na orgány z přípravného řízení trestní oznámení pro zneužití pravomoci veřejného činitele: "Radím se ještě s advokátem, ale udělal bych to velmi rád."
Karta se obrací, žalovat chce novinář - iDNES.CZ 17. 6. 2001
Ředitel civilní kontrašpionáže pomáhal opilému kamarádovi-agentovi Praha - Ředitel civilní kontrašpionáže Jiří Růžek přiznal, že když před šesti lety pomáhal svému opilému kamarádoviagentovi, lhal policii. Vyšlo to najevo minulý týden při procesu s novinářem Tomášem Smrčkem. Reportérovi hrozilo vězení za to, že na případ upozornil a podle žalobce ohrozil zájmy státu i život agenta-opilce. Policie v roce 1995 zabavila kvůli opilosti řidičský průkaz Petru Vágnerovi, pracovníkovi civilní rozvědky. Růžek, tehdy šéf zcela jiné tajné služby (armádní kontrarozvědky), poslal policistům dopis, v němž žádal o vydání řidičského průkazu.Argumentoval tím, že Vágner byl za jízdu v opilosti kázeňsky potrestán. Nyní u soudu se Smrčkem však Růžek prohlásil: "Musel jsem nějak zdůvodnit, proč jsem chtěl vydat řidičský průkaz. Podpis vypadá jako pravý, napsal jsem ho já a v dopise není uvedena pravda." Přiznal, že ve skutečnosti nemohl Vágnera kázeňsky potrestat, protože k tomu neměl pravomoci.
Jiří Růžek nechtěl po skončení soudu své prohlášení nijak komentovat.
"Bohužel se k tomu nemohu vyjádřit, protože jsem vázán mlčenlivostí," řekl Jiří Růžek v telefonickém rozhovoru a bez bližšího upřesnění dodal: "Myslím, že se k tomu ještě najde příležitost." S odvoláním na slib mlčenlivosti odmítl odpovědět i na obecnou otázku, jestli u soudu se Smrčkem zaznělo cokoli, kvůli čemu by opustil funkci šéfa Bezpečnostní informační služby. "Na vaše otázky skutečně nemohu odpovídat." Růžkovo nynější přiznání znovu otevírá celou jeho kauzu. Smrčkův obhájce Stanislav Devátý totiž přímo v soudní síni podal na Růžka trestní oznámení pro zneužití pravomoci veřejného činitele, kterým se nyní budou muset zabývat vyšetřovatelé.
"Objevily se nové skutečnosti, které zcela mění pohled na Růžkovo jednání," řekl Devátý, který sám v minulosti vedl tajnou službu. Podle trestního oznámení Růžek pomáhal Vágnerovi neoprávněně a zároveň umožnil, že ho policie nemohla za řízení auta v opilosti potrestat.
Jiří Růžek byl původně kvůli své intervenci za agenta-opilce stíhán, policie dokonce vypracovala návrh na jeho obžalobu. Případ byl ale nakonec za dosud nevyjasněných okolností "uklizen" a jen díky tomu se Růžek mohl stát šéfem BIS, tajné služby, která má největší pravomoce vůči občanům ze všech zpravodajských agentur v zemi.
"Rozhodující pro nás bylo policejní vyšetřování, z něhož pan Růžek vyšel jako bezúhonný," zdůvodnil v červnu 1999 předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Petr Nečas, proč poslanci tehdy nevyzvali vládu, aby vybrala jiného kandidáta.
Růžka jmenoval do funkce ředitele Bezpečnostní informační služby Zemanův kabinet, který je rovněž jediný, kdo jej může z tohoto postu sesadit. Vládní koordinátor tajných služeb, vicepremiér Vladimír Špidla, prozatím nechtěl posun v Růžkově kauze komentovat.
"Vím to zatím jenom od vás. V této chvíli to v mých očích pozici pana Růžka nijak neovlivňuje," uvedl nyní Špidla. Poslanci však začínají otevřeně mluvit o tom, že osvobozující verdikt nad Smrčkem výrazně mění i pohled na jednání Jiřího Růžka. "Radikálně to mění názor na věc. Měla by se k tomu zásadně vyjádřit vláda, která je za ředitele BIS zodpovědná," řekl šéf sněmovní komise pro kontrolu činnosti civilní kontrarozvědky Jan Klas. Dodal, že příští týden má komise jednat s Růžkem o jiné záležitosti a při té příležitosti zřejmě přijde řeč i na případ agent-opilec.
Poslanec Petr Nečas věří, že ředitel BIS Růžek okolnosti dopisu dokáže uspokojivě vysvětlit. "Pokud ne, doufám, že se jako profesionál zachová podle toho," řekl Nečas.
Nevinný Smrček - Blesk 16.6.2001
PRAHA (ČTK) - Obvodní soud pro Prahu 1 včera po roce a půl trestního stíhání zprostil někdejšího televizního reportéra Tomáše Smrčka obžaloby z úmyslného ohrožování utajované skutečnosti.
Reportér Smrček osvobozen - Haló noviny 16.6.2001
RAHA - Obvodní soud pro Prahu 1 po více než roce zprostil trestního stíhání někdejšího televizního reportéra Tomáše Smrčka, který byl obžalován z úmyslného ohrožování utajované skutečnosti. V roce 1999 na jaře ukázal Smrček na kameru tajný dokument. Ten se týkal podezření, že současný ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek kryl, jako šéf Vojenského obranného zpravodajství, agenta, který řídil ve stavu opilosti po Praze auto. Reportáží měl Smrček údajně ohrozit zájmy České republiky a život agenta.
Soud osvobodil bývalého redaktora Novy Smrčka - Lidové noviny 16.6.2001
PRAHA - Bývalý reportér TV Nova Tomáš Smrček neporušil zákon, když před dvěma lety ukázal na kameru tajný dokument. Rozhodl o tom včera Obvodní soud pro Prahu 1. Ten dokazoval, že tehdejší šéf vojenské tajné služby Jiří Růžek kryl agenta jiné tajné služby, který způsobil v opilosti dopravní nehodu. "Soud musí vyslovit názor, že nedošlo ke zneužití zákona o ochraně utajovaných skutečností," prohlásila předsedkyně senátu Obvodního soudu pro Prahu 1 Dana Šindelářová. Novináři přítomní v soudní síni odměnili její slova potleskem. Smrčkovi hrozilo až osm let vězení za to, že v televizi za pomoci tajného dokumentu zveřejnil jméno agenta, kterého ředitel Růžek kryl, aby nebyl potrestán. Podle policie a státního zástupce tím úmyslně ohrozil zájmy České republiky. Skutek popsaný v obžalobě se stal, ale není trestným činem. Člověk, jehož měla reportáž ohrozit na životě, totiž fyzicky neexistuje," zdůvodnila verdikt Šindelářová. Svědkové navíc ani nedokázali konkretizovat ohrožení České republiky. Přípravné řízení trvalo dostatečně dlouho na to, aby mohly být opatřeny důkazy," uvedla Šindelářová k tomu, proč soud nevrátil případ k došetření. "Rozsudek potvrdil náš názor, že došlo ke zcela účelovému postavení novináře před soud. Cílem bylo zastrašit jiné novináře, kteří píší o nepravostech ve státní správě," řekl Smrčkův obhájce a bývalý šéf BIS Stanislav Devátý. Proces začal v pondělí. Kromě závěrečných řečí státního zástupce a obhájce a vyhlášení rozsudku byl celý neveřejný. Účastnil se ho ale senátor Unie svobody Jan Ruml, který se zavázal, že zachová průběh líčení v tajnosti. Myslím, že jiný rozsudek by byl ohrožením svobody slova," řekl po vyhlášení verdiktu Ruml. Také on se domnívá, že trestní řízení bylo v přípravném řízení vedeno s cílem dostat Smrčka před soud. "Nejsem daleko od podezření, že práce orgánů v přípravném řízení byla záměrně nedbalá," řekl Ruml.
Státní zástupce uvažuje o odvolání proti rozsudku
Smrček novináře upozornil, že soud vyslechl člověka, jehož jméno se podobalo jménu, které zveřejnil. Onen svědek - bývalý elitní agent - dostal podle Smrčka otázku, zda je normální, aby člověk jezdil po Praze opilý a bylo to vyřešeno jen slovní domluvou. (Agent) doslova uvedl, že oni jsou lidé jiné kategorie". To bylo to nejděsivější, nejodpornější, co mohlo v té síni zaznít," zdůraznil Smrček. Jeho případ může ještě posoudit soud vyšší instance. Státní zástupce Jiří Kára si totiž vzal čas na rozmyšlenou, jestli se proti rozsudku odvolá.
Expert se zmýlil - Lidové noviny 16.6.2001
Jde-li novinář před soud kvůli krádeži kola, nemusí to veřejnost nijak zvlášť znepokojovat. Krást se, jak víme, nemá, a kdo krade, má být potrestán, ať je novinářem, nebo třeba kominíkem. Jiné to ovšem je, stane-li novinář před soudem za něco, co uveřejnil. Pak je vždy na místě soudní jednání pozorně sledovat, neboť nikdy není vyloučeno, že jde o pokus potlačovat svobodu slova. Obvodní soud pro Prahu 1 včera zprostil obžaloby novináře Tomáše Smrčka, který byl rok a půl stíhán za úmyslné ohrožení utajované skutečnosti. To je dobrá, dokonce velmi dobrá zpráva. Horší už je to s přípravným řízením, které Smrčka celý ten rok a půl nepochybně znepokojovalo: není to přece legrace, hrozí-li člověku vězení. Až u hlavního líčení totiž vyšlo najevo, že posudek Národního bezpečnostního úřadu, na němž kauza stála, nehodnotil listinu se začerněnými údaji, kterou Smrček ukázal televizním divákům, nýbrž její originál. Takový přehmat by ovšem měl znepokojovat i nás, nejen pana Smrčka. Jak je možné, že si toho nevšiml vyšetřovatel ani státní zástupce? Opravdu neměl nikdo v úmyslu Smrčka zastrašovat?
Agent: byl, či nebyl? - Mladá fronta DNES 16.6.2001
Trapnosměšný případ skončil. Vážný by mohl začít. Novinář Tomáš Smrček byl zbaven absurdního obvinění. Kolem ředitele tajné služby Růžka vznášejí se nyní pochybnosti mnohem serióznější. Dlouhé měsíce jsme spolu se Smrčkem čekali, zda lze u nás soudit a odsoudit vyzrazení tajemství, které tajemstvím zřejmě ani není. Zda novinář ohrozil svůj stát i život agenta, k němuž se nikdo nezná, protože - dnes už víme - vůbec neexistuje. Nyní máme jasno. Soudit lze. Odsoudit naštěstí nikoliv. Je vždycky dobře, pokud se spravedlnost paragrafů nerozejde se spravedlností rozumu a citu. Hned od počátku se totiž cit i rozum zdráhaly uvěřit: Podroušení agenti, ať už jsou skuteční či vymyšlení, smějí u nás řídit automobil? Nadřízení je smějí krýt před úřady? A když už se na věc přijde, nesmí se o ní veřejně promluvit? Cožpak takováhle máme my státní tajemství, tak je nutné chránit výsostné zájmy země a práci jejích tajných služeb? Novinář Smrček je volný. Spravedlnost uspokojena ještě není. Záhad neubylo. Stále ještě není zřejmé, jestli ředitel BIS ze své bývalé pozice šéfa Vojenského obranného zpravodajství nezneužil své pravomoci. Jestli nelhal. Není ani jasné, zda se jakýsi existující chráněný agent nestal špionem narychlo, pouze "papírově", jen proto, aby mu nesebrali řidičák. A jak mohl být důkazem žaloby posudek, který neposuzoval, co bylo žalováno. U tajných služeb musí člověk počítat s ledasčím. Tutlání, zametání stop, omračování argumenty typu "Tajné", "Ohrožení republiky", "Poškození zahraničněpolitických vztahů" do jejich výbavy patří. I ony však podléhají zákonům. A žádný zákon nepovoluje zneužívání sebetajnějších nástrojů státu k privátnímu prospěchu jedinců. A tuto možnost, toto podezření se patří vyšetřit. V zájmu republiky a tajných služeb.
Soud osvobodil novináře Smrčka - Mladá fronta DNES 16.6.2001
P r a h a - Soud zprostil bývalého reportéra Tomáše Smrčka obvinění, že úmyslně vyzradil státní tajemství a ohrozil zájmy země. Pětidenní tajný soudní proces, od nějž novinář mohl odejít až s osmiletým trestem vězení, jednoznačně prokázal: dotyčné "tajemství" vlastně neexistuje. Smrčka chtěl státní zástupce potrestat za dva roky starou reportáž o aféře ředitele BIS Jiřího Růžka. Ten byl vyšetřován, že v roce 1995 ještě jako šéf Vojenského obranného zpravodajství nelegálně pomohl agentovi, který řídil opilý. Novinář v reportáži ukázal na obrazovce list papíru se jménem a s nápisem Přísně tajné. Tvrzení vyšetřovatele i státního zástupce, že tím vyzradil agenta, vzalo za své. Lidé z tajných služeb totiž museli přiznat, že osobu na dokumentu vůbec neznají. Ukázalo se, že v dokumentu, který Smrček zveřejnil, byly zásadní chyby. Na listě byl tudíž vlastně zapsán jiný, neexistující člověk. "Není možné vyzradit totožnost někoho, kdo neexistuje," prohlásila soudkyně Dana Šindelářová. Současně s tím zapochybovala, jestli vůbec může být neexistující věc utajena. Soudkyně poprvé předvolala svědky, kteří - jak se ukázalo - do celého případu rychle vnesli světlo. Smrčkův advokát Stanislav Devátý o jejich výslechy žádal už dříve, při vyšetřování však neuspěl. "Kdyby tehdy byli vyslechnuti alespoň někteří svědci a provedeny některé důkazy, nemuselo k soudu vůbec dojít," ohodnotila práci státního zástupce Jiřího Káry soudkyně. Devátý naznačil, že celé vyšetřování mohlo být zmanipulováno: "Podával jsem na třicet stížností, ale bezvýsledně." Zástupce Kára nechtěl na podezření, že byl Smrčkův případ od začátku veden účelově, reagovat. Šéf úřadu vyšetřování Zdeněk Pelc nicméně připustil, že výsledek soudu naznačuje, že jeho lidé zřejmě nepracovali, jak měli. "Jestliže se nepodaří věc prokázat, o něčem to svědčí. Ale důkazní odpovědnost je především na dozorujícím státním zástupci," řekl. Kára si hodlá rozmyslet, zda se proti rozsudku odvolá, nebo ne. Ani Smrčkův soud nicméně neodpověděl na otázku, která zatím v českém právu zůstává nedořešena: Převyšuje právo novináře informovat veřejnost zájem státu informaci utajit? "Takové rozhodnutí nám nepřísluší. Právo na informaci je zakotveno v ústavě, tudíž by tento problém měl posuzovat Ústavní soud," uvedla Šindelářová.
Soud: Novinář Smrček je nevinen Moravskoslezský den 16.6.2001
PRAHA - Někdejší reportér televize Nova Tomáš Smrček nespáchal trestný čin. Kdyby vyšetřovatel nebo státní zástupce pracovali lépe, dospěli by k tomuto závěru také a Smrček nemusel předstoupit před soud. Vyplývá to z rozsudku a jeho odůvodnění, kterým včera předsedkyně senátu Obvodního soudu pro Prahu 1 Dana Šindelářová zprostila pětačtyřicetiletého Smrčka obžaloby. Ta jej vinila z úmyslného ohrožení utajované skutečnosti, za což mohl jít až na osm let do vězení. Smrček v dubnu 1999 ukázal na kameru listinu s označením přísně tajné. Reportáž informovala o tom, že tehdejší šéf Vojenského obranného zpravodajství Jiří Růžek zajistil agentovi, který v roce 1995 řídil v opilosti, vrácení řidičského průkazu. Smrček v dokumentu začernil adresu a ve jménu, datu narození a rodném čísle byly dvě chyby. Přesto měl Smrček ohrozit agentův život a také zpravodajskou akci. To vše podle posudku, jenž vypracoval muž, jehož totožnost zůstala utajena až na fakt, že vystudoval Vysokou školu SNB. "Z dokazování vyplynulo, že osoba, jejíž údaje jsou v dokumentu uvedeny, fyzicky neexistuje. Nemůže proto být jako příslušník tajných služeb chráněn," uvedla Šindelářová. Dodala také, že údajně zmařená zpravodajská akce skončila předtím, než televize reportáž odvysílala. "Nemůžeme vyhovět žádosti státního zástupce o vrácení věci k došetření, protože by to znamenalo porušení zásady rychlosti řízení," řekla Šindelářová. Rozsudek totiž vynesla po roce a půl od zahájení trestního stíhání. Státní zástupce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou. "Myslím, že jiný rozsudek by byl ohrožením svobody slova," řekl senátor Jan Ruml. "Nejsem daleko od podezření, že práce orgánů činných v trestním řízení byla záměrně nedbalá," prohlásil Ruml.
Smrčka soud zprostil obžaloby - Právo 16.6.2001
PRAHA - Potlesk doprovodil v pátek v soudní síni Obvodního soudu pro Prahu 1 osvobozující rozsudek pro bývalého reportéra televize Nova Tomáše Smrčka. Ten se zpovídal z údajného ohrožení utajovaných skutečností. Podle žalobce se Smrček trestného činu, za který mu hrozilo až osmileté vězení, dopustil tím, že ve své reportáži na kameru ukázal tajný dokument. Reportáž se týkala podezření, že nynější ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek kryl jako šéf Vojenského obranného zpravodajství agenta, jenž jezdil v autě po Praze opilý. "Skutek popsaný v obžalobě se stal, ale není trestným činem," zdůvodnila verdikt předsedkyně senátu Dana Šindelářová. Člověk, jehož měla reportáž ohrozit na životě, totiž fyzicky neexistuje. Svědkové nedokázali ani konkretizovat ohrožení České republiky. Rozsudek nemusí být konečný. Státní zástupce si totiž ponechal lhůtu na rozmyšlenou.
Ředitel BIS přiznal svou lež, klíčový svědek nebyl zbaven mlčenlivosti - Hospodářské noviny 19.6.2001
Ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek může přijít o místo. Podal na něj trestní oznámení Stanislav Devátý, advokát bývalého reportéra televize Nova Tomáše Smrčky. Ten stál do minulého pátku na lavici obžalovaných kvůli podezření, že na jaře 1999 ukázal na kameru tajný dokument. Materiál se týkal podezření, že Růžek ještě jako šéf Vojenského obranného zpravodajství kryl agenta civilní rozvědky Petra Vágnera, kterého v roce 1995 zadržela policie v opilosti, jak řídí vůz. Růžek před soudem přiznal, že policii lhal, když tehdy žádal o vydání řidičského průkazu zadrženého údajnému agentovi. "Musel jsem nějak zdůvodnit, proč jsem chtěl vydat řidičský průkaz. Podpis vypadá jako pravý, napsal jsem ho já a v dopise není uvedena pravda," zdůvodnil ve své výpovědi podle MfD svůj krok Růžek. Jeho osud bude mít nyní v rukou vyšetřovatel, respektive státní zástupce a soud. Kvůli porušení slibu příslušníka tajné služby by vláda mohla Růžka dokonce zbavit funkce. Případ je dodnes zcela neprůhledný, jednu dobu se dokonce spekulovalo o tom, zda opilým hříšníkem za volantem nebyl sám Růžek. "Podstatné je to, že jeden ze svědků, po kterém jsem chtěl, aby potvrdil, zda dotyčný nebyl Růžek, nebyl zbaven mlčenlivosti," vysvětlil Devátý. Podle něj by vyšetřovatel mohl dosáhnout toho, aby ministr obrany klíčového svědka nechal mluvit, když už se to nepodařilo ve Smrčkově kauze. "Hodlám ten podnět dotáhnout do konce, chci být informován. Teď už je to docela vážné, ministr obrany by měl svědka zbavit mlčenlivosti," doufá Devátý.
Růžkův případ otevřen - Mladá fronta DNES 19.6.2001
Praha - Stejní vyšetřovatelé, kteří už jednou odmítli poslat před soud ředitele BIS Jiřího Růžka za to, že pomohl opilému agentovi získat zpátky zabavený řidičský průkaz, dostanou případ znovu na stůl. Šéf tohoto odboru Martin Hádek ovšem tvrdí, že Růžek by mohl být opět obviněn, pokud jsou nové informace o jeho jednání skutečně závažné. Růžek minulý týden během procesu s novinářem Smrčkem přiznal, že když agentovi jiné tajné služby Petru Vágnerovi (svému kamarádovi) pomohl z potíží s policií, nebyl k tomu oprávněn a navíc při tom lhal. Smrčkův obhájce podal na Růžka přímo v soudní síni trestní oznámení pro zneužití pravomoci. Vyšetřovatel Hádek uvedl, že rozhodující bude, co přesně Růžek při procesu řekl. "My jsme tehdy tu věc odložili a pokud vyvstanou nové skutečnosti, je možné znovu konat řízení. Dosud jsem ale neviděl (zprošťující) rozsudek soudu nad Smrčkem ani argumentaci v trestním oznámení. Takže to, jestli se objevila nová skutečnost, budu moci posoudit, jakmile dostanu písemné materiály," řekl Hádek. Oproti původnímu vyšetřování, z něhož Jiří Růžek vyvázl bez poskvrny, bude nyní šéf BIS v jiné pozici. U soudu s reportérem Smrčkem totiž vypovídali i policisté a lidé z tajných služeb, kteří Růžkovi svým svědectvím příliš nepomohli. Nikdo z nich totiž neřekl, kdo konkrétně Růžka požádal, aby se do případu agenta-opilce vložil.
Devátý podal trestní oznámení na šéfa BIS - Rovnost 19. 6. 2001
Advokát prý má důkazy o nezákonnosti Růžkova jednání PRAHA. Advokát Stanislav Devátý podal trestní oznámení na šéfa kontrarozvědky Jiřího Růžka. Trestní oznámení pro zneužití pravomoci veřejného činitele na ředitele Bezpečnostní informační služby Jiřího Růžka podal v pátek jeho předchůdce a právník Stanislav Devátý. Ten hájil v nedávném soudním procesu novináře Tomáše Smrčka. Sám Růžek se k případu odmítl vyjádřit. "Objevily se nové skutečnosti, které zcela změní pohled na Růžkovo jednání," řekl včera Devátý. Právě on byl novinářovým obhájcem v kauze údajného úmyslného ohrožování utajované skutečnosti. Na jaře 1999 ukázal Smrček v reportáži na kameru tajný dokument. Týkal se podezření, že nynější ředitel BIS Růžek kryl jako šéf Vojenského obranného zpravodajství agenta, jenž jezdil v autě po Praze opilý. Trestní oznámení podal Devátý přímo v soudní síni Obvodního soudu pro Prahu 1, který zprostil Smrčka obžaloby. "Bohužel se k tomu nemohu vyjádřit, protože jsem vázán mlčenlivostí," řekl Růžek a bez dalšího upřesnění dodal: "Myslím, že se k tomu ještě najde příležitost." "Od počátku řízení tvrdím, že se vůbec nemělo konat, protože jde o právo novináře přinášet informace. I ty, které by se nemusely líbit současné vládní moci," zdůraznil Devátý během procesu se Smrčkem.
MfD: Devátý podal trestní oznámení na šéfa BIS Růžka - ceskenoviny.cz 18. 6. 2001
PRAHA 18. června (ČTK) - Trestní oznámení pro zneužití pravomoci veřejného činitele na ředitele Bezpečnostní informační služby Jiřího Růžka podal v pátek jeho předchůdce a právník Stanislav Devátý. Ten hájil v nedávném soudním procesu novináře Tomáše Smrčka. Píše to dnešní Mladá fronta Dnes (MfD). Sám Růžek se k případu odmítl vyjádřit. "Objevily se nové skutečnosti, které zcela změní pohled na Růžkovo jednání," řekl podle listu Devátý. Právě on byl novinářovým obhájcem v kauze údajného úmyslného ohrožování utajované skutečnosti. Na jaře 1999 ukázal Smrček v reportáži na kameru tajný dokument. Týkal se podezření, že nynější ředitel BIS Růžek kryl jako šéf Vojenského obranného zpravodajství agenta, jenž jezdil v autě po Praze opilý. Trestní oznámení podal Devátý přímo v soudní síni Obvodního soudu pro Prahu 1, který zprostil Smrčka obžaloby, uvedla MfD. "Bohužel se k tomu nemohu vyjádřit, protože jsem vázán mlčenlivostí," řekl Růžek v telefonickém rozhovoru redaktorům listu a bez dalšího upřesnění dodal: "Myslím, že se k tomu ještě najde příležitost".
MfD: Devátý podal trestní oznámení na šéfa BIS Růžka Zpravodajství ČTK 18. 6. 2001
PRAHA 18. června (ČTK) - Trestní oznámení pro zneužití pravomoci veřejného činitele na ředitele Bezpečnostní informační služby Jiřího Růžka podal v pátek jeho předchůdce a právník Stanislav Devátý. Ten hájil v nedávném soudním procesu novináře Tomáše Smrčka. Píše to dnešní Mladá fronta Dnes (MfD). Sám Růžek se k případu odmítl vyjádřit. "Objevily se nové skutečnosti, které zcela změní pohled na Růžkovo jednání," řekl podle listu Devátý. Právě on byl novinářovým obhájcem v kauze údajného úmyslného ohrožování utajované skutečnosti. Na jaře 1999 ukázal Smrček v reportáži na kameru tajný dokument. Týkal se podezření, že nynější ředitel BIS Růžek kryl jako šéf Vojenského obranného zpravodajství agenta, jenž jezdil v autě po Praze opilý. Trestní oznámení podal Devátý přímo v soudní síni Obvodního soudu pro Prahu 1, který zprostil Smrčka obžaloby, uvedla MfD. "Bohužel se k tomu nemohu vyjádřit, protože jsem vázán mlčenlivostí," řekl Růžek v telefonickém rozhovoru redaktorům listu a bez dalšího upřesnění dodal: "Myslím, že se k tomu ještě najde příležitost".
Soud: Smrček je nevinen, neohrozil ČR ani agenta Hradecké noviny 16. 6. 2001
VERDIKT / Podle senátora Rumla by jiný rozsudek byl ohrožením svobody slova.
P r a h a - (Od zpravodaje Slova) Někdejší reportér televize Nova Tomáš Smrček nespáchal trestný čin. Kdyby vyšetřovatel nebo státní zástupce pracovali lépe, dospěli by k tomuto závěru také a Smrček nemusel předstoupit před soud. Vyplývá to z rozsudku a jeho odůvodnění, kterým včera předsedkyně senátu Obvodního soudu pro Prahu 1 Dana Šindelářová zprostila pětačtyřicetiletého Smrčka obžaloby. Ta jej vinila z úmyslného ohrožení utajované skutečnosti, za což mohl jít až na osm let do vězení. Osvobozující verdikt ocenili novináři a veřejnost v zaplněné soudní síni potleskem. Smrček v dubnu 1999 ukázal na kameru listinu s označením přísně tajné. Reportáž informovala o tom, že tehdejší šéf Vojenského obranného zpravodajství Jiří Růžek zajistil agentovi, který v roce 1995 řídil v opilosti, vrácení řidičského průkazu. Smrček v dokumentu začernil adresu a ve jménu, datu narození a rodném čísle byly dvě chyby. Přesto měl Smrček ohrozit agentův život a také zpravodajskou akci. To vše podle posudku, jenž vypracoval muž, jehož totožnost zůstala utajena až na fakt, že vystudoval Vysokou školu SNB. "Z dokazování vyplynulo, že osoba, jejíž údaje jsou v dokumentu uvedeny, fyzicky neexistuje. Nemůže proto být jako příslušník tajných služeb chráněn," uvedla Šindelářová. Dodala také, že údajně zmařená zpravodajská akce skončila předtím, než televize reportáž odvysílala. Svědkové navíc nedokázali ani konkretizovat ohrožení České republiky. "Nemůžeme vyhovět žádosti státního zástupce o vrácení věci k došetření, protože by to znamenalo porušení zásady rychlosti řízení," řekla Šindelářová. Rozsudek totiž vynesla po roce a půl od zahájení trestního stíhání. Státní zástupce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou. "Myslím, že jiný rozsudek by byl ohrožením svobody slova," řekl senátor Jan Ruml. "Nejsem daleko od podezření, že práce orgánů činných v trestním řízení byla záměrně nedbalá," prohlásil Ruml. "Po roce a půl nepředstavitelného stresu a napětí to bylo příjemné a očišťující," svěřil své pocity novinářům někdejší reportér Novy Smrček.
Soud zprostil Smrčka obžaloby- Plzeňský deník 16. 6. 2001
PRAHA - Obvodní soud pro Prahu 1 včera po roce a půl trestního stíhání zprostil někdejšího televizního reportéra Tomáše Smrčka obžaloby z úmyslného ohrožování utajované skutečnosti. Reportáží měl ohrozit zájmy České republiky a život agenta. Na jaře 1999 ukázal Smrček v reportáži na kameru tajný dokument. Týkal se podezření, že nynější ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek kryl jako šéf Vojenského obranného zpravodajství agenta, jenž jezdil v autě po Praze opilý. Osvobozující verdikt ocenili novináři a veřejnost v zaplněné soudní síni potleskem. Smrček se práva na odvolání vzdal, státní zástupce Jiří Kára si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.
Soud zprostil novináře Tomáše Smrčka definitivně obžaloby - Lidové noviny 17. 10. 2001
PRAHA - Pražský městský soud definitivně zprostil obžaloby z úmyslného ohrožování utajované skutečnosti někdejšího televizního reportéra Tomáše Smrčka. V neveřejném odvolacím řízení potvrdil červnový rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1. Předsedkyně senátu Stanislava Píchová včera sdělila, že odvolání státního zástupce se jako nedůvodné zamítá. Proti tomuto usnesení se již nelze odvolat. Trestní stíhání Smrčka souviselo s reportáží z jara 1999, v níž ukázal na kameru tajný dokument. Týkal se vyšetřování podezření, že nynější ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek kryl jako šéf Vojenského obranného zpravodajství agenta, jenž v roce 1995 jezdil v autě po Praze opilý. Poté agent působil v cizině.
Odvolací soud definitivně osvobodil novináře Smrčka - Zpravodajství ČTK 16. 10. 2001
PRAHA 16. října (ČTK) - Někdejší televizní reportér Tomáš Smrček byl definitivně zproštěn obžaloby z úmyslného ohrožování utajované skutečnosti. V neveřejném odvolacím řízení o tom dnes rozhodl pražský městský soud, který potvrdil červnový rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání státního zástupce se jako nedůvodné zamítá, řekla předsedkyně senátu Stanislava Píchová. Proti dnešnímu usnesení se již nelze odvolat. Žalobkyně přitom verdikt nechtěla před novináři komentovat. Smrček a jeho obhájce Stanislav Devátý vyjádřili radost i úlevu nad tím, že je případ po dlouhých 21 měsících u konce. Oba ale nesouhlasí s názorem soudu, že "svoboda projevu a šíření informací nejsou bezbřehé" a jsou omezeny zákonem o ochraně utajovaných skutečností. "Závěry rozsudku obvodního soudu s filozofickými úvahami o šíření informací nesdílíme," prohlásila Píchová. Trestní stíhání Smrčka souviselo s reportáží z jara 1999, v níž ukázal na kameru tajný dokument. Týkal se vyšetřování podezření, že nynější ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek kryl jako šéf Vojenského obranného zpravodajství agenta, jenž v roce 1995 jezdil v autě po Praze opilý. Poté působil agent v cizině. Po formální stránce se Smrček ohrožování utajované skutečnosti dopustil, ale po materiální stránce nebyla podstata tohoto trestného činu naplněna, uvedla Píchová. Prokázalo se totiž, že člověk, jehož měla reportáž ohrozit na životě, fyzicky neexistuje. Jméno uvedené na listině v reportáži se totiž jménu agenta jen podobalo. "Pakliže byla utajována skutečnost, která neexistovala, nebylo co utajovat," dodala Píchová.
Jiným způsobem by se zřejmě proces vyvíjel v případě zveřejnění listiny se skutečnými údaji o agentovi. Takový dokument by byl podle Píchové povinen i novinář odevzdat policii nebo bezpečnostnímu úřadu a zachovat mlčenlivost. "Nemohu souhlasit s tím, že svoboda slova není bezbřehá," řekl novinářům Smrček. Podotkl, že při zveřejnění dokumentu věděl, že obsahuje nepřesné údaje a že nemůže nikoho ohrozit.
"Pevně doufám, že před spravedlivý soud bude postaven i šéf BIS Jiří Růžek, který několikrát lhal, aby skryl svého kamaráda a pomohl mu vyhnout se postihu," dodal. Růžek se v červnu u soudu přiznal, že v aféře s opilým agentem lhal. Devátý na něj podal trestní oznámení pro podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele, které prověřuje vyšetřovatel.
Nejznámějším českým případem stíháním novináře je kauza spolupracovníka TV Nova Zdeňka Zukala, který byl v červnu 1997 obviněn z napomáhání k trestnému činu pomluvy v souvislosti s takzvanou olomouckou kauzou. Zukal podle obžaloby vyráběl na objednávku jednoho z aktérů případu reportáže údajně diskreditující mimo jiné i policisty, kteří kauzu vyšetřovali. Vleklé soudní řízení bylo letos v červenci odročeno na neurčito.
Dalším známým případem bylo trestní stíhání novinářů Mladé fronty Dnes (MfD) Sabiny Slonkové a Jiřího Kubíka, kteří zveřejnili informace o chystané diskreditační kampani proti političce ČSSD Petře Buzkové (takzvaná operace Olovo). Novináři byli obviněni z nadržování pachateli. Prezident stíhání zastavil, Slonková s Kubíkem však trvali na jeho pokračování. V březnu 2001 státní zastupitelství stíhání zastavilo. V září 2000 obvinil vyšetřovatel reportérku časopisu Týden Rebeku Křižanovou z neoprávněného nakládání s osobními údaji. Křižanová zveřejnila fotokopii protokolu z registru svazků bývalé StB, ve kterém je bývalý předseda Fondu národního majetku (FNM) Jan Stiess veden jako spolupracovník StB. V prosinci 2000 státní zástupce trestní stíhání Křižanové zastavil.
Renata Floriánová
Odvolací soud projedná ohrožení tajných dat novinářem Smrčkem - Zpravodajství ČTK 16. 10. 2001
PRAHA 16. října (ČTK) - Pražský městský soud má v neveřejném zasedání projednat odvolání žalobce v kauze někdejšího televizního reportéra Tomáše Smrčka, obžalovaného z úmyslného ohrožování utajované skutečnosti. Obvodní soud pro Prahu 1 jej v červnu obžaloby zprostil. Stíhání Smrčka souvisí s reportáží z jara 1999, v níž ukázal na kameru tajný dokument. Týkal se vyšetřování podezření, že nynější ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek kryl jako šéf Vojenského obranného zpravodajství agenta, jenž v roce 1995 jezdil v autě po Praze opilý. Poté působil agent v cizině. Skutek popsaný v obžalobě se stal, ale není trestným činem, zdůvodnil osvobozující verdikt obvodní soud. Podle něj se ukázalo, že člověk, jehož život údajně reportáž ohrozila, fyzicky neexistuje. Jméno uvedené na listině v reportáži se totiž jménu agenta jen podobalo. Žalobce se proti verdiktu odvolal, neboť žádá doplnit odborné vyjádření Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Pracovník NBÚ v prvotním posudku uvedl, že Smrček reportáží ohrozil zájmy České republiky a život agenta mimo jiné tím, že prozradil jeho totožnost. Před soudem ale přiznal, že ohrožení utajovaných skutečností posuzoval ve vztahu k originálu dokumentu a zveřejněnou listinou, na níž Smrček data začernil, se nezabýval.
