Zpravodajská licence není bezbřehá aneb pozor na používání cizích fotografií uveřejněných na sociální síti Facebook

Čas od času média ve svých článcích používají fotografie ze sociálních sítí, přičemž tuto praktiku ospravedlňují tzv. „zpravodajskou licencí“, která jim při informování o aktuálním dění umožňuje přiměřeným způsobem použít podobiznu člověka, a to i bez jeho svolení.[1] Mylně se přitom domnívají, že samotným zveřejněním fotografie na sociální síti dává uživatel souhlas s jejím dalším užitím jakoukoli jinou osobou.

Z omylu je však vyvedl Nejvyšší soud, který v rozhodnutí ze dne 15. 10. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1778/2019, judikoval: „U profilové fotografie uživatele sociální sítě Facebook nelze při použití mimo tuto sociální síť bez dalšího dovodit konkludentní souhlas tohoto uživatele s jejím dalším uveřejněním ani naplnění předpokladů zákonné zpravodajské licence; vždy je třeba zabývat se hlediskem přiměřenosti se zřetelem ke konkrétním okolnostem uveřejnění a chránit nejen svobodu projevu informačních médií a právo veřejnosti na informace, ale též oprávněné zájmy zobrazené osoby.“

V předmětném řízení se žalobkyně, jejíž profilová fotografie z Facebooku byla bez jejího souhlasu zveřejněna na serveru provozovaném žalovanou, a to v rámci série článků zabývajících se případem úmrtí její kamarádky, u soudu domáhala uložení povinnosti žalované odstranit konkrétní fotografie ze serveru, zveřejnit omluvu a nahradit žalobkyni nemajetkovou újmu ve výši 187.000 Kč. Nutno dodat, že předmětná fotografie zachycovala žalobkyni v pokročilém stadia těhotenství.

Soud prvního stupně žalobu zamítl, neboť měl za to, že nedošlo k porušení práva žalobkyně k její podobizně, když fotografie získaná z nezabezpečeného účtu byla v podstatě veřejná a žalobkyně svolila k jejímu šíření. Za situace, kdy žalobkyně byla svědkem úmrtí své kamarádky, o níž články pojednávaly, se soud domníval, že použití fotografie bylo přiměřené k jejich obsahu, a tudíž předmětnou fotografii považoval za zveřejněnou ve veřejném zájmu na základě zpravodajské licence. Tento závěr byl podpořen i odvolacím soudem, který rozhodnutí prvostupňového soudu potvrdil.

Žalobkyně však podala proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, jelikož byla přesvědčena o nepřípustnosti zásahu do jejích osobnostních práv. Nejvyšší soud mimo jiné podotkl, že uživatel si často volí za profilovou fotografii na sociální síti snímek, který jej zobrazuje v lichotivé podobě nebo který považuje za zdařilý. Nicméně z této skutečnosti nelze usuzovat, že každý uživatel automaticky souhlasí s užitím takové podobizny v souvislosti se svým jménem kýmkoli a k jakémukoli účelu. Nutno dodat, že specifikem profilové fotografie uživatele Facebooku je nemožnost nastavit či omezit možnost jejího zobrazení pro různé uživatele. Na rozdíl od ostatních fotografií, u nichž lze nastavit možnost jejího zobrazení vlastními přáteli, přáteli přátel či zcela cizími uživateli.[2]

V projednávané věci byla profilová fotografie zveřejněna u článků informujících o úmrtí, ve fotogalerii plné snímků z místa činu. Navíc žalobkyně nebyla a není známou osobou či celebritou, osobou veřejného zájmu se stala pouze v souvislosti s vyšetřováním úmrtí své přítelkyně. A tak Nejvyšší soud dospěl k závěru, že zde není splněn požadavek přiměřenosti a vhodnosti publikace soukromé profilové fotografie uživatele Facebooku bez jeho souhlasu v rámci zpravodajské licence bulvárním médiem.

Použití fotografie ze sociální sítě Facebook je stále možné, nicméně všechno má své hranice a ani zpravodajská licence není bezbřehá. Vždy je ale nezbytně nutné zvážit účel zveřejnění fotografie, formu a obsah daného sdělení, jakož i to, zda osoba zachycená na fotografii je osobou veřejného zájmu. Teprve při splnění uvedených podmínek bude možné zveřejnění považovat za přiměřené, a tedy i v mezích zpravodajské licence.

Mgr. Hana Šarochová