Trestný čin znásilnění bude mít dost možná novou skutkovou podstatu. Sněmovna nyní totiž jedná o nové úpravě definice tohoto trestného činu, a zároveň o zpřísnění trestů za jeho spáchání. Znásilnění je momentálně v trestním zákoníku formulováno následovně:
1) Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a) souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží,
b) na dítěti, nebo
c) se zbraní.
(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítěti mladším patnácti let,
b) spáchá-li takový čin na osobě ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení, zabezpečovací detence, ochranné nebo ústavní výchovy anebo v jiném místě, kde je omezována osobní svoboda, nebo
c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.
(4) Odnětím svobody na deset až osmnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
Kritici současné úpravy především vyzdvihují fakt, že pokud oběť neklade fyzický odpor, jsou tresty za znásilnění příliš nízké. Oběť se přitom pachateli nemusí bránit například z důvodu šoku či strachu o svůj život nebo zdraví. Nová definice znásilnění by tak měla reflektovat právě i situace, kdy oběť vyjádří svůj nesouhlas jinak než fyzickým násilím, případně kdy svůj nesouhlas není schopna vyjádřit vůbec.
V této souvislosti je rovněž debatováno o zvýšení trestních sazeb, které někteří považují za příliš nízké. Zvýšením spodní hranice trestní sazby by pak mohlo rovněž dojít k situaci, kdy nebude možné za trestný čin znásilnění udělit tzv. podmínku, neboli podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody, k čemuž nyní dochází ve zhruba polovině případů.
Proti výše uvedenému návrhu se staví mimo jiné ministryně spravedlnosti, podle níž není ke zvyšování trestních sazeb za znásilnění důvod, když naopak v této oblasti patří Česká republika k těm přísnějším státům, a je proto třeba hledat spíše důvody, proč soudy v praxi více nevyužívají horních hranic trestních sazeb. Ministryně v návaznosti na tuto problematiku upozornila i na to, že naše republika patří ke státům s nejvyšším počtem vězněných, což je dlouhodobým a častým předmětem výtek z různých stran.
Mgr. Bc. Denisa Brdlíková
„Advokátní kancelář TOMAN & PARTNEŘI poskytuje komplexní právní služby na nejvyšší úrovni jak domácím, tak zahraničním klientům již přes 30 let. Advokátní kancelář disponuje několika týmy, specializujícími se na různé oblasti práva, jako je právo IT a média, trestní právo, obchodní právo, rodinné právo, mezinárodní právo, nemovitostní právo, vymáhání pohledávek a exekuce a mnoho dalších. Pokud tedy vyhledáváte kvalitní právní služby, neváhejte nás kontaktovat!“
Mgr. Bc. Denisa Hirschová
advokát
