Jedním z aktuálních témat je vyjednávání ministra práce Mariana Jurečky s dnes již bývalým ředitelem Úřadu práce Viktorem Najmonem.
Policie neváhala a prostřednictvím sociálních sítí se jako mnozí jiní vyjádřila k dané kauze. Informovala, že věc „prošetří z důvodu věcné příslušnosti NCOZ SKPV. Stejně postupovala v obdobných případech i v minulosti“.
Policie neuvedla, v jakých obdobných případech takto v minulosti postupovala. Jednání vedoucí k dohodě o rozvázání pracovního poměru přitom bývají vyostřené a emotivní, bez ohledu na to, zda se jedná o jednání v soukromém sektoru nebo státní správě. Při takových jednáních bývá samozřejmě řešena i otázka odstupného a taková jednání bývají daleko tvrdší, než v případě Jurečky a Najmona.
Přitom připomeňme, že Nejvyšší soud připustil, že odstupné může mít formu mimořádné odměny.
V minulosti se mnohokrát veřejně řešil obdobný spor politika ohledně odvolání osoby z vedoucí pozice,
přitom policie v takových případech nebyla nijak aktivní, nijak nekomentovala takové spory na sociálních sítích. Takový postup byl zcela správný, přípravné řízení je neveřejné a při informování by měla policie postupovat maximálně zdrženlivě, zejména s ohledem na zásadu presumpce neviny.
Policie má k dispozici zvukový záznam rozhovoru. Víc nepotřebuje, pokud chce konat, nechť koná. Jaký ale má smysl sdělení, že věc prošetří? Fakticky oznamuje, že bude přemýšlet, zdali uvedené jednání nenaplnilo znaky trestného činu, či nikoliv. Pokud vůbec mělo dojít k nějakému sdělení,
mělo být učiněno až po tom, co si NCOZ udělá na věc názor a rozhodne se, jak s věcí naloží. Uvedené sdělení je nicneříkající, toliko nahrává politickým konkurentům ministra práce, kteří se ve své kritice odkazují na vyjádření NCOZ, když uvádějí, že celá věc je kriminální, když jí řeší centrála proti organizovanému zločinu. Policie se svým výrokem zapojila do politické debaty, což by jí mělo být zásadně zapovězeno.
Ostatně samotné úvahy o kriminalizaci takového vyjednávání o skončení ve funkci jsou absurdní. Trestní právo ovládá princip ultima ratio, který znamená, že trestní právo by mělo být prostředkem poslední instance, nebo také nejzazší možností. Tedy nastupující pouze v případech, kdy nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. To, že se ministr rozhodne odvolat ředitele
a chtěl se s ním domluvit na „dohodě“ je přece zcela standartní postup.
Úvahy o tom, že sjednání mělo odstupného mělo mít povahu úplatku připomínají předchozí pokusy
o stíhání politiků ze strany NCOZ, včetně jejího předchůdce ÚOOZ, které připomeňme skončily blamáží, za kterou stát vyplácel miliony korun ve formě odškodného za nezákonná trestní stíhání.
