Dne 1. června 2021 nabývá účinnosti zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále „ZESM“). Účelem tohoto zákona je primárně snaha řádně transponovat do českého právního řádu některé nové požadavky týkající se evidování skutečných majitelů podle změnové směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018.
Definice skutečného majitele
Doposud byl tento pojem vymezen v zákoně č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále „AML zákon“). Nově je vymezení skutečného majitele obsaženo v § 2 písm. e) ZESM, kde je vymezeno, že skutečným majitelem je každá fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem. Koncovým příjemcem je pak dle ZESM osoba, která může mít přímo nebo nepřímo podstatnou část z celkového majetkového prospěchu tvořeného při činnosti nebo likvidaci právnické osoby nebo tvořeného při správě nebo zániku právního uspořádání, a tento prospěch dále nepředává. Toto ustanovení je dále rozvedeno v § 3 ZESM, kde je pro potřeby obchodních korporací stanoveno, že takovou osobou je každá osoba, která má přímo nebo nepřímo právo na podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku obchodní korporace větší než 25 %, a tento podíl na prospěchu dále nepředává, přičemž je stanovena vyvratitelná právní domněnka, že podíl na prospěchu předáván není.
Evidenční povinnost
Dle úpravy v rejstříkovém zákoně nepodléhaly informace vedené v této evidenci principu formální publicity a možnost získat předmětné informace prostřednictvím výpisu byla ponechána pouze některým subjektům. ZESM stanoví, že informace o skutečných majitelích právnické osoby může získat prostřednictvím částečného výpisu kdokoliv, což má za následek vznik požadavků týkajících se ověřování, resp. kontroly pravdivosti údajů uvedených v této evidenci, jakož i zavedení některých sankcí v případě porušení evidenčních povinností. Evidující osoba má i po splnění evidenční povinnosti nadále povinnost tyto informace zaznamenávat, uchovávat, a především aktualizovat.
Následky nesplnění evidenční povinnosti
Za nesplnění evidenční povinnosti stanoví ZESM sankce soukromoprávního charakteru, které značně dopadají na korporátní život zejména kapitálových obchodních společností. Předně je stanoveno, že práva a povinnosti z právního jednání zastírajícího osobu skutečného majitele, které vznikly v době, kdy není skutečný majitel zapsán v evidenci, nelze vymáhat, přičemž toto platí bez ohledu na to, kterým právním řádem se právní jednání řídí. Toto omezení míří především na tzv. bílé koně a profesionální fiktivní majitele, kteří na základě zastíracího právního jednání, umožňují skutečným majitelům ovlivňovat chod právnické osoby, aniž by byli zapsáni v evidenci.
Další omezení postihuje výplatu podílu na zisku, jiných vlastních zdrojích či na likvidačním zůstatku. Zákon stanovuje, že obchodní korporace, která nemá zapsaného skutečného majitele v evidenci, nesmí tyto podíly vyplatit nejen tomuto skutečnému majiteli, ale také žádné právnické osobě, resp. právnímu uspořádání, jejichž je rovněž skutečným majitelem, a dále také těm, které nemají v evidenci zapsaného žádného skutečného majitele.
Poslední soukromoprávní omezení zakládá sistaci hlasovacích práv členů nejvyššího orgánu evidující osoby, typicky valné hromady. Postihuje tak výkon hlasovacích práv nezapsaného skutečného majitele evidující osoby, osob, jejichž je rovněž skutečným majitelem, případně osob, které nemají v evidenci zapsaného žádného skutečného majitele. Neuplatní se však v případech, kdy postavení skutečného majitele vzniklo v období 15 dnů přede dnem rozhodování nejvyššího orgánu, resp. v jeho působnosti jediného společníka.
ZESM vedle výše uvedených soukromoprávních následků upravuje také skutkové podstaty přestupků, za které lze shodně uložit pokutu až do výše 500,000,- Kč.
Skutková podstata se týká porušení evidenční povinnosti evidující osobou, když je stanoveno, že přestupkem je marné uplynutí lhůty k odstranění nesrovnalosti ve výzvě uvedené, přičemž marným uplynutím lhůty zakládající přestupek se myslí pouze nezapsání příslušných údajů o skutečném majiteli v této lhůtě.
Další skutková podstata se týká nesplnění povinnosti součinnosti skutečného majitele, resp. dalších osob, kterých se zápis požadovaných údajů do evidence týká, vůči evidující osobě. Takové nesplnění povinnosti součinnosti však musí mít za následek pravomocné rozhodnutí soudu o existenci nesrovnalosti včetně rozhodnutí o tom, že důvodem této nesrovnalosti je právě porušení povinnosti součinnosti.
Závěr
Přijetím ZESM, povinnosti související s evidencí skutečných majitelů doznaly zásadních změn, a proto by tomuto zákonu měla být ze strany společností věnována patřičná pozornost. Na závěr upozorňujeme na přechodná ustanovení tohoto zákona, kde je stanoveno, že všechny obchodní korporace, které měly do účinnosti ZESM zapsány údaje v evidenci v předepsané lhůtě, mají povinnost zajistit do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti ZESM, tedy do 1. prosince tohoto roku, aby tyto údaje odpovídaly požadavkům tohoto nového zákona. Obchodní korporace, které tyto údaje zapsány v evidenci dosud nemají, jsou povinny tyto údaje zapsat do evidence bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti ZESM, tj. po 1. červnu tohoto roku.
