Dne 20. června 2023 byl ve Sbírce zákonů publikován dlouho očekávaný zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon“ nebo „zákon o ochraně oznamovatelů“), jehož finální podoba se po  mnohých změnách zformovala po více než dvou letech, ačkoli samotná snaha o jeho prosazení trvá již více než deset let. Konečně tak dochází k naplnění několika mezinárodních závazků České republiky a jednoho z klíčových závazků vlády z jejího programového prohlášení pro oblast boje proti korupci. Na co je třeba se v souvislosti s přijatou úpravou připravit? To se dozvíte v článku níže.

Zákon upravuje v souladu s legislativou Evropské unie[1] pravidla pro oznamování a posuzování případného protiprávního jednání, k němuž dochází v rámci organizací, a nově zavádí vnitřní oznamovací systémy. Jeho účinnost je datována k 1. srpnu 2023.

Proč bylo zapotřebí přijímat novou právní úpravu a co užitečného nám má přinést?

To jsou otázky, které nás zcela přirozeně napadají. Skutečnost, že v rámci organizací dochází k porušování právních předpisů, není novým, ani nijak překvapivým faktem. Zákonodárce si je této skutečnosti vědom. Zároveň si je vědom také toho, že mnohá porušení předpisů nebo dokonce páchání trestné činnosti v rámci organizace lze účinně odhalit pouze zevnitř.

Zákonodárce se proto nově přijatou úpravou snaží pracovníky motivovat k tomu, aby se neobávali oznámit skutečnosti, které nasvědčují tomu, že v rámci organizace, pro niž vykonávají práci, dochází k protiprávnímu jednání, s tím, že by takové oznámení mohlo mít pro ně nebo s nimi spojené osoby negativní důsledky. Dosavadní právní úprava totiž oznamovatelům až na některé (ne zcela funkční) výjimky ochranu neposkytovala a tento stav bylo potřeba napravit. Ochrana oznamovatelů přitom může mít zásadní pozitivní společenské dopady nejen v oblasti prevence korupce a protiprávního jednání obecně, ale rovněž v podobě ochrany životů a zdraví či životního prostředí.

Základ, který by měl každý vědět

Stěžejním pojmem, který se prolíná celým zákonem, tvoří pojem vnitřní oznamovací systém, prostřednictvím kterého lze činit jednotlivá oznámení. Vnitřní oznamovací systém, v jehož čele stojí nezávislá a nestranná osoba, představuje souhrn postupů a nástrojů, které slouží k přijímání a prověřování oznámení, ochraně totožnosti oznamovatele a obsahu oznámení, komunikaci s oznamovatelem, jakož i k nalezení vhodných řešení. Povinnost zřídit vnitřní oznamovací systém mají:

  • veřejní zadavatelé dle zákona o veřejných zakázkách s výjimkami (např. obec pod 10000 obyvatel)
  • zaměstnavatelé zaměstnávající v příslušném kalendářním roce alespoň 50 zaměstnanců
  • příslušné veřejnoprávní orgány
  • zaměstnavatelé, kteří jsou povinnou osobou dle AML zákona

V případě, že daná organizace nebude mít řádně zavedený a funkční systém nebo v něj nebude mít oznamovatel důvěru, lze podat oznámení prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti, který provozuje tzv. vnější oznamovací systém.

Oznámení lze činit o protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel vykonával nebo vykonává práci, a které nese znaky trestného činu nebo přestupku, za nějž lze uložit pokutu alespoň ve výši 100.000,- Kč, porušuje zákon o ochraně oznamovatelů nebo jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v jedné z oblastí výslovně stanovené zákonem o ochraně oznamovatelů. Oznámení lze učinit ústně či písemně (případně i elektronicky), a to vždy vůči příslušné osobě, která je o totožnosti oznamovatele a obsahu oznámení povinna zachovávat mlčenlivost.

Ochrana před odvetnými opatřeními je přitom poskytována širokému okruhu osob vykonávajících práci v soukromém i veřejném sektoru. Jedná se zejména o zaměstnance, dohodáře, obchodní partnery, zaměstnavatele, OSVČ, stážisty, dobrovolníky i osoby, které oznamovateli pomohou protiprávní jednání oznámit nebo odhalit. V praxi má ochranu oznamovatelů posílit zejména hmotněprávní zákaz odvetných opatření a obrácené důkazní břemeno ve sporech týkajících se uplatnění odvetných opatření.

Zákaz odvetných opatření

Gró zákona spočívá v tom, učiní-li oznamovatel oznámení v souladu se zákonem a splní tak podmínky pro poskytnutí ochrany, nemohou být on ani s ním související osoby vystaveni jakýmkoli odvetným opatřením. Těmi jsou chápána opatření jako rozvázání pracovního poměru, odvolání z vedoucího místa, snížení mzdy, ale například i vyžadování lékařské prohlídky. Budou-li některá z  odvetných opatření aplikována, je zaměstnavatel povinen soudu prokázat, že se o odvetné opatření v případě konkrétního oznamovatele nejednalo. Poruší-li organizace (fyzická osoba), proti níž bylo oznámení učiněno, zákaz odvetných opatření, stíhá jej vedle sankcí dle příslušného zákona též povinnost nahradit oznamovateli nemajetkovou újmu, pokud byla oznamovateli způsobena.

Co naopak hrozí povinným subjektům? A co s šikanózními oznámeními?

Za nedodržení povinností vyplývajících ze zákona o ochraně oznamovatelů hrozí organizacím (fyzickým osobám) nemalé finanční pokuty. Například v případě nezavedení vnitřního oznamovacího systému nebo neutajení totožnosti oznamovatele hrozí organizacím pokuta až do výše 1 milionu korun. To stejné platí i pro případ uplatnění některého ze zakázaných odvetných opatření. Za neuveřejnění informací o možnosti podat oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému způsobem umožňujícím dálkový přístup poté hrozí pokuta až do výše 400 tisíc korun.

Zákon samozřejmě pamatuje i na situace, kdy oznamovatel podá oznámení s cílem poškodit osobu, jíž se oznámení týká, nebo s cílem dosáhnout ochrany před pracovněprávními postihy neoprávněným získáním postavení oznamovatele. Tato osoba nejen, že se nemůže domáhat ochrany, nadto se dopouští i přestupku podání vědomě nepravdivého oznámení, za nějž hrozí pokuta až do výše 50 tisíc korun.

Zásadní otázka – do kdy?

A to, co každého čtenáře zajímá, je lhůta pro zavedení vnitřního oznamovacího systému. Soukromoprávní subjekty zaměstnávající nejméně 50 a zároveň méně než 250 zaměstnanců mají dle zákona čas na zavedení vnitřního oznamovacího systému až do 15. prosince 2023. Naopak soukromoprávní subjekty s počtem zaměstnanců vyšším než 249 by měli mít zavedený funkční vnitřní oznamovací systém již od 1. srpna 2023.

Závěrem

Ačkoli bude naplnění shora uvedených povinností představovat pro dotčené povinné subjekty jistou administrativní, tak i finanční zátěž, zavedení interního systému by mělo v konečném důsledku přinést řadu výhod. V tomto ohledu stojí za připomenutí, že whistleblowing je metodikou státních zastupitelství uznáván jakožto compliance management systém, který může přispět ke zproštění odpovědnosti právnické osoby za přestupek či trestný čin. Dále nelze přehlédnout potenciál správně nastaveného interního systému předcházet finančním škodám, sankcím, poškození dobré pověsti a jiným negativním důsledkům díky včasnému odhalení a řešení problému. Zároveň lze jeho prostřednictvím zlepšovat


[1] Směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie.