V důsledku současné situace se může stát plnění smlouvy dočasně nemožným nebo ekonomicky nevyváženým, na což pamatuje občanský zákoník instituty vyšší moci a práva na obnovení jednání o uzavření smlouvy.
Vyšší moc umožňuje dotčené straně vyhnout se odpovědnosti za škodu (tzv. liberovat se), pokud prokáže, že jí ve splnění povinnosti ze smlouvy „dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na její vůli.“ Taková překážka přitom nesmí vzniknout až v době, kdy už by smluvní strana byla v prodlení s plněním své povinnosti. Zprostit se povinnosti k náhradě škody není možné, pokud překážka vznikla ze škůdcových osobních poměrů, případně pokud se jedná o překážku, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat. Vyšší moc je třeba prokazatelně oznámit protistraně, tedy nejlépe písemně, tj. e-mailem a současně doporučenou poštou.
Pokud tedy mám plnit smlouvu, ale objektivně mi v tom zabrání současná situace a protistraně jsem to řádně oznámil, neodpovídám za škodu způsobenou mým prodlením. Praktickým důsledkem je prodloužení termínů splnění smlouvy, ale nic jiného. Institut vyšší moc např. neumožňuje navýšit cenu nebo jinak upravit smlouvu.
Naproti tomu podstatná změna okolností dává straně právo vyvolat jednání o změně smluvních podmínek nebo dokonce zrušení smlouvy, a to i prostřednictvím soudu (nebo rozhodce při sjednání rozhodčí doložky).
Tento institut se uplatní, pokud dojde ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich, a to buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění (avšak sama o sobě neznemožní plnění smluvní povinnosti). Právo na změnu nebo zrušení závazku soudem je třeba uplatnit žalobou ve lhůtě dvou měsíců od doby, kdy změnu okolností musela dotčená strana smlouvy zjistit. Dotčená strana přitom musí prokázat, že nemohla takovou změnu okolností rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost nastala (či se jí stala známou) až po uzavření smlouvy.
Výsledek jednání zákon nikterak nepředjímá. Může se jednat jak o úpravu smluvních podmínek, tak i ukončení smluvního závazku. K ukončení pak může dojít bez dalších plateb nebo prostřednictvím vypořádání určitého „odstupného“.
Uplatnění tohoto práva však neopravňuje dotčenou stranu, aby odložila plnění (tj. smluvní strana v prodlení nadále nese právní důsledky s prodlením spojené). Pokud současně s vyvoláním jednání přestanete plnit smlouvu, riskujete, že protistrana bude požadovat náhradu škody (případně sjednané smluvní pokuty či úroky z prodlení) nebo od smlouvy odstoupí.
Změnit smlouvu soudním rozhodnutím v reálném čase a vyhnout se tak prodlení nemusí být možné. Naproti tomu nic nebrání požadovat v rámci změny smlouvy např. určitý doplatek ceny nebo nějakou formu refundace, a tím dosáhnout obnovení rovnováhy zpětně.
Domáhat se obnovení jednání o smlouvě není možné, pokud smluvní strana ve smlouvě převzala nebezpečí změny okolností nebo pokud smlouva vylučuje aplikaci § 1765 občanského zákoníku, jak se ve smlouvách poměrně často děje.
Lze proto doporučit vyvolat jednání o změně smlouvy včas, v případě neúspěchu jednání podat žalobu ve lhůtě dvou měsíců od zahájení jednání a v mezidobí řádně plnit smlouvu, bude-li to možné.
