Výslech svědka s utajovanou totožností v civilním procesu

V nedávné praxi jsem se setkala se zajímavou procesní situací, kdy v civilním řízení o žalobě na ochranu dobré pověsti právnické osoby vyvstala potřeba utajit totožnost svědka. Platný občanský soudní řád, na rozdíl od trestního řádu, na takovou situaci nepamatuje. Jak tedy postupovat? Níže dávám návod, jak jsme se s celou situací popasovali u příslušného civilního soudu.

V daném případě nebylo třeba utajovat vizuální podobu svědka. Ta byla všem účastníkům řízení známa. Svědek totiž vystupoval jako figurant v reportáži, jejímž uveřejněním mělo dojít k tvrzenému zásahu do práv žalobce. Pravá identita svědka byla v reportáži skryta a svědek v ní byl představen pod smyšleným jménem. Pod tímto pseudonymem si pak svědek přál vystupovat i před soudem. Okolnosti kauzy tento požadavek svědka činily důvodným a soud se proto rozhodl návrhu na utajení pravé totožnosti svědka vyhovět.

Procesně byl zvolen postup takový, že soud zaprotokoloval (bez hlasitého diktování) osobní údaje svědka, převzaté z jeho platného dokladu totožnosti, na zvláštní list protokolu. Tento list byl následně vložen do obálky. Obálka byla předsedou senátu zalepena, zapečetěna a založena do spisu. Obsah obálky tak zůstal utajen účastníkům, avšak v případě odvolacího řízení se s údaji mohl seznámit odvolací senát. V průběhu samotného výslechu pak soud i účastníci oslovovali svědka jeho pseudonymem. Takto byl výslech zaznamenán do protokolu o průběhu jednání.

JUDr. Zuzana Smítková, Ph.D.