Od začátku září platí v Česku zákon, který vylučuje z veřejných zakázek fyzickou či právnickou osobu, na kterou byly uvaleny mezinárodní sankce. Nejde jen o dodavatele – ti si musí nově ohlídat, aby pod sankčním režimem nebyl ani nikdo z jejich poddodavatelů. Novela zákona o provádění mezinárodních sankcí tak reaguje na ruskou agresi proti Ukrajině.

Novela zákona o provádění mezinárodních sankcí

Dne 1. září 2022 nabyl účinnosti zákon č. 240/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „Novela“).

Obecně k mezinárodním sankcím

Mezinárodními sankcemi se podle zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o provádění mezinárodních sankcí“) rozumí příkaz, zákaz nebo omezení stanovené za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, boje proti terorismu, dodržování mezinárodního práva, ochrany lidských práv a svobod a podpory demokracie a právního státu. Mezinárodní sankce mohou vyplývat z vnitrostátních i mezinárodních předpisů, rezolucí nebo společných postojů[1].

Mezinárodní sankce v oblasti veřejných zakázek

Mezinárodní sankcí, která dopadá na oblast veřejného zadávání, je především zákaz zadání veřejné zakázky. Novela tuto sankci zohledňuje tím, že přidává do zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) nové ustanovení § 48a[2], který vymezuje procesní postup zadavatele ve vztahu k vybranému dodavateli, ale též ve vztahu ke všem ostatním účastníkům zadávacích řízení nebo k poddodavatelům. Podle § 48a ZZVZ zadavatel nesmí zadat veřejnou zakázku účastníku zadávacího řízení, pokud je to v rozporu s mezinárodními sankcemi. Pokud se mezinárodní sankce vztahují na vybraného dodavatele, zadavatel je povinen jej vyloučit z účasti v zadávacím řízení, a to kdykoli v průběhu zadávacího řízení. Všechny ostatní účastníky zadávacího řízení (tj. ty, kteří nebyli vybráni k plnění veřejné zakázky), zadavatel vyloučit může, není však k tomuto kroku povinen. Po vyloučení vybraného dodavatele je pak zadavatel oprávněn aplikovat § 125 ZZVZ a vyzvat k uzavření smlouvy dalšího účastníka zadávacího řízení, který se umístil jako další v pořadí podle původního hodnocení nabídek, elektronické aukce nebo podle výsledku nového hodnocení.

Obdobně je tomu v případě poddodavatelů – pokud se uvalené mezinárodní sankce vztahují na poddodavatele vybraného dodavatele, musí zadavatel požadovat jeho nahrazení, k čemuž zároveň musí stanovit přiměřenou lhůtu. Pokud v této lhůtě nedojde k nahrazení poddodavatele, zadavatel je opět povinen vybraného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit. U poddodavatelů ostatních účastníků zadávacího řízení (kteří nebyli vybráni) zadavatel nahrazení požadovat může, není to však jeho povinností.

Novela dále přidává nové ustanovení § 223 odst. 4 ZZVZ, podle kterého zadavatel může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že dodavatel je osobou, na kterou se vztahuje zákaz zadání veřejné zakázky podle § 48a ZZVZ.

Upraven byl dále postup Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) ve správním řízení o zákazu uzavření smlouvy s účastníkem zadávacího řízení, pokud je to v rozporu s mezinárodními sankcemi. Nově přidaný § 261a ZZVZ stanoví, že je-li předmětem řízení zákaz uzavření smlouvy podle § 48a ZZVZ, Úřad si může vyžádat stanovisko Finančního analytického úřadu za účelem zjištění, zda se v případě konkrétního dodavatele jedná o osobu nebo subjekt, na které se vztahují mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.

Za pozornost stojí též změna § 268 ZZVZ, který upravuje přestupky zadavatelů na úseku veřejných zakázek. Podle odst. 1 písm. a) citovaného ustanovení se zadavatel dopustí přestupku tím, že zadá veřejnou zakázku v rozporu se ZZVZ[3]. Za přestupek se však podle nového odst. 4 citovaného ustanovení ZZVZ nepovažuje jednání, kterým zadavatel poruší § 48a odst. 2 písm. b) ZZVZ tím, že nevyloučí z účasti v zadávacím řízení vybraného dodavatele, na kterého se vztahují mezinárodní sankce. Důvodem je snaha zákonodárce zamezit tomu, aby totožné jednání bylo postihnuto podle dvou právních předpisů – postup zadavatele v rozporu s § 48a odst. 2 písm. b) ZZVZ je totiž postihnut již podle § 18 zákona o provádění mezinárodních sankcí[4].

Závěrem se sluší dodat, že změny byly Novelou provedeny též v rámci ustanovení § 36, § 39, § 130, § 144 a § 148 ZZVZ, jedná se však především o změny formální.

 

[1] § 2 zákona o provádění mezinárodních sankcí

[2] § 48a ZZVZ:

  1. Zadavatel nezadá veřejnou zakázku účastníku zadávacího řízení, pokud je to v rozporu s mezinárodními sankcemi podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí.
  2. Pokud se mezinárodní sankce podle odstavce 1 vztahuje na
  1. účastníka zadávacího řízení, může ho zadavatel vyloučit z účasti v zadávacím řízení, nebo
  2. vybraného dodavatele, vyloučí ho zadavatel z účasti v zadávacím řízení.
  1. Pokud se mezinárodní sankce podle odstavce 1 vztahuje na poddodavatele
  1. účastníka zadávacího řízení, může zadavatel požadovat nahrazení poddodavatele, nebo
  2. vybraného dodavatele, musí zadavatel požadovat nahrazení poddodavatele.
  1. Na základě požadavku zadavatele podle odstavce 3 musí účastník zadávacího řízení poddodavatele nahradit nejpozději do konce zadavatelem stanovené přiměřené lhůty. Pokud nedojde k nahrazení poddodavatele, platí, že se na účastníka zadávacího řízení vztahuje zákaz zadání veřejné zakázky.

[3] Kompletní znění § 268 odst. 1 písm. a) je následující: „Zadavatel se dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.“

[4] Srov. důvodovou zprávu k předmětnému ustanovení.

Mohlo by vás zajímat