Ústavní soud se ve své rozhodovací praxi zabýval otázkou možnosti „odnětí zákonnému soudci“ ve smyslu ustanovení § 262 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. V nálezu ze dne 5. dubna 2022, sp. zn. I. ÚS 2085/21.

V posuzované věci byli 3x Městským soudem v Praze zproštěni obžaloby úředníci Ministerstva průmyslu a obchodu, kteří byli stíháni pro zločin porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku a zvlášť závažný zločin poškození finančních zájmů Evropské unie dle § 260 odst. 2, odst. 5 trestního zákoníku.

Ústavní soud uvedl, že odnětí zákonnému soudci je výjimečný procesní institut, k jehož použití musí být dány důležité důvody, které musí být zřetelné, zřejmé a nepochybné. Ústavní soud dále uvedl, že rozhodnutí podle § 262 trestního řádu musí obsahovat konkrétní pochybení nalézacího soudu, kterých se dopustil a jsou tak důvodem pro nařízení, aby věc byla projednána v jiném složení senátu. Dále Ústavní soud explicitně uvedl, že ustanovení § 262 trestního řádu není určeno k tomu, aby měl odvolací soud širší prostor pro prosazení svého názoru, než jaký mu vymezuje trestní řád.

Ústavní soud uzavřel, že splňuje-li rozhodnutí nalézacího soudu zákonné požadavky, zejména jsou-li skutková zjištění úplná, provedeny potřebné důkazy, případně jsou-li důkazy zopakovány nebo provedeny důkazy další (po zrušení rozhodnutí), nelze podle § 262 trestního řádu postupovat jen z toho důvodu, aby odvolací soud „silou“ prosadil své hodnocení důkazů a z něho plynoucí závěry. Ústavní soud v uvedeném nálezu odkázal také na judikaturu ESLP, konkrétně případ Tempel vs. Česká republika (stížnost č. 44151/12) podle které platí, že odvolací soud nesmí soudu prvního stupně podsouvat názor, že by měl dojít k odlišným závěrům. Podle ESLP rovněž platí, že výtku o tom, že se soud prvního stupně neřídil závaznými pokyny odvolacího soudu nelze založit pouze na tom, že soud prvního stupně dospěl ke skutkovým zjištěním a závěrům o vině, s nimiž se odvolací soud neztotožňuje.

S uvedenými závěry Ústavního soudu lze jen souhlasit a lze je považovat za zcela správná i ve vztahu k funkci trestního práva. Předmětný nález Ústavního soudu je dostupný zde https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2022/I._US_2085_21_an.pdf