Ústavní soud bude rozhodovat o případu, který se v Česku ještě patrně nestal

Má stát právo vynucovat svěření dítěte do péče nemocnice kvůli očkování? O této otázce bude rozhodovat Ústavní soud (ÚS). Stížnost podá matka desetileté dívky, kterou po zranění koněm odmítla nechat očkovat na tetanus. Případ řešily soudy, které předběžným opatřením svěřily nezletilou do péče nemocnice. Matka dívku ukryla a odmítá ji orgánům vydat.

Kůň kopnul 25. listopadu desetiletou dívku do hlavy. Matka zavolala sanitku a dítě převezli do českobudějovické nemocnice, kde dívce ošetřili drobnou ranku, která zasahovala do podkoží. Dívka byla hospitalizována na dětském oddělení, matka odsouhlasila podání imunoglobulinu a antibiotik, ale odmítla vakcínu proti tetanu, kterou lékaři doporučovali. Matka ukončila hospitalizaci na negativní reverz, v propouštěcí zprávě lékař uvedl, že „pacientka t. č. není v přímém ohrožení života“ a lékařka infekčního oddělení doporučila podat dítěti lidský imunoglobulin proti tetanu a zahájit léčbu antibiotiky, pokud matka odmítá vakcinaci.  

Nemocnice v Českých Budějovicích však druhý den názor přehodnotila a s tvrzením, že se nezletilá jeví jako „dítě ohrožené na životě v důsledku možné manifestace tetanu,“ a dala podnět k orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD). Ten poté podal k soudu návrh na vydání předběžného opatření podle § 462 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.).

Vyvstává však otázka, proč nemocnice uvedla v propouštěcí zprávě, že není v ohrožení života a další den to přehodnotila. Holčičku totiž propouštět nemusela, neboť odst. 4 § 38 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, stanovuje, že lze nezletilému pacientovi poskytnout neodkladnou péči bez souhlasu, „jde-li o zdravotní služby nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví.“

Okresní soud argumentoval § 452 z. ř. s, který uvádí, že „ocitne-li se nezletilé dítě ve stavu nedostatku řádné péče bez ohledu na to, zda tu je či není osoba, která má právo o dítě pečovat, nebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo byl-li narušen, soud předběžným opatřením upraví poměry dítěte na nezbytně nutnou dobu tak, že nařídí, aby dítě bylo umístěno ve vhodném prostředí, které v usnesení označí. Vhodným prostředím se rozumí výchovné prostředí u osoby nebo zařízení způsobilého zajistit nezletilému řádnou péči s ohledem na jeho fyzický a duševní stav, jakož i rozumovou vyspělost a umožnit realizaci případných jiných opatření stanovených předběžným opatřením.“

Dále soud uvedl odst. 3 § 35 (soud v usnesení uvedl chybně § 37) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Ten stanoví, že „jde-li o zdravotní služby, které spočívají v poskytnutí a) neodkladné péče, která není péčí podle § 38 odst. 4, nebo b) akutní péče, a souhlas zákonného zástupce nelze získat bez zbytečného odkladu, rozhodne o jejich poskytnutí ošetřující zdravotnický pracovník. To neplatí, lze-li zdravotní služby poskytnout podle odstavce 1 na základě souhlasu nezletilého pacienta.“ Soud návrhu vyhověl a v předběžném opatření rozhodl o vydání dítěte do péče nemocnice, která má posoudit zdravotní stav dítěte.

Následující den došlo k pokusu o vydání dívky, do jejího bydliště přišli zástupci soudu, OSPODu a policie. Matka však dívku odmítla vydat a ukrývá ji. Rodiče dívky následně podali odvolání ke krajskému soudu. Argumentovali, že soud porušil právo na spravedlivý proces, nevypořádal se s mírou přijatelnosti rizika a nejlepšího zájmu dítěte a nerespektuje judikaturu Evropského soudu pro lidská práva.

Krajský soud argumentaci prvoinstančního soudu potvrdil. Podle odvolacího soudu je nezletilá ve stavu, kdy její život, respektive zdraví, vážně ohrožen. Argumentoval také § 924 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého „ocitne-li se dítě ve stavu nedostatku řádné péče bez ohledu na to, zda tu je či není osoba, která má právo o ně pečovat, anebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo byl-li narušen, soud upraví předběžně poměry dítěte na nezbytně nutnou dobu; rozhodnutí soudu nepřekáží, pokud dítě není řádně zastoupeno.“

„Sám soud nemůže posuzovat, zda při užívání antibiotik a očkování může dojít k nějakým zvýšeným rizikům nežádoucích účinků, to musí posoudit zdravotníci. […] Odvolací soud tedy není přesvědčen o tom, že by došlo k porušení základních práv účastníků či nezletilého dítěte,“ píše se v usnesení.

O tom, zda je předběžné opatření na vydání dítěte do péče nemocnice v souladu s ústavním pořádkem, bude rozhodovat Ústavní soud. Rodiče se proto rozhodli podat k němu stížnost. ÚS sice případy, kdy rodiče odmítli očkovat dítě, již řešil, avšak nikdy se nejednalo o podobný případ.

§ 46 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví uvádí, že jsou lidé povinni podrobit se stanovenému druhu pravidelného očkování. Matka desetileté dívky své děti očkovat nenechala kvůli svému přesvědčení. Úmluva o lidských právech a biomedicíně v čl. 5 však stanovuje, že jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví je možno provést pouze za podmínky, že k němu dotčená osoba poskytla svobodný a informovaný souhlas. U nezletilých je tento souhlas poskytován zákonnými zástupci. Současně však v čl. 26 současně stanoví možnost omezení tohoto práva, pokud jsou taková omezení nezbytná v demokratické společnosti „v zájmu bezpečnosti veřejnosti, předcházení trestné činnosti, ochrany veřejného zdraví nebo ochrany práv a svobod jiných,“

Zároveň však ÚS v nálezu III. ÚS 449/06 tvrdí, že „ústavně konformním omezením základního práva podle čl. 16 Listiny nemůže být bezvýjimečné vynucování povinného očkování proti jakékoliv osobě bez ohledu na individuální specifika případu a na motivaci, kterou má daná osoba ve svém rozhodnutí povinné očkování nepodstoupit.“

Tereza Kučerová

„Advokátní kancelář TOMAN & PARTNEŘI poskytuje komplexní právní služby na nejvyšší úrovni jak domácím, tak zahraničním klientům již přes 30 let.  Advokátní kancelář disponuje několika týmy, specializujícími se na různé oblasti práva, jako je právo IT a média, trestní právo, obchodní právo, rodinné právo, mezinárodní právo, nemovitostní právo, vymáhání pohledávek a exekuce a mnoho dalších. Pokud tedy vyhledáváte kvalitní právní služby, neváhejte nás kontaktovat!“