Umělá inteligence ve veřejných zakázkách: Možnosti, výhody i rizika
14.11.2023
Bleskový nárůst zájmu o umělou inteligenci v uplynulém roce záhy vystřídalo vystřízlivění. Spousta z nás přemýšlí, zda jde o užitečného pomocníka, nebo spíše o nebezpečného strašáka. Jakou roli by však AI mohla v našich profesích reálně hrát? A jaké výhody či možnosti, ale také rizika a zápory přináší zadavatelům i dodavatelům veřejných zakázek?
Právo a moderní technologie představují ze své povahy naprosto odlišné světy. První se vyznačuje snahou o stabilitu, řád a udržení statu quo, druhý se naopak pokouší bořit hranice a otevírat nové možnosti. Svět moderních technologií si v posledních letech nárokuje stále větší podíl ve veřejném prostoru a nedávno na sebe strhl pozornost zejména v souvislosti s umělou inteligencí.
Obtíže s definicí
Umělou inteligenci – anglicky „artificial intelligence“ neboli AI – není jednoduché definovat. Obecně uznávanou definici představila v roce 2019 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nahlíží na AI jako na „systém založený na mechanickém fungování, který na základě cílů zadaných člověkem produkuje predikce, doporučení nebo rozhodnutí, která ovlivňují reálné nebo virtuální prostředí. AI systém je navržen tak, aby fungoval s různými úrovněmi autonomie. Umělá inteligence navíc prostřednictvím stroje vykonává lidské kognitivní funkce“. Řečeno běžným jazykem, umělá inteligence je inteligence softwaru či strojů, které mohou provádět úkoly obvykle vyžadující lidskou inteligenci. Dané systémy se učí, analyzují data, rozhodují a provádějí různé úkoly jako rozpoznávání obrazů, zpracování přirozeného jazyka, autonomní řízení vozidel a mnohé další. V souvislosti s AI obvykle vyvstávají čtyři základní otázky, na něž se zaměříme níže.
Článek vyšel jako speciál v časopise Veřejné zakázky v praxi Veřejné zakázky v praxi, celý článek si můžete přečíst v přiloženém souboru níže:
