Transpozice směrnice o digitalizaci v právu obchodních společností

V rámci práva obchodních společností vznikne povinnost evidovat osoby, které nemohou zasednout v jejich volených orgánech. Nová právní úpravazároveň umožní rychlejší založení obchodní korporace díky nově digitalizovaným procesům.

Upozorňujeme na nový vládní návrh zákona, který se týká využívání digitálních nástrojů v právu obchodních společností, a který transponuje Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1151 ze dne 20. 6. 2019 do českého právního řádu („Navrhovaný zákon“).

OBECNĚ K NAVRHOVANÉMU ZÁKONU

Navrhovaný zákon předložila Vláda ČR Poslanecké sněmovně dne 2.2.2022, přičemž následně se jím zabýval Organizační výbor Poslanecké sněmovny, který doporučil jeho projednání. Navrhovaný zákon se aktuálně nachází ve fázi projednávání Ústavně právním výborem Poslanecké sněmovny a jeho další čtení bude možné nejdříve v polovině sprna 2022. Konečná lhůta pro transpozici nadepsané směrnice EU je do 1.8.2023.

Změny, které přinese Navrhovaný zákon, se dotknou zejména živnostenského zákona, zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a zákona o obchodních korporacích, přičemž jeho stěžejním cílem je především modernizace a zrychlení stávajícího procesu zakládání obchodních korporací, respektive v kontextu Navrhovaného zákona především kapitálových společností (s.r.o. a a.s.), který vyžaduje před zápisem obchodní společnosti do veřejného rejstříku (i) osobní přítomnost fyzické osoby u notáře, a také (ii) ohlášení živnosti či podání žádosti o vydání koncese u živnostenského úřádu.

JAKÉ ZMĚNY PŘINÁŠÍ NAVRHOVANÝ ZÁKON?

Jednou z klíčových změn, které Navrhovaný zákon předpokládá je vytvoření tzv. evidence vyloučených osob z výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace, a to v návaznosti na pravidla pro diskvalifikaci členů statutárních orgánů z výkonu funkce (§ 63 a násl. ZOK). Obecně mají být do této evidence zapisovány všechny osoby, u nichž je dána překážka výkonu funkce, nebo které byly rozhodnutím soudu vyloučeny z výkonu funkce člena statutárního orgánu. Do evidence se pak budou u dotčených osob zapisovat údaje jako (i) den vzniku překážky výkonu funkce, (ii) důvod vzniku překážky výkonu funkce či (iii) rozshah překážky výkonu funkce, tj. oblasti podnikání či obory činnosti.

Je nutno zmínit, že evidence vyloučených osob bude neveřejná a přístup do ní budou mít pouze soudy pro účely soudního řízení a notáři pro účely výkonu notářské činnosti, tedy subjekty které budou například provádět nutné lustrace před zápisem konkrétní osoby do obchodního rejstříku. Předpokládá se, že po zprovoznění evidence vyloučených osob již nebude nutno u nových členů volených orgánů předkládat výpis z rejstříku trestů, což v konečném důsledku povede ke zrychlení procesu zakládání obchodních společností.

Další novinkou slibující ušetření času při procesu zakládání obchodních společností je skutečnost, že zápis do obchodního rejstříku nebude u nově zakládaných obchodních společností vázán na získání živnostenského oprávnění. Zakladatelé, resp. členové statutárního orgánu založené obchodní společnosti, si nově budou moci zvolit, v jaké fázi procesu založení a vzniku obchodní společnosti ohlásí živnost nebo podají žádost o koncesi – zda tak učiní před podáním návrhu na zápis právnické osoby (v takovém případě nemusí čekat na výsledek posouzení živnostenským úřadem, mohou neprodleně podat návrh na zápis), nebo po jeho podání. Upozorňujeme však, že pokud je živnostenské podnikání výlučným účelem obchodní společnosti, pak tato může být v případě nezískání živnostenského oprávnění soudem zrušena.

Navrhovaný zákon dále předpokládá, že Ministerstvo spravedlnosti uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vzorové společenské smlouvy pro plně elektronické vytvoření (minimálně) společností s ručením omezeným. Dále pak posiluje rozsah údajů veřejně a bezplatně přístupných o všech kapitálových společnostech zapsaných v členských státech Evropské unie na internetových stránkách i výměnu informací mezi obchodními rejstříky členských států.

V neposlední řadě Navrhovaný zákon nově definuje překážky výkonu funkce členů volených orgánů obchodních korporací, a to především z toho důvodu, že v kontextu Navrhovaného zákona není vhodné vázat překážku výkonu funkce člena voleného orgánu na bezúhonnost podle živnostenského zákona. Překážkou nově bude:

• rozhodnutí českého nebo zahraničního orgánu veřejné moci zakazující dané osobě výkon funkce;
• odsouzení za určité trestné činy (např. zpronevěra, podvod, pojistný podvod apod.);
• rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek osoby vydané v České republice nebo obdobné rozhodnutí orgánu veřejné moci jiného státu, a to do okamžiku zrušení konkursu.

Navrhovaný zákon tedy v kombinaci s novelou notářského řádu účinnou od 1.9.2021 může vést ke značnému zjednodušení korporátních záležitostí a umožnění plně elektronického založení/vzniku alespoň společností s ručením omezeným. Až praxe nicméně ukáže, zdali budou ambice Navrhovaného zákona naplněny. Vzhledem k tomu, že legislativní proces je na počátku, lze také předpokládat, že Navrhovaný zákon ještě dozná dílčích změn, o kterých vás budeme případně informovat.

autor:

Mgr. Filip Novotný, LL.M., advokátní koncipient