Novelu zákona č. 325/1999 Sb. o azylu vyvolala v odborné i laické veřejnosti značnou pozornost. Je to zejména kvůli novému § 28 odst. 8, který má do našeho právního řádu zavést institut tzv. strpění na území. Navrhované ustanovení zní: „Cizinec, kterému nelze udělit azyl podle § 15 odst. 3 písm. c) nebo d), a cizinec, kterému byl odňat azyl podle § 17 odst. 1 písm. i) a j), je v případě, že by jinak splňoval důvody pro udělení nebo ponechání azylu, způsobilý k právům uvedeným v článcích 3, 4, 16, 22, 31, 32 a 33 mezinárodní smlouvy22). Tento cizinec je oprávněn požádat o potvrzení o strpění na území podle § 78b, pokud doloží adresu místa hlášeného pobytu na území. Dobu strpění na území stanoví ministerstvo na dobu nezbytně nutnou a je oprávněno dobu strpění na území opakovaně prodlužovat. Ustanovení § 78d odst. 2 až 6 a § 79 odst. 5 se neuplatní.“
Důvody uvedené v § 15 odst. 3 písm. c) a d) i v § 17 odst. 1 písm. i) a j zákona jsou, že cizince je možné považovat za nebezpečí pro bezpečnost státu, ve kterém se nachází, nebo cizinec byl pravomocně odsouzen za zvlášť závažný zločin a představuje tak nebezpečí pro společnost.
Poznatky o tom, že cizinec je nebezpečný, se obvykle získávají zpravodajskou činností, zpravidla v rámci mezinárodní spolupráce, případně policejní operativou. Judikatura tento neurčitý právní pojem vymezuje i negativně –podle Nejvyššího správního soudu trestná činnost (byť opakovaná) spočívající v přečinech proti majetku (typicky krádež) nebezpečí pro bezpečnost státu nepředstavuje.
Jen na první pohled relativně jednodušší je definice zvlášť závažných zločinů podle trestního zákoníku. To jsou úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let, tedy například loupež, vražda, terorismus nebo znásilnění v kvalifikované podstatě, avšak s výhradou, že se tento pojem vykládá s přihlédnutím k významu, jaký mu přikládá směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU (kvalifikační směrnice) a Úmluva o právním postavení uprchlíků (č. 208/1993 Sb.). Jinými slovy co za zvlášť závažný zločin považuje trestní zákoník České republiky, nemusí takovým být z pohledu evropské směrnice nebo mezinárodní úmluvy, které jak známo mají přednost před vnitrostátními právními předpisy.
Zatímco u pravomocně odsouzených pachatelů zvlášť závažných zločinů se nedá rozumně předpokládat, že by byli ponecháni na svobodě (takže v tomto případě se institut strpění naplní výkonem celého trestu v ČR), u cizinců představujících riziko pro bezpečnost státu, což mohou být i pachatelé zvlášť závažných zločinů po propuštění, může být situace zcela odlišná.
Ministr vnitra Jan Hamáček odůvodnil ve sněmovně záměr zavést institut strpění cizinců na území tím, že si nevezme na svědomí poslat takového cizince do země jeho původu na smrt. Připomínám, že člen vlády skládá při nástupu do úřadu do rukou prezidenta podle čl. 69 odst. 2 Ústavy České republiky tento slib: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení.“
Věrnost znamená dlouhodobou pevnost a spolehlivost nějakého vztahu, pevné zachovávání slibu či přísahy, V případě člena vlády je účelem slibu hájení zájmů státu a jeho občanů. Institut strpění na území zjevně inspirovaný německou předlohou (§60a zákona o pobytu) může na základě zahraničních zkušeností znamenat, že stát bude na svém území trpět osoby, které požadovaly (mezinárodně právní) ochranu, ale před nimiž bude muset naopak chránit své vlastní občany.
Stojí -li v tomto případě proti sobě zájem bezpečnosti občanů ČR a cizinců, je na místě, aby členové vlády i zákonodárci jednali v souladu se složeným slibem věrnosti České republice a institut strpění do zákona o azylu nezavedli.
Mgr. Ludvík Kummer, advokát
„Advokátní kancelář TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI poskytuje komplexní právní služby na nejvyšší úrovni jak domácím, tak zahraničním klientům již přes 30 let. Advokátní kancelář disponuje několika týmy, specializujícími se na různé oblasti práva, jako je právo IT a média, trestní právo, obchodní právo, rodinné právo, mezinárodní právo, nemovitostní právo, vymáhání pohledávek a exekuce a mnoho dalších. Pokud tedy vyhledáváte kvalitní právní služby, neváhejte nás kontaktovat!“
Mgr. Ludvík Kummer
advokát
