Soud má povinnost zpřístupnit účastníkům veškeré podklady rozhodnutí
13.3.2023
Soudní rozhodnutí jsou zpravidla vydávána na základě velkého množství provedených důkazů. Za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci. Podle zásady bezprostřednosti je soud povinen rozhodovat pouze na základě před ním provedených důkazů, přičemž účastníci řízení mají právo se ke každému důkazu vyjádřit. Soud naopak nemůže přihlížet k důkazům, které nebyly v řízení před soudem provedeny.
Shora uvedené nečiní zpravidla problémy, když jen zřídka soudy v rámci rozhodnutí vyjdou z důkazů, které nebyly v řízení provedeny. V praxi soudů však často dochází k opačnému problému, totiž že soud provede důkaz, ale v odůvodnění rozhodnutí se s ním opomene vypořádat.
Zásada bezprostřednosti se nevztahuje toliko na důkazy, ale na veškeré poklady, ze kterých soudy při rozhodování vycházejí. Nezřídka se nicméně stává, že soudy účastníkům nesdělí, z jakých podkladů vycházejí, ani jaké závěry z těchto podkladů vyvozují.
Do uvedené praxe zasáhl Evropský soud pro lidská práva svým rozhodnutím ze dne 2. února 2023 ve věci Janáček proti České republice.
V tomto případě Ústavní soud České republiky rozhodl v neprospěch stěžovatele, aniž by však stěžovateli zpřístupnil všechna vyjádření, která si vyžádal od obecných soudů jako podklad pro své rozhodnutí. Vyjádření obecných soudů se přitom neomezila na pouhý odkaz na předchozí rozhodnutí přijatá ve věci, ale šla nad rámec důvodů uvedených v těchto rozhodnutích. Tyto důvody však nebyly stěžovateli sděleny a stěžovatel tak na ně nemohl adekvátně reagovat. Ústavní soud navíc své závěry formuloval tak, že z vyjádření obecných soudů skutečně vycházel.
Evropský soud pro lidská práva postup Ústavního soudu odmítl, když uvedl, že posouzení, zda se ke konkrétnímu podkladu bude chtít stěžovatel vyjádřit, je pouze na stěžovateli a soud mu nesmí toto právo upřít.
Pokud soud své rozhodnutí, byť jen z části, založí na nějakém podkladu, musí být účastníkovi řízení dána možnost se k tomuto podkladu vyjádřit. Tím, že Ústavní soud vyjádření nižších soudů se stěžovatelem nekomunikoval, porušil jeho právo na spravedlivý proces.
