Seriál – Veřejné zakázky a soutěžní právo: díl 4.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) totiž výslovně stanoví několik výjimek z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení. Mezi tyto výjimky patří právě i veřejná zakázka malého rozsahu.[1] Zadání veřejné zakázky malého rozsahu neprobíhá v žádném z druhů zadávacích řízení a jedná se tedy o postup mimo zadávací řízení, resp. mimo režim zákona.

Co je veřejná zakázka malého rozsahu?

Jedná se o jakoukoliv veřejnou zakázku,[2] jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než

1. 2 000 000 Kč jedná-li se o veřejnou zakázku na dodávky či služby, anebo
2. 6 000 000 Kč jedná-li se o veřejnou zakázku na stavební práce.

Pokud se tedy zadavatel chystá zadat veřejnou zakázku například na dodávku nových tonerů do tiskáren v hodnotě do 2 000 000 Kč, není povinen postupovat v žádném zadávacím řízení podle zákona.

Existují nějaká pravidla pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu ?

Předně uvádíme, že zadavatel se může dobrovolně rozhodnout zadat veřejnou zakázku malého rozsahu v některém z druhů zadávacích řízení. Pokud se tak zadavatel rozhodne, je po celou dobu zadávání veřejné zakázky povinen postupovat podle pravidel stanovených zákonem pro příslušný druh zadávacího řízení a jeho postup je přezkoumatelný Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (obecně jinak platí, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže VZMR nepřezkoumává).

Nezadává-li však zadavatel VZMR v žádném ze zákonem upravených druhů zadávacích řízení, je povinen se při takovém zadávání řídit „pouze“ základními zásadami pro zadávání veřejných zakázek uvedenými v § 6 zákona.

Základními zásadami při zadávání veřejných zakázek jsou

• zásada transparentnosti, jež spočívá v povinnosti zajistit, aby mohla být provedena kontrola nestrannosti postupů zadavatele, ať již v zadávacím řízení či mimo něj (hovoříme tedy např. o náležitém vedení dostatečné dokumentace o příslušném postupu, na základě které bude možné přezkoumat jednotlivé kroky zadavatele);
• zásada přiměřenosti, která obecně zadavateli ukládá, aby si při stanovení zadávacích podmínek počínal přiměřeně povaze, hodnotě a účelu zadání veřejné zakázky (má se tak zamezit případům, kdy zadavatelé při zadávání VZMR uplatňovali přísnější požadavky, než připouštěl zákon pro nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky);
• zásada rovného zacházení, která se projevuje zejména v povinnosti zadavatele zacházet stejným způsobem se všemi dodavateli;
• zásada zákazu diskriminace, jež vyplývá z předpisů EU a jedná se v podstatě o zvláštní vyjádření zásady rovného zacházení.

K těmto zásadám řadíme rovněž zásady odpovědného veřejného zadávání, mezi které patří

• zásada sociálně odpovědného zadávání (postup, při kterém má zadavatel povinnost zohlednit např. pracovní příležitosti, sociální začlenění, důstojné pracovní podmínky apod.);
• zásada environmentálně odpovědného zadávání (postup, při kterém má zadavatel povinnost zohlednit např. dopad na životní prostředí);
• zásada inovací (implementace nového nebo značně zlepšeného produktu, služby nebo postupu v souvislosti s předmětem veřejné zakázky).

Pokud tedy zadavatel zadává veřejnou zakázku malého rozsahu a nepostupuje v žádném zadávacím řízení podle zákona, nemusí po dodavatelích logicky požadovat například ani prokázání kvalifikace. Platí však již několikrát zmíněné pravidlo, že zadavatel musí dodržovat shora vyjmenované základní zásady dle § 6 zákona.

Rozhodne-li se však zadavatel i tak stanovit nějaké požadavky na „kvalifikaci“ v rámci zadávání VZMR, musí přistupovat ke všem dodavatelům stejným způsobem a posuzovat prokázání požadovaných skutečností u všech dodavatelů totožně. Zároveň je povinen stanovit veškeré zadávací podmínky (včetně případných požadavků na kvalifikaci) přiměřeně s ohledem na předmět plnění veřejné zakázky a jeho hodnotu.

Rovněž by zadavatel při přípravě zadávacích podmínek měl důkladně zvážit, zda lze v rámci předmětu plnění zohlednit např. aspekty environmentálně odpovědného zadávání (v případě výše uvedeného nákupu nových tonerů se nabízí například stanovení požadavku na ekologickou likvidaci stávajících tonerů zadavatele apod.).

Vzhledem k tomu, že zákon tedy nestanoví bližší specifika procesu zadávání VZMR, uchylují se zadavatelé často k úpravě pravidel pro zadávání VZMR prostřednictvím vlastních interních předpisů. Specifická situace nastává například, pokud je veřejná zakázka financována z dotačního programu. V takovémto případě je zadavatel povinen dodržovat (mimo výše uvedené) také podmínky poskytovatele dotace.

Zadávání veřejné zakázky malého rozsahu tedy skutečně není zcela bez pravidel, nicméně oproti zákonem stanoveným druhům zadávacích řízení je tento proces zadávání o poznání více „v rukou zadavatele.“