předchozím dílu našeho seriálu jsme již nastínili, jak lze dělit veřejné zakázky. Nabízí se samozřejmě otázka, proč je náležité rozlišení veřejných zakázek tak žádoucí.

Co? Za kolik? Jak?

Druh veřejné zakázky je totiž přímo závislý na následném určení zařazení konkrétní veřejné zakázky do finančních limitů, od čehož se dále odvíjí zvolení příslušného druhu zadávacího řízení, v rámci kterého bude veřejná zakázka soutěžena. Zjednodušeně řečeno je třeba si nejprve v pozici zadavatele říct:

  1. co chceme soutěžit (předmět plnění),
  2. za kolik to chceme soutěžit (finanční hodnota plnění),
  3. jak to chceme soutěžit (druh zadávacího řízení).

Přes veškerou obezřetnost se samozřejmě může stát, že zadavatel nesprávně určí druh veřejné zakázky. Co se bude dít dál? V horším případě tímto spustí menší domino efekt, kdy v důsledku špatně stanoveného druhu dále na základě finanční hodnoty poptávaného plnění špatně určí rovněž druh zadávacího řízení, ve kterém by se měla veřejná zakázka zadávat. V tuto chvíli už je „oheň na střeše“ a zadavateli, který se tímto jednáním dopustil spáchání správního deliktu, hrozí nemalá pokuta.

Jak dělíme veřejné zakázky podle toho, co poptáváme?

Podle jejich předmětu rozlišujeme 3 základní druhy veřejných zakázek:

  1. na dodávky,
  2. na služby,
  3. na stavební práce.

Ad a): Veřejná zakázka na dodávky:

  • předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil (např. elektřina), pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce;
  • zejména koupě, nájem nebo pacht;
  • dodávkou mohou být věci movité i nemovité;
  • nemusí se jednat o koupi hotové věci – předmětem může být i zhotovení věci na zakázku, nebude-li se jednat o zhotovení stavebního díla.

Ad b): Veřejná zakázka na služby:

  • předmětem je poskytování jiných činností než stavebních prací a
  • zároveň předmětem není poskytnutí dodávek.

Ad c): Veřejná zakázka na stavební práce:

  • předmětem je zhotovení stavby, nebo
  • poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi, nebo
  • poskytnutí činností, které jsou vymezeny v oddíle 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému.[1]

Jedno nebo druhé? Klidně obojí…

Leckdo by samozřejmě mohl namítat, že se často nebude jednat striktně pouze o dodávku či službu. Smíšené veřejné zakázky jsou v praxi vlastně velice časté.

Představme si například, že zadavatel poptává poskytování telekomunikačních služeb, přičemž současně požaduje dodávku souvisejícího hardware – telefonní ústředny. Jak tedy v takovémto případě zadavatel určí druh veřejné zakázky? Učiní tak na základě předpokládané hodnoty dílčích plnění[2]. Dejme tomu, že předpokládaná hodnota poptávaných telekomunikačních služeb je 3.000.000 Kč bez DPH a předpokládaná hodnota telefonní ústředny činí 400.000 Kč bez DPH. Zadavatel by pak správně vyhlásil veřejnou zakázku jakožto veřejnou zakázku na služby, jelikož předpokládaná hodnota předmětných služeb je vyšší než u související dodávky.


[1] CPV, aneb společný slovník pro veřejné zakázky, představuje jednotný klasifikační systém pro veřejné zakázky, jehož cílem je standardizovat odkazy, které veřejní zadavatelé a zadávající subjekty používají pro popis předmětu veřejných zakázek, tj. podle vymezení předmětu veřejné zakázky zadavatelé přidělí příslušný CPV kód, na základě kterého je poté pro dodavatele jednodušší identifikovat ty veřejné zakázky, jejichž předmět budou schopni plnit.

[2] Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích.

Mohlo by vás zajímat