Seriál - trestní právo - díl 8.

OČTŘ, nejčastěji pak policie, tyto prostředky může použít a použije v případě, kdy potřebuje zajistit zejména dosažitelnost fyzických osob pro trestní řízení, dosažitelnost majetku; případně potřeby provedení některých vyšetřovacích úkonů.

Užití zajišťovacích prostředků v rámci trestního řízení pak zcela jistě představuje zásah do ústavně garantovaných práv, proto by při jejich užití OČTŘ měli postupovat maximálně zdrženlivě, zajišťovací prostředky užít teprve ve chvíli, kdy potřebného účelu nelze dosáhnout mírnějšími prostředky.

Na tomto místě je potřeba říct, že pokud OČTŘ přistoupí k užití zajišťovacích prostředků v rámci probíhajícího trestního řízení, je potřeba být procesně aktivní a podat včas a kvalifikovaně příslušné opravné prostředky. S ohledem na okamžitou účinnost zajišťovacích prostředků užitých vůči fyzickým a právnickým osobám, jakož i krátké lhůty pro podání příslušných prostředků, lze na tomto místě doporučit využít služeb kvalifikované osoby – advokáta pro jejich uplatnění. Advokát by měl primárně zajistit, že bude příslušný opravný prostředek podán včas a kvalifikovaně.

Příslušné zajišťovací prostředky, které mohou OČTŘ použít, je možno rozdělit do následujících kategorií, a to (i) zajištění osob; (ii) zajištění věcí a (iii) jiné úkony.

Mezi úkony, které mohou OČTŘ použít pro zajištění dosažitelnosti osob v trestním řízení patří:

• Předvolání, předvedení konkrétní osoby;
• Příkaz k zatčení, mezinárodní zatykač, evropský zatýkací rozkaz;
• Zadržení podezřelého, zadržení obviněného;
• Vazba.

Níže stručně uvedeme charakter jednotlivých zajišťovacích prostředků a jeho právní úpravu, která je mimo mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána upraven především v zákoně č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“). S tímto právním předpisem je pak fyzická osoba při užití zajišťovacích prostředků ze strany OČTŘ vůči ní seznamována primárně, neboť tam jsou upravena především její práva a povinnosti.

Předvolání osoby

Tento institut je upraven v § 90 trestního řádu, zde je třeba uvést, že každý je povinen dostavit se na výzvu OČTŘ a podat vysvětlení ve věci[1], případně svědectví ve věci.[2] OČTŘ, nejčastěji policie toto realizuje formou obeslání s uvedením konkrétního času a data, kam je třeba se dostavit. V praxi se rovněž ne zřídka stává, že policie konkrétní osobu předvolá telefonicky s tím, že mu „písemné předvolání“ předá na místě. Proti tomuto předvolání není opravný prostředek a je třeba se dostavit na výzvu policie, jak je shora uvedeno.

Skutečnost, zda je dán důvod odepření výpovědi pak záleží na předmětu podání vysvětlení/výslechu. Předmět výslechu je policejní orgán povinen sdělit (věc, jíž se podání vysvětlení/svědectví týká). Je dobré připomenout, že již v této fázi má každý právo na právní pomoc – účast advokáta při takovém úkonu. Jeho účast lze pak jen doporučit, a to s ohledem na skutečnosti, že by měl být po zvážení všech okolností a informací od klienta (pokud klient alespoň tuší čeho by se mělo vysvětlení týkat) vyhodnotit, zda je dán důvod odepření výpovědi či nikoliv.

Předvedení (obviněného)

Předvést obviněného k výslechu je možno v případě, že se nedostavil na předvolání bez včasné a dostatečné omluvy. Nedostavením se je myšlena fyzická nepřítomnost osoby, od níž je svědectví požadováno na určeném místě, v určeném čase, ze strany OČTŘ.

K tomuto institutu je potřeba v první řadě uvést, že osoba, která se má na žádost OČTŘ dostavit musí být upozorněna na možnost předvedení v případě, že se nedostaví na předvolání. V tomto kontextu nelze než doporučit, dostavit se řádně a včas na výzvu, případně s předvolávajícím orgánem dostatečně včas dohodnout jiný termín. Z praktických zkušeností lze uvést, že předvolávající orgán většinou žádosti vyhoví, zejména, je-li žádost činěna prostřednictvím advokáta. Za relevantní důvod může být například považováno lékařské ošetření, dlouhodobě plánovaná zahraniční dovolená apod. Změnu termínu je třeba dostatečně včas dohodnout a uvést pravdivý důvod žádosti o změnu termínu a případně být připraven tento důvod na požádání doložit.[3]

Zadržení osoby obviněné a podezřelé

Další zajišťovací institut stanovený trestním řádem zabezpečující dosažitelnost osob pro OČTŘ. Je upraven v ustanoveních § 75 -77 trestního řádu.

Fyzickou osobu lze zadržet, je-li dán některý z důvodů vazby dle § 67 trestního řádu. Pouze ve stručnosti lze na tomto místě uvést, že vazební důvody jsou v zásadě tři, a to hrozí-li, že:

• obviněný uprchne a bude se skrývat, hrozí-li mu vysoký trest, nemá-li stálé bydliště nebo ho nelze zjistit (tzv. vazba útěková);
• obviněný bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné, případně bude jiným způsobem mařit objasňování závažných skutečností pro trestní stíhání (tzv. vazba koluzní);
• bude opakovat trestnou činnost, pro níž je stíhán, dokoná nebo se pokusí vykonat trestný čin, kterým hrozil (tzv. vazba předstižná).

Na tomto místě je třeba uvést, že tento postup OČTŘ je možný po zahájení trestního stíhání, tedy proti osobě již obviněné. Je potřeba vždy proto vážit, zda je na místě odmítnutí výpovědi, byť na to má obviněný právo. Obhájce by měl na základě nahlédnutí do spisu[4] být schopen vyhodnotit, zda je na místě výpověď odepřít, či nikoliv.

Osobám obviněným či zadrženým lze na tomto místě více než doporučit, aby pravdivě sdělili obhájcům (advokátům) okolnosti skutků, pro něž jsou stíháni, zvláště pak v případě, hrozí-li, že bude ze strany státního zástupce podán soudu návrh na vzetí obviněného do vazby.

Zadržení osoby může trvat maximálně 48 hodin, kdy tato lhůta je počítána od okamžiku zadržení. Uvedená lhůta je společnou lhůtou pro policii a státního zástupce, aby podali soudu návrh na vzetí do vazby[5], případně aby byla zadržená osoba propuštěna na svobodu.

Zadržení osoby podezřelé – lze zadržet i osobu podezřelou ze spáchání trestného činu, a to i v případě, že proti ní dosud nebylo zahájeno trestní stíhání. Dále musí být dán některý z důvodů vazby (viz shora); musí se jednat o naléhavý případ, kdy bez okamžité reakce OČTŘ může dojít ke zmaření dalšího vyšetřování a objasňování skutku či skutků. Podstatnou náležitostí je předchozí písemný souhlas státního zástupce; bez jeho souhlasu lze zadržení provést jen v případech, kdy věc nesnese odkladu a souhlasu nelze předem dosáhnout (např. osoba byla přistižena při páchání trestného činu, zastižena na útěku apod.).[6]

Vazba obviněného

K tomuto je třeba uvést, že vazba je jedním z prostředků zajištění dosažitelnosti osoby a její případné uvalení ničeho nepředjímá ohledně (ne) viny a případného trestu konkrétní osoby. Z uvedeného pak logicky plyne, že na osobu ve vazbě se hledí jako na osobu nevinnou, neboť zpravidla nebyla pravomocným rozsudkem vyslovena vina takové osoby.

Návrh na vzetí konkrétní osoby do vazby podává státní zástupce v případě, že zadržená osoba nebyla ve lhůtě 48 hodin propuštěna na svobodu ze zadržení.

V rámci vazebního zasedání pak soudce přezkoumá okolnosti, které tvrdí státní zástupce v návrhu na vzetí do vazby, porovná je s obsahem vyšetřovacího spisu a případnou výpovědí obviněného. Obviněný může navrhovat důkazy ve svůj prospěch, zejména pak takové, které vyvrací jeho podezření ze spáchání skutků, které jsou mu kladeny za vinu či alespoň zmírňují důvody vazby tvrzené v návrhu státního zástupce.

Jinak institut vazby lze podle okolností konkrétního případu nahradit zárukou důvěryhodné osoby, slibem obviněného, že tento bude k dispozici OČTŘ, že se bude zdržovat na uvedeném místě a řádně si přebírat poštu. Soud může rovněž stanovit dohled probačního úředníka, osoby, které se bude obviněný v pravidelných intervalech hlásit a která zajistí, že obviněný bude pro OČTŘ dosažitelný.[7] Vazbu lze rovněž nahradit peněžitou zárukou.

Proti usnesení soudu o vzetí obviněného do vazby je přípustná stížnost. Obecně lze doporučit podat stížnost bezprostředně po vyhlášení usnesení a následně v přiměřené lhůtě odůvodnit.

Jestliže se v průběhu vyšetřování ukáže, že případné jednání obviněného nepovede k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, musí být obviněný ihned propuštěn. OČTŘ jsou také povinny pravidelně, nejméně jednou za 3 měsíce provádět přezkoumání, zda trvají vazební důvody.[8] Obviněný pak má právo kdykoliv podat žádost o propuštění z vazby.

Tato žádost se podává v přípravném řízení státnímu zástupci, pokud ji nevyhoví, postoupí věc k rozhodnutí soudu. Pokud je žádost obviněného soudem zamítnuta, lze tuto žádost opakovat (pokud neuvede obviněný jiné důvody) nejdříve za 30 dnů od ode dne, kdy byla žádost zamítnuta.

V případě, že je obviněný stíhán vazebně, je na obhájci, aby v rámci svých možností a provedených úkonů vyhodnotil, zda je případně vhodné podat žádost o propuštění z vazby, a to v konzultaci s obviněným. Obviněný má pak právo na kontakt s obhájcem kdykoliv o to obviněný nebo obhájce požádá.

Maximální přípustná délka trvání vazby je pak stanovena na maximální dobu 4 roky – v případě, že obviněnému hrozí výjimečný trest. Rozvržení doby vazby je pak v poměru 1/3 z maximální doby pro přípravné řízení a 2/3 pro řízení před soudem.

Nad rámec shora uvedeného jen krátce zmíníme, že existuje ještě specifický typ vazby, kterou je vazba předběžná podle zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Tuto lze použít, pokud je proti osobě (cizinci) vedeno řízení o vydání k trestnímu stíhaní do jiného státu.

Mezi úkony, které mohou OČTŘ v trestním řízení použít pro zajištění věcí patří:

• uložit povinnost k vydání věci;
• odnětí věci;
• zajištění peněžních prostředků na účtu banky;
• zajištění zaknihovaných cenných papírů;
• zajištění nemovitostí;
• zajištění jiné majetkové hodnoty;
• zajištění náhradní hodnoty;
• domovní prohlídka a prohlídka jiných prostor a pozemků.

Výše uvedené zajišťovací instituty ve vztahu k věcem pak patří mezi nejběžnější, se kterými se mohou fyzické či právnické osoby v trestním řízení potkat.

Zajištění uvedených věcí se děje formou usnesení policejního orgánu, proti němuž je přípustná stížnost. I v případě usnesení o zajištění prostředků doporučujeme v rámci obrany využít služeb advokáta, který v závislosti na textu odůvodnění usnesení policejního orgánu by měl být schopen sepsat stížnost tak, aby dozorové orgány (státní zástupce) mohly odpovídajícím způsobem přezkoumat postup policejního orgánu.

Domovní prohlídka a prohlídka jiných prostor a pozemků

Domovní prohlídku lze nařídit pouze v případě, že se v domě, v bytě, případně v přináležejících prostorách (obydlí) nachází důležitá věc pro trestní řízení. Prohlídku lze nařídit pouze na písemný příkaz soudu.

Z praktických zkušeností je dobré si dát pozor na rozsah a správnost vymezení předmětných prostor, jakož i na to, zda předmětný příkaz k provedení domovní prohlídky, případně prohlídky jiných prostor, vydal správný místně příslušný soud.

V praxi se objevují občas případy, že předmětný příkaz k domovní prohlídce vydal jiný soud, než je ten, který je místně příslušný. Tuto skutečnost je potřeba včas namítnout a trvat na řádné protokolaci této námitky. Takto řádně vznesená námitka může mít později vliv na použitelnost případných důkazů nalezených a zajištěných při domovní prohlídce.

Stejně jako v předchozích případech uvedených výše, lze více než doporučit, aby se domovní prohlídky nebo prohlídky jiných prostor účastnil rovněž obhájce. Domovní prohlídku pak lze provést po předchozím výslechu obviněného, u něhož se má prohlídka konat.

Nelze rovněž doporučit klást odpor, policejní orgán je v takových případech oprávněn odpor překonat. Případné překonání odporu pak nelze označit za výhodu pro obviněného v dalším průběhu trestního řízení.

Výše jsme se pokusili nastínit zajišťovací instituty, které mají k dispozici OČTŘ v průběhu trestního řízení pro zajištění osob a věcí. Upozorňujeme, že každé trestní řízení však může být specifické a pro volbu konkrétního procesního postupu bude dobré poradit se s odborníkem – advokátem.

Byl-li vůči Vám uplatněn některý z uvedených zajišťovacích prostředků, neváhejte se na nás obrátit.