Seriál - trestní právo - díl 5.

Trestní řád obsahuje demonstrativní výčet důkazních prostředků, přičemž možnosti jejich získávání ze strany orgánů činných v trestním řízení se liší v závislosti na jednotlivých fázích trestního řízení. Podívejme se nyní na to, jakým způsobem lze informace důležité pro trestní řízení získávat od osob, které je, takříkajíc, vlastními smysly vnímaly.

Postup před zahájením trestního stíhání

Podání vysvětlení

Ve fázi před zahájením trestního stíhání může policejní orgán vyžadovat od fyzických i právnických osob podání vysvětlení. Policejní orgán je oprávněn vyzvat osobu, aby se dostavila k podání vysvětlení ve stanovené době na určené místo. Jestliže se osoba, která byla řádně vyzvána k podání vysvětlení, bez dostatečné omluvy nedostaví, může být předvedena nebo také může být potrestána pořádkovou pokutou až do výše 50.000, - Kč.

Již v této fázi trestního řízení má každý právo na právní pomoc advokáta. Účast advokáta se zde omezuje pouze na právní pomoc, tedy např. poradu o významu vysvětlení nebo vysvětlení poučení osoby podávající vysvětlení. Advokát v této fázi trestního řízení však nemůže do průběhu podávání vysvětlení zasahovat (např. kladením otázek osobě podávající vysvětlení). Přesto můžeme, i s ohledem na bohaté praktické zkušenosti, důrazně doporučit, aby právní pomoc advokáta využil každý, kdo má policejnímu orgánu byť i jen podávat vysvětlení, bez ohledu na to, má-li tak učinit v postavení svědka nebo podezřelého. Přítomný advokát může být garantem nejen zákonnosti průběhu daného úkonu, ale může zároveň přispět k odstranění či prevenci případných nedorozumění či vzájemného nepochopení mezi policejním orgánem a vyslýchanou osobou.

Osoba podávající vysvětlení je, mimo jiné, oprávněna výpověď odepřít, pokud by svojí výpovědí způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké.

Osoba podávající vysvětlení se v této fázi trestního řízení svou nepravdivou výpovědí nemůže dopustit trestného činu křivé výpovědi, může být však sankcionována pokutou za spáchání přestupku křivého vysvětlení až do výše 50.000, - Kč.

Z trestního řádu vyplývá, že podezřelý není povinen vypovídat pravdu a nic nezamlčet (tedy nemůže být sankcionován ani výše uvedenou pokutou). V této souvislosti je však třeba upozornit na nedostatek právní úpravy, a to nedostatečné vymezení osoby podezřelé, resp. podezření ze spáchání trestného činu. Trestní řád zmiňuje podezřelého pouze na několika místech, a to zejména ve zkráceném přípravném řízení (kde má podezřelý stejná práva jako obviněný) nebo v souvislosti se zadržením osoby, vůči které doposud nebylo zahájeno trestní stíhání.

Lze dovodit, že osobou podezřelou je osoba, o níž lze z poznatků orgánů činných v trestním řízení, trestních oznámení nebo podnětů jiných osob a orgánů předpokládat spáchání trestného činu a současně nedošlo k zahájení trestního stíhání vůči této osobě. 

Je však třeba upozornit na to, že i podezřelý (na rozdíl od osoby podávající vysvětlení v postavení svědka) se může dopustit uvedením vědomě nepravdivých údajů trestných činů křivého obvinění, pomluvy, poškození cizích práv nebo nadržování.

O podaném vysvětlení vyhotoví policejní orgán úřední záznam, který slouží státnímu zástupci a obviněnému k úvaze, zda osobu podávající vysvětlení vyslechnout jako svědka v řízení před soudem; obdobně soud na základě takového úředního záznamu zváží, zda takový důkazní prostředek provede.

Tento úřední záznam může být v řízení před soudem přečten pouze se souhlasem obžalovaného a státního zástupce. Bez těchto souhlasů není možné takový úřední záznam použít jako důkazní prostředek ani k němu jinak přihlížet.

Zahájení trestního stíhání​

Výslech obviněného

Po zahájení trestního stíhání hovoříme o výslechu obviněného. Obviněný není povinen při výslechu vypovídat a současně nemá povinnost uvádět pravdivé údaje. I v této fázi trestního řízení platí, že se může dopustit trestného činu křivého obvinění nebo pomluvy.

Od okamžiku zahájení trestního stíhání vzniká obviněnému právo zvolit si obhájce, se kterým se může radit i během úkonů prováděných orgánem činným v trestním řízení. Obviněný se však s obhájcem nemůže radit v průběhu svého výslechu o tom, jak odpovědět na již položenou otázku.

Průběh výslechu obviněného má dvě části. V té první orgán činný v trestním řízení zjišťuje osobní informace o obviněném, objasňuje mu podstatu obvinění a poučuje obviněného o jeho právech.

Ve druhé části výslechu musí být obviněnému umožněno, aby se sám vyjádřil k trestní věci, která je mu kladena za vinu, a následně mu mohou být kladeny otázky ať už ze strany orgánů činných v trestním řízení, potažmo ze strany obhájce. V praxi nastává také situace, kdy obviněný v rámci strategie své obhajoby poté, co se samostatně k věci vyjádří, využije (legitimně a legálně) dále svého práva a odmítne vypovídat, tedy zejména odpovídat na otázky policejního orgánu a obhájce, event. obhájců (v případě většího počtu současně obviněných osob).

V rámci výslechu obviněného platí zákaz donucování obviněného k výpovědi či doznání, resp. zákaz kladení tzv. sugestivních či kapciózních otázek.

Výslech obviněného se zapíše do protokolu, který musí být po skončení výslechu předložen obviněnému k přečtení. Obviněný má právo žádat, aby byl protokol doplněn nebo aby v něm byly provedeny opravy. Protokol o výslechu obviněného již může být přečten v řízení před soudem i bez jeho souhlasu.

Výslech svědka

V této fázi trestního řízení přistoupí policejní orgán k výslechu svědka zejména tehdy, pokud se jedná o neodkladný nebo neopakovatelný úkon, nebo jde-li o výslech osoby mladší osmnácti let, případně osoby, o jejíž schopnosti správně a úplně vnímat, zapamatovat si nebo reprodukovat jsou s ohledem na její psychický stav pochybnosti, anebo nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že na svědka by mohl být pro jeho výpověď vyvíjen nátlak.

Bez těchto podmínek je možné přistoupit k výslechu svědka jen tehdy, jestliže hrozí z jiného důvodu, že bude ovlivněna jejich výpověď nebo schopnost zapamatovat si rozhodné skutečnosti nebo schopnost tyto skutečnosti reprodukovat, zejména je-li pro složitost věci odůvodněn předpoklad delšího trvání vyšetřování.

Svědek, na rozdíl od obviněného, se nemůže bez zákonného důvodu rozhodnout dále nevypovídat (např. z důvodu nějakého svého nekomfortního pocitu, studu apod.); odmítnout vypovídat je svědek povinen zejména tehdy, pokud by svou výpovědí porušil povinnost mlčenlivosti či ochranu utajovaných skutečností, oprávněn odepřít výpověď je svědek tehdy, je-li k obviněnému v poměru příbuzenském či obdobném, anebo pokud by svou výpovědí způsobil sobě nebo osobě blízké nebezpečí trestního stíhání.

Řízení před soudem

Výslech obžalovaného

Po nařízení hlavního líčení se obviněný označuje jako obžalovaný. Výslech obžalovaného v řízení před soudem následuje po přednesení obžaloby a vyjádření poškozeného. Státní zástupce, obhájce nebo poškozený mohou dále se souhlasem předsedy senátu klást obžalovanému otázky.

I v řízení před soudem je na rozhodnutí obžalovaného, zda svou výpověď pojme pouze jako své vyjádření, anebo zda bude odpovídat i na otázky soudu, resp. dalších účastníků řízení.

Ani v této fázi trestního řízení není obžalovaný povinen vypovídat a rovněž není povinen uvádět pravdivé údaje, za předpokladu, že nikoho křivě neobviní ze spáchání trestného činu.

Protokol o dřívějším výslechu obžalovaného se přečte jen tehdy, pokud se jedná v nepřítomnosti obžalovaného, odepře-li tento vypovídat anebo když se objeví podstatné rozpory mezi jeho dřívější výpovědí a tím, co uvedl při hlavním líčení. Na tyto rozpory je předseda senátu povinen obžalovaného upozornit a dotázat se na jejich příčinu.

Výslech svědka

Těžiště dokazování leží právě v řízení před soudem. Zejména v této fázi trestního řízení také dochází k výslechům svědků.

Podobně jako v předchozím přípravném řízení i k soudu je každý povinen se na předvolání dostavit a vypovídat jako svědek o tom, co je mu známo o trestném činu a o pachateli nebo o okolnostech důležitých pro trestní řízení. Pokud se svědek nedostaví, ač byl řádně předvolán, může být předveden nebo mu může být udělena pokuta až do výše 50.000, - Kč.

Pro právo, resp. povinnost odepřít výpověď jako svědek platí obdobná pravidla, jaká byla uvedena ve vztahu k výpovědi svědka v přípravném řízení.

Svědek je na rozdíl od obžalovaného povinen vypovědět úplnou pravdu a nic nezamlčet. V případě, že svědek uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí nebo takovou okolnost zamlčí, dopustí se trestného činu křivé výpovědi.

Závěrem je třeba upozornit na různé specifické případy svědeckých výpovědí. Je-li například v řízení o trestných činech v oblasti domácího násilí nebo sexuálního násilí vyslýchán jako svědek poškozený, lze mu klást otázky pouze prostřednictvím orgánu činného v trestním řízení.

Výslech osob mladších 18 let musí být prováděn zvlášť šetrně a po obsahové stránce vyčerpávajícím způsobem, aby jejich výslech už nebylo třeba pokud možno v dalším řízení opakovat.

Pokud jsou předmětem takového výslechu okolnosti, jejichž oživování v paměti by vzhledem k věku dítěte mohlo nepříznivě ovlivňovat jeho duševní a mravní vývoj, musí se výslechu účastnit také orgány sociálně-právní ochrany dětí nebo jiné osoby mající zkušenosti s výchovou mládeže (zejména dětský psycholog nebo pedagog). Takový výslech, zejména v přípravném řízení, bývá prováděn ve specializovaných výslechových místnostech, v nichž je s vyslýchanou osobou přítomen pouze vyšetřovatel, potažmo psycholog a obhájci, kteří průběh výslechu sledují prostřednictvím přenosu z kamer, a mají možnost klást dotazy distančně, bez přímého osobního kontaktu s vyslýchanou osobou.