Problematika soudního přezkumu výsledků voleb

Ve dnech 2. a 3. října 2020 proběhly v České republice volby do zastupitelstev 13 krajů mimo hlavního města Prahy. V některých obvodech se volilo též do Senátu Parlamentu České republiky. Tak jak je to obvyklé, výsledky voleb byly v některých krajích soudně napadeny. Nejvyšší pozornost přitom přitahuje kraj Vysočina, kde se TOP 09 nedostala do zastupitelstva o pouhý jeden hlas.[i] Jaká je právní úprava přezkumu voleb a v jakých případech může soud do volebního procesu zasáhnout?

Právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců je základním právem každého občana, které je zakotveno v čl. 21 Listiny. Základní práva a svobody jsou podle čl. 4 Ústavy pod ochranou soudní moci. Podmínky výkonu volebního práva, samotný volební proces a jeho soudní přezkum jsou potom upraveny v pětici našich volebních zákonů.[ii]

Občané, politické strany, politické hnutí či koalice mohou podle zákona podat návrh na neplatnost hlasování, na neplatnost volby kandidáta, či na neplatnost voleb jako takových.  Před samotným hlasováním se pak mohou domáhat soudní ochrany ve věcech registrace kandidátní listiny či ve věcech seznamu voličů.

Rozlišení pojmů neplatnost volby kandidáta, neplatnost hlasování a neplatnost voleb lze najít v usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2012, čj. 50 A 22/2012-44. K tomuto usnesení se nepřímo přihlásil i Nejvyšší správní soud („NSS“), když jej publikoval ve sbírce rozhodnutí.

Jednotlivé výše uvedené zásahy soudu se dají rozlišit podle toho, v jakých fázích volebního procesu k nim dochází. Může se jednat o chyby, ke kterým došlo ve fázi hlasování, ve fázi sčítání odevzdaných hlasovacích lístků, či se může jednat o chyby, které ovlivnily volební proces jako celek. Další možné rozlišení je podle toho, do jaké míry soud do volebního procesu zasahuje. 

Nejmírnějším zásahem soudu, kdy není třeba opakovat fázi hlasování ani celý volební proces je rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta. V tomto případě soud pouze přepočte odevzdané hlasovací lístky a v případě, že se jejich počet neshoduje s oficiálními výsledky voleb, stanoví nově kandidáty, kteří na základě hlasů voličů získali mandát. Soud tedy napravuje chyby, které nastaly ve fázi sčítání hlasovacích lístků.

Návrhem na neplatnost hlasování je návrh poukazující na nezákonnost, kterou by bylo možné odstranit pouze opakovaným hlasováním[iii], tj. opakovaným projevem vůle voličů ve volebních místnostech. Hlasování probíhá podle zákona vždy v pátek od 14:00 hodin do 22:00 hodin a v sobotu od 8:00 do 14:00 hodin.  Jako vady, které mohou nastat v této fázi, si lze představit například hlasování neoprávněných voličů, či naopak nepřipuštění voličů oprávněných, případně takovou vadou může být volební agitace v objektu, kde je hlasovací místnost a v bezprostředním okolí této místnosti.

Nejzávažnějším zásahem soudu do volebního procesu je zneplatnění celých voleb, včetně volební kampaně. Volební proces se poté opakuje od samého počátku, tj. od registrace kandidátních listin.[iv]  Při zachování zásady proporcionality může soud rozhodnout o neplatnosti voleb pouze v případě takových vad, které není možno odstranit jinými výše uvedenými způsoby, tj. rozhodnutí o neplatnosti hlasování nebo o neplatnosti volby kandidáta.

Přepočítání volebních výsledků

Nejčastější vadou volebního procesu je nesprávné sečtení a vyhodnocení hlasovacích lístků. Na tuto údajnou vadu přitom upozorňuje i výše zmíněná TOP 09, která podala k soudu návrh na přepočítání hlasů.

Soudy při přezkumu výsledků voleb vychází vždy z presumpce správnosti závěrů jednotlivých okrskových volebních komisí. Platí, že do volebního procesu by mělo být zasaženo pouze výjimečně, a to pokud se ostatní prostředky kontroly ukázaly jako neúčinné, nebo nelze spravedlivě požadovat jejich vyčerpání.  Současně musí existovat konkrétní skutečnosti naznačující porušení zákonných pravidel, a to způsobem, který mohl ovlivnit výsledek voleb.[v]

Soudy ve své judikatuře připouštějí, že striktní požadavek na předložení relevantních důkazů by ve svém důsledku mohl představovat překážku přístupu k soudu, a to zvláště v případě jednotlivých občanů, kteří nejsou účastni sčítání hlasů a jejich přístup k důkazům je omezený.[vi] Z toho důvodu začaly pracovat s pojmem zvlášť významná indicie. Ta přitom nemusí přímo dokazovat, že při sčítání hlasů došlo k chybě, nicméně musí o správnosti vyhlášeného výsledku voleb alespoň zavdávat určité pochybnosti.

Takovou indicií může být například vysoký počet odevzdaných hlasů označených za neplatné[vii] nebo počet oficiálně získaných hlasů, který neodpovídá tvrzenému hlasování voličů.[viii] Ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 2017 byly takovou indicií neshody v preferenčních hlasech. Občané ve veřejně přístupných informacích o výsledcích voleb zveřejněných Českým statistickým úřadem nenacházeli svoje preferenční hlasy. Jak se později ukázalo, volební komise v mnoha okrscích nepřičítaly hlasy kandidátu za ODS Martinu Kupkovi, který byl uveden na zadní, rubové straně hlasovacího lístku. Soud v této věci rozhodl o neplatnosti volby kandidáta Martina Bendla, kterého ve sněmovně nahradil právě Kupka.[ix]

Pokud chce tedy TOP 09 se svým návrhem uspět, bude muset soudu zvlášť významnou indicii předložit. Soudy v minulosti dovodily, že samotný těsný rozdíl v počtu odevzdaných platných hlasů pro jednotlivé kandidáty není sám o sobě způsobilý výsledek voleb zpochybnit.[x]

TOP 09 ve svém návrhu argumentuje neshody v preferenčních hlasech nebo vyšším počtem odevzdaných než vydaných obálek, k čemuž mělo dojít v jednom z volebních okrsků. Takovéto skutečnosti mohou zvlášť významnou indicii skutečně představovat. 

Pokud nicméně navrhovatelé domáhající se přepočítání hlasů významnou indicií disponovat nebudou, k přezkumu voleb nedojde. K přezkumu nemusí dojít ani v případě extrémně nízkého rozdílu v počtu hlasů jako nastal v kraji Vysočina. V případě takto těsného výsledku přitom existuje poměrně velká pravděpodobnost, že přepočítání hlasů přinese rozdílný výsledek.

Dle názoru autora by tak v rámci úvah de lege ferenda stálo za zvážení, zda možnost automatického přepočítávání hlasů neupravit zákonem. K přepočítání hlasů by mohlo dojít v případě, kdy by byl rozdíl mezi kandidáty menší než určitá část procenta.

Automatické přepočítání hlasů ostatně není ničím novým. Takováto možnost existuje například v USA. V praxi byla uplatněna v roce 2000, kdy prezidentský kandidát Bush zvítězil před svým demokratickým rivalem Gorem o pouhé stovky hlasů. Nejinak těsný rozdíl se očekává v amerických prezidentských volbách i tento rok.

Jakub Josef