Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) doplňuje celá řada prováděcích právních předpisů. V průběhu letošního roku vstoupí drtivá většina z nich v účinnost. Jedním z nejdůležitějších prováděcích právních předpisů, jenž výrazně promluví nejen do výsledné podoby staveb ale i do komplikovanosti a délky procesu stavebního řízení, je tzv. vyhláška o technických požadavcích na stavbu.

Současnou úpravu obsaženou ve vyhlášce č. 268/2009 Sb. by dle současného předpokladu měla od 1. 7. 2024 nahradit zbrusu nová úprava v podobě vyhlášky o technických požadavcích na výstavbu.

Cílem vyhlášky je dle jejích autorů z Ministerstva pro místní rozvoj  požadavky na výstavbu zpřehlednit a zajistit zrychlení výstavby – to vše při zachování kvalitní architektury, urbanismu i ochrany životního prostředí a volné krajiny.

Naplní se tento cíl i v praxi?

Návrh vyhlášky rozvíjí zákonem dané základní požadavky na výstavbu, kdy stanovuje například požadavky na vymezování pozemků, umisťování a technické parametry staveb. Současně sjednocuje dnešní roztříštěnou právní úpravu integrací požadavků staveb, které jsou dnes stanoveny jinými právními předpisy. Jde například o technické požadavky na vodní díla, bazény, koupaliště a sauny.

Návrh vyhlášky oproti současné praxi požaduje více parkovacích míst a chce umožnit stavět byty i ve sklepních prostorách. Zásadně řeší návrh vyhlášky i problematiku parkování, kdy zásadní rozdíl oproti současné praxi je v tom, že nyní požadavek na druhé parkovací stání vzniká až u bytů nad 100 m2, dle nové vyhlášky by místo pro druhé auto bylo povinné u bytů už nad 70 m2.

Okolo nové podoby vyhlášky o požadavcích na výstavbu koluje v současnosti spoustu polopravd a zavádějících informací. Je proto třeba uvést, že kvůli vyhlášce o požadavcích na výstavbu nedojde ke zmenšení bytů a návrh rovněž není návodem pro developery, jak velké byty mají stavět. Návrh vyhlášky pouze stanovuje minimální bezpečnostní, hygienické a zdravotní podmínky, které musí být splněny, aby byly chráněny veřejné zájmy a nebylo ohroženo zdraví obyvatel.

Technické normy v novele stanoví, že pokud jde o byt pouze o jedné místnosti (garsonka), musí mít minimálně 16 m2, což je stejný rozměr jako v dosud platné vyhlášce. Také pro obytné místnosti ve vícepokojovém bytě zůstává zachován požadavek nejmenší podlahové plochy 8 m2 pro každou z nich.

Stavba miniaturních bytů tak vůbec nehrozí a ministerstvo pro místní rozvoj v tomto ohledu požadavky nikterak nesnižuje.

Při přípravě nové vyhlášky ministerstvo dle svých tvrzení dbalo na to, aby se zvýšila pestrost nabídky bytů a byly dostupné pro větší počet lidí, a tak z tohoto důvodu vypustilo některé technické požadavky, jako je například požadavek na oslunění.

Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje také další prováděcí právní předpisy nového stavebního zákona, kdy chystá vyhlášku o dokumentaci staveb, která stanoví rozsah a obsah projektové dokumentace - i tento předpis by měl zásadní zjednodušení, protože bude nutné vyhotovit pro účely povolení pouze jednu dokumentaci.

Kromě toho ministerstvo pro místní rozvoj připravuje vyhlášku o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu. V ní bude podrobněji upravovat obsah územně analytických podkladů, formáty údajů o území a podmínky jejich poskytování, obsah a strukturu zadání územně plánovací dokumentace nebo její změny a náležitosti jednotného standardu. 

V přípravě je také vyhláška o stanovení stavebních úřadů obcí I. a II. typu, které vykonávají působnost stavebního úřadu, a stanovení jejich správních obvodů.

Jedním z cílů nového stavebního zákona je konečně zjednodušit a zrychlit výstavbu v České republice.  Pomoc by tomu měly chystané prováděcí předpisy. Jestli tomu tak skutečně bude a po letech konečně dojde k urychlení výstavby, ukáže až následná praxe.

Mohlo by vás zajímat