Preventivní restrukturalizace

Upozorňujeme na přijetí nového zákona č. 284/2023 Sb., ze dne 23. srpna, který do českého právního řádu zavádí nový institut preventivní restrukturalizace, a který transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/1023 ze dne 20. června 2019 („Zákon 284/2023 Sb.“). Zákon 284/2023 Sb. nabyl účinnosti dne 23. září 2023.
OBECNĚ K NOVÉMU ZÁKONU
Často se stává, že fungující podnikatel se vlivem nepříznivých okolností dostane do situace, kdy mu hrozí úpadek. Ať už se jedná o druhotnou platební neschopnost způsobenou nesolventním zákazníkem, nebo dočasnou neschopnost dostát svým závazkům z důvodu složité situace na trhu, může se i jinak velmi úspěšná společnost dostat do potíží. Obvyklé zákonné řešení – úpadek a následná insolvence – pak zpravidla naruší fungování podnikatele a často jej zcela zlikviduje. Ve veřejném zájmu ovšem není krach v zásadě funkčních společností, které by s jistou měrou pomoci mohly v budoucnu nejen splatit své závazky, ale i dále růst. Právě pro tyto situace zákonodárce ve spojení s evropským právem vytváří institut preventivní restrukturalizace, který nabízí podnikatelům v tíživé finanční situaci nový způsob zabránění úpadku se zachováním jejich podnikání.
Smyslem preventivní restrukturalizace je umožnit podnikateli nastavit nové obchodní vztahy s významnými věřiteli a obchodními partery, a to v zákonném rámci. Tito partneři jsou podnikatelem vyzváni k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu. Součástí výzvy musí být také sanační projekt, ve kterém mimo jiné podnikatel uvede dosavadní výsledky svého podnikání a provozu svého závodu, vysvětlí příčiny nastalé nepříznivé situace a představí návrhy jejich řešení. Smyslem sanačního projektu je prokázat, že podnikání podnikatele je principiálně funkční a že je v zájmu věřitelů umožnit podnikateli restrukturalizaci. Věřitelé společně s dalšími dotčenými osobami vytvoří skupiny osob s obdobným postavením, které následně hlasují o přijetí restrukturalizačního plánu. Každý z věřitelů má velikost hlasu odpovídající velikosti jeho pohledávky. Pro úspěšné schválení preventivní restrukturalizace je dle § 36 Zákona 284/2023 Sb. potřeba většina tří čtvrtin hlasů dotčených stran. Restrukturalizační plán může být dále schválen i soudem, a to zejména v případě, kdy nedojde ke schválení plánu některou ze skupin věřitelů, pokud plán zahrnuje poskytnutí nového financování, nebo pokud dochází k propuštění více než jedné čtvrtiny zaměstnanců podnikatele.
Vlastní restrukturalizace se sestává z určení, jakým způsobem budou vypořádána dotčená práva věřitelů a jaké konkrétní restrukturalizační kroky podnikatel podnikne, aby došlo k celkovému ozdravení. Zákon umožňuje zejména restrukturalizace majetku, v rámci které se předpokládá především odprodej majetku podnikatele, vydání majetku podnikatele věřitelům, či přijetí nového financování. Dále v rámci restrukturalizace závazků může podnikatel přijmout nové splátkové kalendáře, změnit obsah závazku, či přeměnit krátkodobé pohledávky na pohledávky dlouhodobé. Podnikatel může v rámci restrukturalizačního plánu uvést navýšení základního kapitálu, či zavést takové provozní změny jako je změna v produktové skladbě závodu, změna způsobu nabízení a prodeje výrobků, nebo snížení či zvýšení počtu zaměstnanců. V rámci preventivní restrukturalizace může být jmenován restrukturalizační správce, který dohlíží na plnění restrukturalizačního plánu.
Podnikatel může v rámci preventivní restrukturalizace požádat soud o všeobecné nebo individuální moratorium, které nevyžadují souhlas věřitelů. Moratorium v trvání tří měsíců může podnikateli dát prostor pro využití institutu preventivní restrukturalizace.
Smyslem restrukturalizačního plánu je tedy poskytnout věřitelům transparentní a přehledný obchodní plán, který zajistí ozdravení fungování podnikatele a v konečném důsledku i lepší uspokojení pohledávek věřitelů. Nahrazuje se tak doposud fungující neformální model, kdy ve fázi před vlastním úpadkem vyjednával podnikatel krizová řešení pouze s individuálními věřiteli, přičemž nebyl nijak nucen poskytnout věřitelům ucelený náhled do svého fungování a svého plánu do budoucna.
Preventivní restrukturalizace se ukončuje především splněním restrukturalizačního plánu, rozhodnutím soudu o nepotvrzení restrukturalizačního plánu či jeho pozdějším soudním zrušením, případně také rozhodnutím o úpadku podnikatele vydaným v insolvenčním řízení.
SHRNUTÍ
Preventivní restrukturalizace může pro mnoho podnikatelů znamenat významnou úlevu, když napříště bude existovat formalizovaný postup pro vyjednání restrukturalizace s věřiteli. Může tedy nahradit složitá individuální vyjednávání s jednotlivými věřiteli a nabídnout větší jistotu jak podnikatelům, tak věřitelům. Jak nicméně bude institut užit v praxi, ukáže pouze čas.