V případě, že zaměstnavatel nemá pro zaměstnance práci, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci standardně náleží náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. Zákoník práce však upravuje institut tzv. částečné nezaměstnanosti, který umožňuje snížit náhradu mzdy až na 60 % průměrného výdělku, a to v případě, že zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách. Lze mít důvodně za to, že podmínky pro částečnou nezaměstnanost jsou v dané situaci obecně splněny, byť vždy bude záležet na jednotlivých okolnostech.
Pokud u zaměstnavatele působí odbory, musí být výše náhrady určena dohodou s odborovou organizací, jinak ji zaměstnavatel může stanovit vnitřním předpisem. Zaměstnanci je pak vhodné oznámit překážku v práci písemně (včetně možnosti odeslání e-mailem) a sdělit mu její důsledky.
Institut tzv. Kurzarbeitu umožňuje úřadu práce s předchozím souhlasem vlády uzavřít se zaměstnavatelem dohodu, na základě které by při částečné nezaměstnanosti poskytoval příspěvek zaměstnavateli, pokud se zaměstnavatel zaváže poskytovat zaměstnanci od uzavření dohody náhradu mzdy ve výši 70 % průměrného výdělku a nerozvázat s ním pracovní poměr. Výše příspěvku činí 20 % průměrného výdělku zaměstnance, nejvýše však 0,125násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o poskytnutí příspěvku (tj. nyní cca 4.260,- Kč).
