V předchozím článku jsme Vás informovali, co v sobě skrývá ustanovení § 16 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotní pojištění (dále jen „ZVZP“), tedy že se jedná o nástroj pro pacienty, kterým veřejný zdravotní systém není schopen poskytnout zdravotní služby, jež jsou jejich jedinou možností léčby, resp. tyto služby nespadají pod služby hrazené zdravotní pojišťovnou.
Dále byly v článku rozebrány tři zákonné podmínky předmětného ustanovení, které je třeba kumulativně splnit, aby bylo dosaženo kladného rozhodnutí pro úhradu zdravotních služeb.
V tomto článku Vás seznámíme s právním institutem předběžného opatření dle ust. § 38 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „SŘS“), kterým se může pacient v případě neúspěchu ve správním řízení společně se správní žalobou bránit.
Jelikož je obecně známo, že správní soudnictví je velmi zahlceno a rozhodnutí ve věci samé trvá velmi dlouho, je vhodné k tomuto kroku zcela jistě přistoupit. Přestože po dlouhou dobu bylo téměř nemožné domoci se toho, aby soud předběžné opatření v těchto věcech nařídil, nyní je po několika dílčích úspěších šance na nařízení předběžného opatření mnohem vyšší.
V obecné rovině pro urychlení rozhodnutí věci ve správním soudnictví je vhodné taktéž zmínit ust. § 56 odst. 1 SŘS, na základě kterého by měl soud přednostně věc projednat. V případech, kdy se jedná o to, že je nutné podat léčivý přípravek pro efektivní léčbu co nejdříve, je přednostní projednání věci zcela na místě.
Předběžné opatření soudu dle SŘS je institut, kterým lze za určitých podmínek dočasně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, případně uložit povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat.
Tento institut je pro pacienty významný v tom, že skrze něj je možné dosáhnout takového výsledku, že jim může být léčivý přípravek aplikován ještě před tím, než bude rozhodnuto ve věci samé.
Z ust. § 38 odst. 1 SŘS vyplývá, že pro vyhovění návrhu na nařízení předběžného opatření musí být splněny následující zákonné podmínky:
- návrh na vydání předběžného opatření musí být podán současně s návrhem na zahájení řízení ve věci samé nebo po zahájení řízení ve věci samé
- potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu
Předběžné opatření je dle výše uvedeného nutno podat současně s návrhem na zahájení ve věci samé (správní žaloba), nebo lze předběžné opatření navrhnout poté, co byla správní žaloba již podána. Předběžné opatření tedy nelze podat před zahájením řízení, jak to například upravuje občanský soudní řád.
Další podmínkou, kterou je nutné pro vydání předběžného opatření splnit, je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu.
Většina pacientů, kteří se dožadují aplikace léčivého přípravku skrze ust. § 16 ZVZP, trpí vzácnou nemocí, jejíž léčbu je nutné zahájit velmi často bezodkladně. V případě nezahájení terapie včas je často nevyhnutelná progrese onemocnění spojená s následkem, který již nelze v budoucnu z medicínského hlediska napravit. V takovém případě je návrh na nařízení předběžného opatření zcela oprávněný.
Nejvyšší správní soud se k této podmínce vyjádřil ve svém usnesení čj. Na 112/2006-37 tak, že účelem vydání předběžného opatření je v obecné rovině „potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, aby účel soudního řízení před krajským soudem či Nejvyšším správním soudem (tímto účelem je zamezení správní nezákonnosti, došlo-li k ní, resp. konstatování, že k ní nedošlo) nebyl nevratnými následky stavu věcí, vytvořeného rozhodnutím, zásahem či nečinností správního orgánu, jež jsou vlastním předmětem řízení před soudem [...] zmařen.“
V řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. 10 Ad 3/2020, se soud vyjádřil k předběžnému opatření tak, že „podle názoru městského soudu je to, že poměření dotčených zájmů napadeným rozhodnutím na straně žalobkyně – závažná újma na zdraví – a na straně žalované – ochrana možného neefektivního vynaložení prostředků na úhradu léku – vyznívá ve prospěch potřeby ochrany zájmů žalobkyně, neboť tvrzený a žalobkyní osvědčený zásah do života a zdraví fyzické osoby je zcela nevratným a nenahraditelným následkem.“
Jak vyplývá z výše uvedené judikatury, soudy v poslední době v případě řádně odůvodněných návrhů k nařízení předběžného opatření přistupují.
Pokud jde o to, v jaké lhůtě je soud povinen o nařízení předběžného opatření rozhodnout, tak ust. § 38 odst. 3 SŘS nařizuje soudu rozhodnout o takovém návrhu bezodkladně. Jako nejzazší termín rozhodnutí soudu stanovil zákonodárce lhůtu 30 dnů ode dne podání návrhu na vydání předběžného opatření. Usnesení o návrhu na předběžné opatření musí být vždy soudem odůvodněno.
Pro úplnost připomínáme, že správní žaloba musí být podána ve lhůtě dvou měsíců od dne doručení rozhodnutí o odvolání. Před podáním žádosti návrhu o předběžném opatření doporučujeme konzultovat situaci nejen s lékařem, jehož doporučení mohou být stěžejní, ale také s Vaším právním zástupcem.
Mgr. David Šedivý
„Advokátní kancelář TOMAN & PARTNEŘI poskytuje komplexní právní služby na nejvyšší úrovni jak domácím, tak zahraničním klientům již přes 30 let. Advokátní kancelář disponuje několika týmy, specializujícími se na různé oblasti práva, jako je právo IT a média, trestní právo, obchodní právo, rodinné právo, mezinárodní právo, nemovitostní právo, vymáhání pohledávek a exekuce a mnoho dalších. Pokud tedy vyhledáváte kvalitní právní služby, neváhejte nás kontaktovat!“
