Veřejné zakázky jsou jednou z nejsložitějších oblastí práva. Zadavatelé z nich mají často obavy: povinnosti spojené s jejich vypsáním jsou nemalé a riziko pochybení je tak relativně vysoké. Kam až může chyba v zadávání zakázky zajít, ilustruje případ, ve kterém byla ministerstvu „napařena“ pokuta ve výši přesahující půl miliardy korun.

Častou otázkou zadavatelů při zadávání veřejných zakázek je, co jim hrozí v případě, že přes veškerou jejich snahu bude ze strany soudu či ÚOHS zjištěn postup, jež není v souladu se zákonem. Jedním z postihů je uložení pokuty. V dnešním příspěvku se stručně věnujeme rozhodnutí předsedy ÚOHS, kterým byla uložena rekordní pokuta přes půl miliardy korun a které bylo dne 15. února 2023 potvrzeno Krajským soudem v Brně.

Ministerstvo obrany České republiky vybralo dodavatele na nákup vojenských vrtulníků mimo zadávací řízení, a to s odkazem na postup dle § 191 odst. 2 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Proti tomuto postupu podala italská společnost Leonardo S.p.A., výrobce armádních vrtulníků, námitky.  Následně ministerstvo uzavřelo smlouvu na nákup vrtulníků s vládou Spojených států amerických, a to dříve než doručilo stěžovateli rozhodnutí o podaných námitkách, tj. v tzv. blokační lhůtě dle § 246 ZZVZ , tj. ve lhůtě, po kterou nemůže být uzavřena smlouva na zadávanou veřejnou zakázku. Výše uvedené jednání bylo ÚOHS i jeho předsedou[1] vyhodnoceno jako přestupek. Za tento přestupek byla ministerstvu v dubnu 2021 uložena pokuta v rekordní výši 550 000 000 korun.

Proti popsanému rozhodnutí se ministerstvo bránilo podáním žaloby u Krajského soudu v Brně, který však dne 15. 2. 2023, jak uvedl ÚOHS ve své tiskové zprávě, žalobu ministerstva zamítl. Krajský soud konstatoval, že se daném případě jednalo o veřejnou zakázku, i když byla zadávána mimo zadávací řízení, a proto italská společnost Leonardo S.p.A, jakožto dodavatel armádních vrtulníků, který by potencionálně mohl veřejnou zakázku plnit, byla aktivně legitimována k podání námitek. Přičemž bylo dále konstatováno, že uzavřením smlouvy před doručením rozhodnutí o námitkách nebylo stěžovateli umožněno se účinně bránit postupu ministerstva. Předseda ÚOHS uvedl, že to, zda zadavatel uplatnil výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku mimo zadávací řízení oprávněně či nikoliv, nebyla pro posouzení spáchání popsaného přestupku rozhodná skutečnost.

Ke stanovení výše pokuty.

Na celé kauze nejvíce upoutala pozornost rekordní pokuta. Výše pokuty, jak je popsáno níže, byla však ÚOHS i jeho předsedou přesvědčivě a podrobně odůvodněna. Taktéž Krajský soud uvedl, že pokuta je sice vysoká, nikoli však nepřiměřená.

Dle zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, se při určení druhu správního trestu a jeho výměry se přihlíží zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a zároveň ZZVZ v § 268 stanovuje horní hranici výše pokuty za tento typ přestupku 10% ceny veřejné zakázky.

Ze strany ÚOHS  a jeho předsedy bylo porušení zákona ze strany ministerstva kvalifikováno jako velmi závažné, neboť byl nepřijatelným způsobem zmařen proces vyřizování námitek a tím reálně znemožněna stěžovateli řádná obrana proti případnému nezákonnému postupu zadavatele před uzavřením smlouvy. Takové jednání je dle ÚOHS zcela nepřijatelné, neboť spočívá v ignoraci práv stěžovatele.

Jako přitěžující okolnost ÚOHS vyhodnotil, že ministerstvo je zadavatel, který by měl být zkušený v oblasti zadávání veřejných zakázek a nelze pochybovat o tom, že má k dispozici dostatečný personální i materiální aparát k provádění zadávacích řízení bez závažných vad. ÚOHS také zohlednil i tu skutečnost, že se ministerstvo dopustilo téhož přestupku chránícího stejný veřejný zájem opakovaně[2].

Dále byla zohledněna ekonomická situace ministerstva a současně však i případné ohrožení jeho funkce v oblasti zabezpečování obrany České republiky. ÚOHS dále při ukládání pokuty respektoval základní funkce trestu, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, 

Na základě výše uvedeného byla vyměřena zmíněná rekordní pokuta, která však odpovídá jen 37 % její maximální možné výše a přibližně 0,8% rozpočtu ministerstva pro rok 2021.

Závěrem je zapotřebí upozornit, že ačkoli výše popsané rozhodnutí již potvrdil Krajský soud v Brně, ministerstvo podalo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutí ÚOHS a jeho předsedy může být ještě v budoucnu změněno.

 

[1] Rozhodnutí ÚOHS č. j. ÚOHS-03959/2021/500/AIv ze dne 2. 2. 2021 a rozhodnutí předsedy ÚOHS č. j.  09721/2021/162/HSc ze dne 7.4 2021
[2] Např. Rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0111/2019/VZ-13831/2019/513/JLí potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0101/2019/VZ-22207/2019/321/EDo ze dne 12. 8. 2019