Ústavní soud České republiky svým nálezem ze dne 9. listopadu 2021 zamítl návrh stěžující si osoby (dále také jen jako „stěžovatelka“), která se u něj domáhala ochrany svých práv na ochranu tělesné a duševní integrity a ochranu soukromí; porušení svých práv spatřovala v zamítavém postoji správních a soudních orgánů ke změně rodného čísla do neutrálního, případně ženského tvaru. Návrh stěžovatelky byl Ústavním soudem zamítnut, jelikož ke zrušení ustanovení zákona je potřeba 9 hlasů (tj. kvalifikované většiny), v tomto případě chtělo návrhu částečně vyhovět „pouze“ 8 soudců, hlasováním tak bylo rozhodnuto jen velmi těsně.
Ústavní soud se tímto případem zabýval na návrh osoby, která se narodila jako muž, ovšem se svým pohlavím se neztotožňuje. Stěžovatelka se považuje za osobu tzv. neutrálního pohlaví, tzn. osobu, která se necítí býti ani mužem či ženou, v případě nutnosti však preferuje být identifikována jakožto žena. Ve svém návrhu se domáhala zrušení tří ustanovení zakotvených ve třech různých právních předpisech, konkrétně § 29 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku[1], § 21 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách[2] a § 13 odst. 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel[3], které vnímala jako porušení výše uvedených norem na ochranu svých práv, jež jsou součástí ústavního pořádku.
Ústavní soud v odůvodnění svého rozhodnutí předně uvedl, že jelikož se řízení týká pouze rodného čísla, nebude se zabývat podmínkami, za kterých je možné v České republice změnit pohlaví. Zaměřil se tedy převážně na podobu rodného čísla a na návrh stěžovatelky na zrušení zvyšování dvojčíslí vyjadřující měsíc narození u žen o 50, ze kterého usoudil, že stěžovatelka spatřuje neústavnost v tom, že rodné číslo rozlišuje mezi muži a ženami. Rozlišování pohlaví na muže a ženu – tzv. binární existenci lidského druhu – vnímá Ústavní soud jako ústavně konformní, je-li založeno na objektivních a rozumných důvodech. Dovodil, že je-li takovéto dělení ústavně akceptováno a jsou-li s ním spojeny určité právní či praktické dopady, je jen logické, že stát bude nějakým způsobem evidovat informace o pohlaví. S argumentací stěžovatelky spočívající v tom, že rodné číslo nemusí nutně odpovídat pohlaví, kterým se osoba identifikuje, se Ústavní soud neztotožnil, jelikož má za to, že napadené ustanovení nemá za účel prezentaci toho, s jakým pohlavím se člověk ztotožňuje. Zachycení informace o pohlaví člověka v rodném čísle nijak nepředurčuje, jakým způsobem na sebe člověk nahlíží, tedy nikterak to nevypovídá o vnitřních pocitech člověka. Tyto vnitřní pocity mají být respektovány jen do té míry, v níž člověk ze společnosti příliš nevybočuje.
Ústavní soud dále řekl, že pro informace o pohlavní totožnosti není smysluplného využití v rámci fungování státu, zatímco rodné číslo obsahující informaci o pohlaví je jak pro stát, tak pro společnost, užitečné. V úplném závěru se Ústavní soud vyslovil, že jeho úlohou je ochrana ústavnosti, a nikoliv řešení základních otázek týkajících se člověka jako biologického druhu. Jestliže by se uchýlil k zodpovídání těchto otázek, mohlo by to mít za důsledek oslabení nezávislosti a nestrannosti soudního orgánu chránícího ústavní pořádek.
Sedm soudců Ústavního soudu vyjádřilo k nálezu své odlišné stanovisko. Uvedli zejména, že by návrhu stěžovatelky částečně vyhověli, jelikož stěžovatelkou napadané ustanovení § 29 odst. 1 občanského zákoníku považují za protiústavní a příliš restriktivní, je-li v tomto ustanovení dána podmínka pro změnu pohlaví spočívající v podrobení se chirurgickému zákroku, při kterém dojde ke sterilizaci. Soudci využili také komparativní argumentace, kterou poukázali na fakt, že většina evropských zemí umožňuje právní změnu pohlaví, aniž by byl vyžadován chirurgický zákrok. Existují totiž i případy, kdy takovýto zákrok není možné podstoupit, případně jsou zde také osoby, které tento operativní zákrok podstoupit nepotřebují pro to, aby byly v souladu se svou pohlavní identitou. Zdrženlivost, kterou Ústavní soud předvedl v rozebíraném nálezu, považují někteří jeho soudci dle svých vyjádření za chybnou, jelikož úkolem soudů je efektivně chránit základní práva jakékoliv menšiny, a jestliže i nadále bude Ústavní soud takto opatrný, nebudou základní práva předmětné menšiny efektivně chráněna nikým.
Do budoucna by mohla vyvstat otázka, zda se skutečně nebude jednat o nepřiměřený zásah do práva na soukromí, jestliže se např. osoba, která se již dlouhodobě identifikuje jako žena, bude muset při různých skutečnostech prokazovat dokladem totožnosti, ze kterého bude patrné, že se z právního hlediska jedná o osobu mužského pohlaví, čímž by došlo ke zpřístupnění citlivé informace bez ohledu na to, zda jednotlivec tuto informaci sdělit chtěl či nikoliv.
[1] Změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů. Má se za to, že dnem změny pohlaví je den uvedený v potvrzení vydaném poskytovatelem zdravotních služeb.
[2] Změnou pohlaví transsexuálních pacientů se pro účely tohoto zákona rozumí provedení zdravotních výkonů, jejichž účelem je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce. Transsexuálním pacientem se rozumí osoba, u níž je trvalý nesoulad mezi psychickým a tělesným pohlavím (dále jen „porucha sexuální identifikace“).
[3] Rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem fyzických osob narozených v tomtéž kalendářním dnu.
