Od 1. ledna 2022 se změnila výše finančních limitů, kterými se určuje hranice mezi nadlimitní a podlimitní veřejnou zakázkou. Nadlimitní veřejnou zakázkou je podle zákona taková veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády č. 172/2016 Sb. o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie[1] a v souladu se sděleními Evropské komise[2] je novelizováno každé dva roky.

Před zahájením zadávacího řízení má zadavatel povinnost stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky,[3] přičemž ta má několik funkcí. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky zpravidla představuje odhad nákladů, což má význam zejména pro rozpočtové či finanční plánování zadavatele. Druhou funkcí předpokládané hodnoty je stanovení režimu veřejné zakázky, a to nadlimitní, podlimitní nebo veřejné zakázky malého rozsahu, přičemž pro správné zařazení je rozhodující, zda předpokládaná hodnota zakázky bez DPH dosahuje alespoň finančního limitu stanoveného nařízením vlády.

Limity, které určují hranice mezi režimy veřejných zakázek, se liší nejen v závislosti na druhu veřejné zakázky, ale též v závislosti na druhu zadavatele. V tabulkách níže uvádíme pouze nejčastěji používané limity, a to ty, které platí pro Českou republiku, organizační složky státu, Českou národní banku a státní příspěvkové organizace. Kompletní přehled je pak k dispozici ZDE.

 

Veřejné zakázky na dodávky a služby

Méně než 2.000.000 Kč bez DPH

veřejná zakázka malého rozsahu

2.000.000 – 3.653.000 Kč bez DPH

podlimitní veřejná zakázka

Více než 3.653.000 Kč bez DPH

nadlimitní veřejná zakázka

 

Veřejné zakázky na stavební práce

Méně než 6.000.000 Kč bez DPH

veřejná zakázka malého rozsahu

6.000.000 – 140.448.000 Kč bez DPH

podlimitní veřejná zakázka

Více než 140.448.000 Kč bez DPH

nadlimitní veřejná zakázka

 

Práva a povinnosti zadavatelů a dodavatelů v jednotlivých režimech veřejných zakázek

Veřejná zakázka malého rozsahu[4]

Veřejnou zakázku malého rozsahu není zadavatel povinen zadat v žádném typu zadávacího řízení.[5] Je však vždy povinen při jejím zadávání dodržet základní zásady zadávání veřejných zakázek,[6] tedy například zásadu transparentnosti a zákaz diskriminace. Zadavatel rovněž není zproštěn svých povinností podle jiných právních předpisů, například povinnosti uveřejnit smlouvu s dodavatelem na svém profilu nebo v registru smluv, nebo povinnosti dodržovat podmínky poskytovatelů dotací.

 

Podlimitní režim[7]

Podlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel zpravidla ve zjednodušeném podlimitním řízení, které zahajuje uveřejněním výzvy na svém profilu. Jedinou výjimkou jsou veřejné zakázky na stavební práce, jejichž předpokládaná hodnota by přesáhla 50 mil. Kč, v jejichž případě musí zadavatel postupovat v rámci jiných druhů zadávacího řízení, nicméně stále může využít určité odchylky pro podlimitní režim. Nespornou výhodou zjednodušeného podlimitní řízení je možnost zadavatele vyzvat konkrétní dodavatele k podání nabídky. Pokud se ale zadavatel rozhodne této možnosti využít, musí vyzvat dodavatelů alespoň pět. Podlimitní režim zadávání veřejných zakázek se oproti nadlimitnímu dále liší především kratšími lhůtami pro některé úkony a větší volností zadavatele při nastavení zadávacích podmínek. Dodavatelé naproti tomu mají například možnost nahradit doklady prokazující splnění kvalifikace čestným prohlášením.

 

Nadlimitní režim[8]

Při zadávání veřejné zakázky v nadlimitním režimu je zadavatel oprávněn vždy použít otevřené řízení a užší řízení. S ohledem na individualitu zadavatelů i jejichž požadavků však zákon nabízí i několik dalších možností, které však zadavatel může využít pouze za splnění určitých podmínek. V případech, kdy potřeby zadavatele nelze uspokojit bez úpravy na trhu dostupných plnění nebo kdy veřejná zakázka nemůže být zadána bez předchozího jednání s dodavateli, může zadavatel využít jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem nebo řízení o inovačním partnerství. Z mimořádně naléhavých důvodů, které nemohl předvídat, nebo pokud objektivně na trhu existuje pouze jeden dodavatel, který může veřejnou zakázku splnit, může zadavatel zvolit jednací řízení bez uveřejnění. [9]

 

Závěrem

V rámci „mírnějšího“ režimu zadavatel vždy může využít všech druhů zadávacích řízení pro „přísnější režim“, je však povinen řídit se procesními pravidly platnými pro ten který druh zadávacího řízení v průběhu celého zadávacího řízení. Režim zvolený při zahájení zadávacího řízení navíc nelze později změnit, a to i kdyby zadavatel původně zvolil přísnější režim, než bylo nutné. Totéž platí v případě, kdy se zadavatel rozhodne zadat veřejnou zakázku malého rozsahu v zadávacím řízení dle ZZVZ.

Závěrem proto lze zadavateli doporučit, aby za všech okolností věnoval patřičnou pozornost správnému stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky a následně též volbě nevhodnějšího druhu zadávacího řízení.

 

 


[1]Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES.

[2] Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1953 ze dne 10. listopadu 2021, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ohledně finančních limitů pro zakázky na dodávky, na služby a na stavební práce a pro soutěže o návrh (Text s významem pro EHP)

[3] § 16 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“)

[4] § 27 ZZVZ

[5] Srov. § 31 ZZVZ

[6] § 6 ZZVZ

[7] § 52 an. ZZVZ

[8] § 55 an. ZZVZ

[9] Článek věnující se tomuto typu řízení je k nalezení na našem blogu.

Rádi Vás provedeme
problematikou práva