Naše advokátní kancelář v rámci zastupování svého klienta uspěla u Nejvyššího soudu České republiky s dovoláním týkajícím se pro praxi velmi významné otázky, a to způsobu doručování rozsudku, jehož nedílnou součástí je geometrický plán.

Nejvyšší soud dal za pravdu naší argumentaci, když konstatoval, že geometrický plán vyhotovený v listinné podobě je natolik specifickou listinou (k tomu vizte níže), kterou není možné nahradit konverzí, natož pouhým skenem, a takto doručovat prostřednictvím datové schránky, neboť tím dochází k potlačení materiální funkce řádného, resp. účinného, doručení (vizte níže). Uvedené platí tím spíše, jestliže geometrický plán není jen součástí rozsudku jako celku, ale především jeho meritorních výroků.

Zmíněná problematika přitom nebyla Nejvyšším soudem ČR doposud výslovně řešena, jedná se proto pro praxi o velmi významné rozhodnutí.

Krátce ke skutkovému stavu

Pro účely řízení  před soudem prvního stupně, jehož předmětem byl restituční spor o vlastnické právo k pozemku, byl vyhotoven geometrický plán, který se následně stal součástí výroku soudu, kterým rozhodl o vydání konkrétních pozemků, resp. jejich částí vymezených dle příslušného geometrického plánu. Tento byl vyhotoven pouze v listinné podobě, přičemž textová část byla tvořena jedinou stranou ve formátu A4 a grafická část dvěma stranami ve formátu A3, celkem tedy třemi stranami.

Rozhodnutí prvostupňového soudu bylo následně doručeno spolu s prostým skenem geometrického plánu do datové schránky právního zástupce účastníka. Takto naskenovaný geometrický plán obsahoval šest stran, přičemž zejména grafická část byla rozdělena na celkem pět na sebe nenavazujících stran ve formátu A4. Pro úplnost budiž uvedeno, že výsledek skenování není, resp. v daném případě jednoznačně nebyl, věrnou kopií originálu geometrického plánu.

Účastník již od počátku namítal, že rozsudek mu nikdy nebyl účinně doručen, neboť předmětný geometrický plán, který tvořil nedílnou součást rozhodnutí, mu byl doručen ve výše uvedené, tedy nikoli řádné, podobě. Opakovaně přitom poukazoval na materiální funkci řádného, resp. účinného, doručení. Zmíněná funkce spočívá v tom, že účastník má skutečnou možnost seznámit se s obsahem předmětného rozhodnutí, především s výrokem ukládanou povinností, a má možnost tento kvalifikovaně posoudit a efektivně na něj reagovat, zejména zvážit, zda proti rozsudku podat odvolání či nikoliv. Při vyhlášení rozsudku je sice účastníkům soudem sdělováno, jak byla jejich věc rozhodnuta, a jsou stručně seznámeni s nosnými důvody rozhodnutí, nicméně komplexně se s okolnostmi, z nichž soud vycházel, právními výklady a argumenty pro zaujatý závěr, jakož i dalšími podrobnosti, seznamují až v rámci písemného vyhotovení rozhodnutí. Je tedy logickým zájmem účastníků, aby tímto rozhodnutím disponovali.[1]

Účastník měl skutečnou možnost plně se seznámit s geometrickým plánem, a tedy i s povinností vydat konkrétní oddělené pozemky, a podle toho zvážit svůj další procesní postup, prostřednictvím svého zástupce až při nahlédnutí do soudního spisu realizovaným z jeho vlastní iniciativy. Účastník bezprostředně po nahlédnutí do spisu podal proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolání. Odvolání bylo podáno po 15 denní lhůtě od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí prostřednictvím datové schránky. Účastník proto znovu výslovně upozornil na skutečnost, že mu rozhodnutí nebylo nikdy účinně doručeno, pročež mu ani nemohla uplynout zákonná lhůta pro podání odvolání.

Podané odvolání nicméně nebylo úspěšné, neboť jej s odkazem na zmeškání odvolací lhůty jak soud prvního stupně, tak soud druhého stupně, pro opožděnost odmítly. Stejný osud poté postihl i následně podanou žalobu pro zmatečnost, kterou nejprve soud druhého stupně (v předešlém řízení) zamítl a odvolací soud jeho rozhodnutí následně potvrdil.

Účastník se proto obrátil s dovoláním na Nejvyšší soud ČR.

 

Dovolací řízení u Nejvyššího soudu ČR

Účastník ve svém dovolání poukázal zejména na ust. § 45 o.s.ř. a ust. § 17 zákona o elektronických úkonech, které společně stanoví, že do datové schránky je možné doručovat pouze tehdy, umožňuje-li to povaha písemnosti. Geometrický plán představuje zcela specifický výsledek zeměměřické činnosti, přičemž k jeho vyhotovení je oprávněna pouze odborně způsobilá osoba, tj. osoba vzdělaná v oboru zeměměřičství.

Jinými slovy, geometrický plán je listinou, jejíž jedinečná povaha zcela vylučuje doručování rozhodnutí jako celku prostřednictvím veřejné datové sítě. Specifičnost geometrických plánů se pak odráží v dalších právních předpisech, podle nichž jedinečnost geometrického plánu není možné nahradit konverzí, resp. u geometrického plánu nelze pro jeho jedinečnost provést vidimaci, a proto je konverze, resp. vidimace, u geometrického plánu zákonem zapovězena. V této souvislosti lze poukázat např. na:

  • ust. § 24 odst. 4 písm. b) zákona o elektronických úkonech;
  • ust. § 138 odst. 5 písm. b) kancelářského řádu;
  • ust. § 9 písm. a) zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování;
  • ust. § 73 odst. 2 písm. a) notářského řádu.

Účastník zároveň v této souvislosti upozornil i na jiné rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 549/2019, v němž byla rovněž posuzována písemnost, u níž není možné provést elektronickou konverzi, ačkoli se nejednalo přímo o geometrický plán, přičemž bylo judikováno, že povaha dokumentu, u něhož není možné provést elektronickou konverzi podle zákona o elektronických úkonech, neumožňuje doručování prostřednictvím veřejné datové sítě.

Pro úplnost nutno podotknout, že takto doručený stejnopis rozhodnutí by nebyl nadto ani způsobilým podkladem pro zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí a účastník by tak nebyl schopen dostát rozhodnutím uložené povinnosti. V souladu s rozhodovací praxí nižších soudů by nebylo možné geometrický plán ani dodatečně po podání návrhu na vklad k listině připojit.

Závěry Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud přisvědčil argumentaci dovolatele a konstatoval, že pokud nedošlo k doručení stejnopisu rozhodnutí včetně jeho nedílné součástí v podobě geometrického plánu již při jednání či jiném soudním úkonu, jedinou možností jak tuto písemnost účinně doručit, je využít služeb doručujícího orgánu, nebo učinit tak prostřednictvím účastníka řízení či jeho zástupce.

Je tomu tak proto, že geometrický plán vyhotovený v listinné podobě nelze konvertovat do elektronické podoby, a to z důvodu nemožnosti dosáhnout shody ve smyslu ust. § 22 odst. 1 písm. a) zákona o elektronických úkonech. V situaci, která nastala v projednávaném případě, nelze hovořit o naplnění materiální funkce doručení. Účastníku tak skutečně nepočala běžet lhůta k podání odvolání a odvolání tak nemohlo být obecným soudy odmítnuto pro opožděnost. 

 

[1] Nález Ústavního soudu ČR ze dne 27. srpna 2009, sp. zn. II. ÚS 264/09.

Mohlo by vás zajímat