Nový stavební zákon

„Zjednodušení projektové dokumentace, vedení jednoho řízení, odstranění ping pongu mezi prvostupňovým orgánem a odvolacím orgánem, posílení role obce.“

Shora uvedené mají být jen některé z „výhod“, které má přinést nový stavební zákon, jehož návrh schválila dne 13. července 2021 Poslanecká sněmovna, která přehlasovala předchozí veto Senátu.

O tom, že získání potřebných povolení ke stavbě v České republice aktuálně není jednoduché, zřejmě není sporu napříč politickým spektrem, laickou i odbornou veřejností. Podle statistik Světové banky trvá získání stavebního povolení V České republice v průměru 246 dní a v kategorii „schvalování stavebních povolení“ se Česká republika umístila na 157. místě ze 190 států. Podle odborníků je každodenní realita taková, že doba stavebního řízení se často protáhne i na několik let.

Nový stavební zákon proto přináší velké množství změn, které by měly být reakcí na neduhy dosavadního stavebního zákona, a které si kladou za cíl eliminovat zdlouhavost a komplikovanost stavebního řízení.

Hlavní novinky na poli stavebního práva shrnujeme v tomto článku.

• Nová soustava stavebních úřadů

Klíčovou změnou nové právní úpravy je oddělení stavebních úřadů od samospráv a jejich „převedení“ přímo pod stát a vytvoření zcela nové dvoučlánkové struktury v čele s Nejvyšším stavebním úřadem se sídlem v Ostravě.

Soustava se bude sestávat z krajských stavebních úřadů, Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu a Nejvyššího stavebního úřadu. Krajské stavební úřady budou mít navíc územní pracoviště v jednotlivých obcích, jejichž seznam stanoví Nejvyšší stavební úřad vyhláškou v souladu se zákonem stanovenými kritérii.

Jednotná soustava státní stavební správy by měla vést k odstranění problému „systémové podjatosti“ úředních osob. Autoři zákona poukazují na skutečnost, že v současné době stavební úřad často rozhoduje o záležitostech obce, jejíž je zároveň součástí, z čeho plyne potenciální „střet zájmů“.[1]

Nový stavební zákon zároveň posiluje postavení stavebních úřadů, které budou nově rozhodovat o posouzení vlivů záměru na životní prostředí. De facto tak dojde k odnětí části pravomocí specializovaným orgánům životního prostředí a k jakési „dvojkolejnosti“ ochrany pozemků, kdy např. půdu před těžbou budou chránit právě orgány životního prostředí v čele s Ministerstvem životního prostředí, zatímco totožnou půdu před neoprávněnou stavbou budou chránit stavební úřady v čele s Nejvyšším stavebním úřadem.

• Elektronizace systému

Veškeré úkony budou nově probíhat elektronicky, a to prostřednictvím tzv. „portálu stavebníka“.

Portál stavebníka má umožnit činit digitální úkony vůči stavebnímu úřadu a dotčenému orgánu, který činí úkony podle jiného právního předpisu sloužící jako podklad pro vydání rozhodnutí, podávat žádosti vlastníku veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, vkládat údaje a dokumenty do národního geoportálu územního plánování, do evidence stavebních postupů apod.

• Snadnější získání povolení

Oproti stávající úpravě má dojít ke zjednodušení procesu, když stavebník bude nově muset požádat pouze o povolení záměru.[2]

Rozhodnutí má stavební úřad vydat do 30, resp. 60 dnů[3] od zahájení řízení a kromě povolení záměru bude rozhodnutí obsahovat vymezení podmínek pro realizaci záměru, stanovení podmínek pro dělení nebo scelování pozemků, podmínek pro umístění a provedení záměru, případně jeho užívání.

Dodržování lhůt by mělo být zajištěno prostřednictvím institutu tzv. fikce souhlasu. Nevydá-li dotčený orgán vyjádření ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek.

Tzv. fikce souhlasu je přitom (pro některé poměrně překvapivě) opakovaně kritizována ze strany odborné veřejnosti, zejména tedy ze strany osob, které se zabývají ochranou přírody a krajiny. Automatické vygenerování stavebního povolení může dle odborné veřejnosti vést k tomu, že úředníci budou některé stavby účelově „ignorovat“ a rozšíří se možnost korupce ve stavebním řízení[4].

• Konec úředního „ping pongu“

Za „nejpalčivější“ problém současného procesu získávání potřebných povolení pak autoři nového stavebného zákona označují způsob rozhodování o odvolání.

V řízení o odvolání dle nového stavebního zákona tak nově nebude moci odvolací orgán rozhodnou tak, že rozhodnutí se ruší a věc se vrací orgánu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dojde-li odvolací správní orgán k závěru, že napadené rozhodnutí vydané v řízení o žádosti je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část změní, tj. nahradí rozhodnutím vlastním s konečnou platností.

• Přísnější podmínky získání dodatečného povolení

V případě žádosti o dodatečné povolení stavby bude nově muset povinný prokázat, že jednal v dobré víře. Nebude-li tato zákonná podmínka naplněna, stavební úřad žádost o dodatečné povolení zamítne a nařídí odstranění stavby.

Závěrem

Návrh zákona prošel řadou komplexních pozměňovacích návrhů, což bylo jedním z důvodů, pro které je návrh zákona opozicí silně kritizován. Opozice zároveň uvádí, že přijetím nového stavebního zákona dojde k oddálení veřejné správy (zejména lidem na venkově) a zároveň kritizuje potřebu mnoha miliardových investic do zřízení Nejvyššího stavebního úřadu.

Opozice zároveň opakovaně kritizovala skutečnost, že základem návrhu nového stavebního zákona byl elaborát Hospodářské komory ČR[5] (s nulovým nebo minimálním zásahem ze strany Ministerstva pro místní rozvoj či Ministerstva zemědělství). Dle názoru Nejvyššího správního soudu vedl tento „nestandardní“ způsob přípravy návrhu zákona ke skutečnosti, že návrh jednostranně posiluje pozici investorů na úkor práv vlastníků dotčených (i sousedních) nemovitostí a územních samospráv.[6]

Nový stavební zákon byl dne 15. července 2021 podepsán prezidentem ČR s tím, že nabyde účinnosti dne 1. července 2023.[7] Zda skutečně přinese veškeré výhody, které si jeho autoři dali za cíl, nebo nastanou komplikace, před nimiž varují kritici nového zákona, ovšem ukáže až praxe.