S účinností ode dne 1. 10. 2020 dochází k novelizaci řady trestních předpisů (zejména trestního zákoníku a trestního řádu), která s sebou přináší velké množství změn, jež si kladou za cíl především snížit ukládání krátkodobých nepodmíněných trestů odnětí svobody a snížit počty vězněných osob. Níže přinášíme přehled těch nejvýznamnějších z nich.
Ukládání peněžitých trestů
Hlavním cílem přijatých změn v oblasti ukládání peněžitých trestů je podpora zvyšování počtu takto uložených trestů.
Ruší se institut náhradního trestu odnětí svobody, který je soudem stanoven v případě, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán. Nově se pro případy nezaplacení, resp. nevymožení peněžitého trestu zavádí postup spočívající v přeměně peněžitého trestu nebo jeho zbytku v nepodmíněný trest odnětí svobody. Pro přeměnu nevykonaného peněžitého trestu je stanoven pevně daný přepočet zákonem určeným poměrem – každá zcela nezaplacená částka odpovídající jedné denní sazbě se počítá za dva dny odnětí svobody.
Ruší se také možnost přeměn některých alternativních trestů v jiné alternativní tresty (peněžitý trest v trest domácího vězení nebo obecně prospěšných prací a naopak).
K zahlazení odsouzení k peněžitému trestu nebude nově nutné podávat žádost, nýbrž k zahlazení odsouzení dojde automaticky ze zákona okamžikem zaplacení celého peněžitého trestu, nebyl-li tento uložen pachateli za zvlášť závažný zločin.
Prodlužuje se lhůta pro zaplacení peněžitého trestu z původních 15 dní na jeden měsíc, a dále například i doba prodloužení odkladu výkonu peněžitého trestu z původních 3 měsíců na nejvýše jeden rok.
Zvýšení jednotlivých hranic škod / prospěchu
Pravděpodobně nejvýraznější a nejdiskutovanější změnu představuje zvýšení jednotlivých hranic škod způsobených trestným činem či získaného prospěchu tak, aby tyto hranice reflektovaly vývoj ekonomického prostředí a reagovaly na růst minimální a průměrné mzdy. Výše škod, resp. získaného prospěchu se tak nově zvyšuje ve všech případech na dvojnásobek. Do praxe se tato změna promítne zejména tím způsobem, že některé skutky, jež byly doposud kvalifikovány jako trestné činy, budou nově řešeny v rámci přestupkového řízení, a některé trestné činy budou nově spadat do kategorie méně závažných trestných činů.
Jednotlivé hranice škod, resp. prospěchu se tedy mění následovně:
Před účinností novely
Po účinnosti novely
Škoda nikoli nepatrná
nejméně 5.000,- Kč
nejméně 10.000,- Kč
Škoda nikoli malá
nejméně 25.000,- Kč
nejméně 50.000,- Kč
Větší škoda
nejméně 50.000,- Kč
nejméně 100.000,- Kč
Značná škoda
nejméně 500.000,- Kč
nejméně 1.000.000,- Kč
Škoda velkého rozsahu
nejméně 5.000.000,- Kč
nejméně 10.000.000,- Kč
Prodloužení promlčecí lhůty u nejzávažnějších trestných činů
Promlčecí doba (tedy doba, jejímž uplynutím zaniká trestní odpovědnost za trestný čin) se u trestných činů, za které trestní zákoník dovoluje uložení výjimečného trestu včetně trestných činů týkajících se privatizace, se zvyšuje z původních 20 let na 30 let.
Nový trestný čin chovu zvířat v nevhodných podmínkách včetně trestu zákazu držení a chovu zvířat
Do trestního zákoníku se zavádí nová skutková podstata, konkrétně chov zvířat v nevhodných podmínkách ohrožující jejich život nebo působící značné útrapy, za který mohou soudy ukládat v krajním případě až desetiletý trest odnětí svobody. Zmíněný trestný čin cílí zejména na provozovatele tzv. množíren, v nichž jsou zvířata často chována a rozmnožována ve velmi nevhodných podmínkách. Zároveň je důležité zmínit, že se trestní norma vztahuje na všechna zvířata, tj. domácí zvířata i zvířata volně žijící, zvířata hospodářská, zájmová i pokusná.
Zároveň dochází k rozšíření stávající skutkové podstaty trestného činu týrání zvířat spolu se zpřísněním možných sankcí. Nejpřísnější trest v současnosti může dosáhnout až šesti let odnětí svobody. Vyšší tresty by v těchto případech měly být ukládány také v případech, kdy obviněný spáchá takový čin na větším počtu zvířat.
Současně se zavádí nový druh trestu, kterým je zákaz chovu a držení zvířat, a to až na dobu 10 let, dopustil-li se pachatel trestného činu v souvislosti s držením, chovem nebo péčí o zvíře. Je vhodné zdůraznit, že se jedná o zákaz držení a chovu všech zvířat, nikoli jen konkrétního týraného zvířete nebo konkrétního druhu zvířete. Kontrolu dodržování výše zmíněného trestu provádí Krajská veterinární správa, a to prostřednictvím namátkových kontrol obydlí, jiných prostor a pozemků, které odsouzený vlastní nebo užívá, anebo kde se zdržuje. Odsouzený je povinen za tímto účelem umožnit vstup do obydlí a jiných prostor a na pozemky a strpět úkony bezprostředně související s touto kontrolou.
Dohoda o vině a trestu
Zavádí se institut prohlášení viny a rozšiřuje se možnost prohlásit některé skutečnosti za nesporné. Pomocí této změny dochází k posílení rolí stran v trestním řízení, což by mělo vést k vymezení sporných otázek již na počátku hlavního líčení a následnému usnadnění a urychlení jeho dalšího průběhu.
Nově lze dohodu o vině a trestu sjednat i u zvlášť závažných zločinů.
Ruší se důvody nutné obhajoby při sjednávání dohody o vině a trestu. Je tedy ponecháno na vůli obviněného, zda si zvolí profesionální zastoupení, popřípadě zda je obviněný schopen uzavřít dohodu o vině a trestu bez přítomnosti obhájce. V případech závažnějších nebo tam, kde dochází k omezení obviněného na svobodě, stále samozřejmě zůstávají další důvody nutné obhajoby (např. nachází-li se obviněný ve vazbě, je-li omezen ve svéprávnosti aj.) nebo považuje-li ustanovení obhájce státní zástupce (v přípravném řízení) za nutné.
Podmíněné propuštění po výkonu třetiny délky trestu u zvlášť závažných zločinů
Nově bude moci být propuštěn po vykonání třetiny trestu odnětí svobody i ten, kdo spáchal zvlášť závažný zločin, s výjimkou některých trestných činů, jež obsahují zákonem stanovený znak podmiňující uložení vyšší trestní sazby (např. kterým byla nebo měla být způsobena smrt, nebo který byl spáchán na těhotné ženě či dítěti).
Výkon trestu v případě těhotenství či mateřství ženy
Podle právní úpravy účinné do 30. 9. 2020 musí předseda senátu vždy v případě těhotenství či mateřství ženy dítěte mladšího jednoho roku, která byla odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, rozhodnout o tom, že se výkon takového trestu odkládá, resp. přerušuje, a to do jednoho roku věku jejího dítěte bez ohledu na závažnost trestného činu, který spáchala. Od 1. 10. 2020 k odkladu či přerušení již nebude docházet automaticky v případě spáchání zvlášť závažného zločinu, nýbrž na základě uvážení předsedy senátu. Zároveň může předseda senátu nad odsouzenou vyslovit dohled nebo uložit jiná přiměřená opatření. Zmíněná právní úprava má především zamezit účelnému vyhýbání se uloženému trestu.
