V roce 2020 byla přijata rozsáhlá novela zákoníku práce, která přinesla v oblasti pracovněprávních vztahů celou řadu změn. O změně způsobu výpočtu dovolené jsme Vás již informovali zde
Novela zákoníku práce však s účinností od 1. ledna 2021 přinesla též dílčí změny v oblasti náhrady újmy na zdraví zaměstnance. Účelem této novely je dle důvodové zprávy snaha sjednotit úpravu zákoníku práce a občanského zákoníku.
Zvlášť závažné ublížení na zdraví
Novelou byl do zákoníku práce vložen zcela nový institut jednorázové náhrady nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance. Dle zákona přísluší taková náhrada manželovi, partnerovi, dítěti a rodiči zaměstnance, případně i dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu zaměstnance pociťují jako újmu vlastní.
Důvodová zpráva k tomuto ustanovení uvádí, že půjde spíše o výjimečné případy nejtěžšího zdravotního postižení, a to „zejména o kómatické stavy, závažná poškození mozku či o ochrnutí výrazného rozsahu, tj. o následky srovnatelné s usmrcením osoby, která je v tomto případě trvale vyřazena z většiny sfér společenského uplatnění, a smutek, strach, pocity zoufalství a beznaděje způsobují blízkým osobám nemajetkovou újmu“.
Zákoník práce nestanovuje minimální ani maximální výši této náhrady. Výše náhrady by měla být vždy určována s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu s tím, že podrobnější „vodítko“ způsobu určení výše náhrady nemajetkové újmy zřejmě do budoucna vymezí judikatura.
Náhrada újmy při úmrtí zaměstnance
Novelou zákoníku práce byl dále rozšířen okruh osob oprávněných na náhradu újmy při úmrtí zaměstnance a došlo i ke specifikaci výše náhrady.
Náhrada při úmrtí zaměstnance nově náleží stejnému okruhu osob, kterým náleží náhrada za zvlášť závažné ublížení na zdraví tj., manželovi, partnerovi, dítěti, rodiči zemřelého zaměstnance a dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu zaměstnance pociťují jako újmu vlastní, a které vznik nemajetkové újmy v konkrétním případě prokáží.
V případě manžela, partnera, dítěte a rodiče stanovuje zákoník práce minimální výši jednorázové náhrady nemajetkové újmy. Minimální výše je stanovena jako dvacetinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém právo na jednorázovou náhradu vzniklo.[1] Je-li náhrada vyplácena oběma rodičům, vyplatí se každému z nich jedna polovina takto určené částky.
Pro další osoby v poměru rodinném nebo obdobném není minimální výše náhrady zákoníkem práce stanovena a bude tak záležet na konkrétní výši nemajetkové újmy, kterou tyto osoby v konkrétním případě prokáží.
V neposlední řadě pak došlo k úpravě výše náhrady přiměřených nákladů spojených se zřízením pomníku nebo desky, která náleží osobě, která tyto náklady vynaložila. Výše náhrady je nově stanovena jako jedenapůlnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém na tuto náhradu vznikne právo. [2]
