Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) vydalo 9. listopadu 2020 aktualizovanou metodiku k aplikaci § 8 odst. 5 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, v platném znění (dále jen ZTOPO). Jedná se již o třetí, přepracované vydání průvodce právní úpravou trestní odpovědnosti právnických osob pro státní zástupce. Co nového přináší aktuální metodika a kam se posouvá problematiku Criminal Compliance?
NSZ aktualizovalo metodiku týkající se tzv. compliance management systémů (CMS), což jsou interní pravidla, která mohou při správném nastavení právnickou osobu (PO) zprostit trestní odpovědnosti. Jedná se o případy, kdy dojde ke spáchání trestného činu, který je možné přičítat právnické osobě dle § 8 ZTOPO. Pod pojem Compliance spadá prevence korupce a podvodů, zajištění dodržování pravidel hospodářské soutěže či bezpečnost nakládání s osobními údaji. Důležité je také ověřování rizik třetích stran. Pozor by si tak měli dát všechny osoby, na které dopadá povinnost péče řádného hospodáře za nastavení procesů v právnické osobě, mimo jiné například statutáři obchodních korporací.
Od konce roku 2016 dle § 8 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob platí, že pokud právnická osoba „vyloží veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat“ k zabránění spáchání trestného činu, zůstane trestní odpovědnost na konkrétním zaměstnanci či statutárním orgánu, který skutek v rámci činnosti právnické osoby spáchal. Tzv. vyvinění z trestní odpovědnosti právnické osoby je v českém právním prostředí poměrně novým institutem a na tuto legislativní novinku reagovalo NSZ vydáním metodiky, která má sloužit orgánům činným v trestním řízení jako manuál k posouzení okolností při hodnocení možnosti vyvinění.
Ve třetím vydání metodiky NSZ zohlednilo vývoj judikatury a také doporučuje státním zástupcům, jak mají při hodnocení compliance systémů postupovat. Metodika je ale také nepostradatelnou pomůckou pro poradce, advokáty a samotné právnické osoby jako inspirace pro zlepšování vnitřních pravidel.
NSZ uvádí, že v rámci posuzování trestní odpovědnosti je nezbytné zabývat se fungováním CMS po materiální stránce, tedy postupem právnické osoby v praxi. Právnická osoba tak musí vynaložit úsilí ještě před spácháním trestného činu. Prevence rizik lze dosáhnout zavedením a dodržováním etických pravidel, doplněných o řádnou komunikaci CMS a školení zaměstnanců. Jako žádoucí součást prevence uvádí NSZ také hloubkové prověrky obchodních partnerů. Podle NSZ je pro fungování právnické osoby důležitý etický kodex. Ten by měl být závazný pro všechny zaměstnance.
„Právnická osoba je povinna okamžitě reagovat na identifikovaná porušení compliance pravidel, vyvodit příslušné důsledky a odstranit chyby systému. Interní šetření nenahrazuje trestní nebo správní řízení. Právnická osoba nemá vyšetřovací pravomoci orgánů veřejné moci. Její možnosti zajišťování důkazů nebo zajištění pachatele jsou rovněž omezené a vždy postupuje v mezích zákoníku práce a obecných civilněprávních předpisů. Právnická osoba se však automaticky nezbaví povinnosti interně prošetřit podezření ani v situaci, kdy je proti ní vedeno trestní řízení, protože jejím cílem je zjednat nápravu a učinit účinná opatření za účelem zabránění opakování situace a zároveň tím dostát požadavku na neustálé zlepšování CMS,“ tvrdí státní zástupci. Odpovědnost za dodržování všech pravidel má statutární orgán. Předpokládá se aktivní přístup právnické osoby k možnosti vyvinění v podobě předkládání dokumentů a důkazů o tom, že společnost má funkční systém opatření způsobilých páchání trestné činnosti zamezit.
Metodika upravuje i compliance v malých právnických osobách. „Malá právnická osoba nemusí mít compliance oddělení ani konkrétního odpovědného zaměstnance. I v takových právnických osobách by však měl existovat někdo, kdo fakticky vykonává funkci compliance, pokládající dotazy typu, ale měli bychom to dělat? „V ideálním případě jde o vlastníka, resp. statutární orgán,“ uvádí státní zástupci.
Mezi indikátory nefunkčních CMS patří dle NSZ například nedostatečné personální vybavení, nedostatečné pravomoci compliance managera nebo nedostatečná komunikace compliance uvnitř společnosti. Mezi další projevy patří nepřítomnost interních pravidel, absence hlášení porušení protiprávního jednání, absence etické linky, chybějící pravidla pro vyhodnocování incidentů či nevyvozování důsledků z protiprávního jednání.
V advokátní kanceláři Toman & Partneři máme s poskytováním právních služeb v oblasti trestní odpovědností právnických osob, zejména v oblasti obchodních korporací, bohaté zkušenosti. Kromě zastupování právnických osob v trestním řízení poskytujeme rovněž prověrky v oblasti rizika vzniku trestní odpovědnosti právnických osob, více na: https://iustitia.cz/criminal-due-diligence/. Dále nabízíme vypracování opatření preventivní povahy na míru Vašim potřebám, tzv. criminal compliance program. Více o těchto službách na https://iustitia.cz/criminal-compliance/.
Rádi pomůžeme také s revizí stávajících vnitřních předpisů a dalších interních dokumentů, nebo s posuzováním a řešením nastalých situací, jež by mohly představovat potenciální riziko vzniku trestní odpovědnosti u Vaší společnosti nebo právnické osoby obecně. Neváhejte se na nás obrátit. Jsme tu pro Vás.
Mgr. Filip Mamrilla
„Advokátní kancelář TOMAN & PARTNEŘI poskytuje komplexní právní služby na nejvyšší úrovni jak domácím, tak zahraničním klientům již přes 30 let. Advokátní kancelář disponuje několika týmy, specializujícími se na různé oblasti práva, jako je právo IT a média, trestní právo, obchodní právo, rodinné právo, mezinárodní právo, nemovitostní právo, vymáhání pohledávek a exekuce a mnoho dalších. Pokud tedy vyhledáváte kvalitní právní služby, neváhejte nás kontaktovat!“
