Jednatel je osobou, které náleží obchodní vedení společnosti s ručením omezeným, přičemž v rámci obchodního vedení pro jednatele platí veškerá obecná zákonná pravidla určená pro členy volených orgánů společnosti (tedy zejména povinnost jednat s péčí řádného hospodáře).

Povinností jednatele mu uloženou na základě ustanovení § 196 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále „ZOK“) je mimo jiné povinnost zajišťovat řádné vedení účetnictví, a to ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále „ÚčZ“) a navazujících podzákonných předpisů, přičemž jednatel může své povinnosti vykonávat buď osobně, anebo prostřednictvím třetí osoby „odborníka“. Pokud však svoji povinnost svěří třetí osobě, pak odpovídá za její výběr i za to, že této osobě budou zajištěny veškeré předpoklady pro řádný výkon dané činnosti. Řádné plnění povinnosti vykonávané třetí osobou musí jednatel kontrolovat.

Do zajištění řádného vedení účetnictví patří též tvorba rezerv, které jsou dle ustanovení § 26 odst. 3 ÚčZ určeny k „pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku. K rozvahovému dni musí rezerva představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně nastanou, nebo v případě závazků částku, která je zapotřebí k vypořádání. Rezervy nesmějí být použity k úpravám hodnot aktiv. Rezervami se dále rozumí jiné rezervy podle zvláštních právních předpisů.

Jednatel tak odpovídá i za vytvoření rezerv v případech a ve výši odpovídající zákonu a společenské smlouvě (je-li společenskou smlouvou uložena povinnost vytvářet rezervní fond), přičemž výše rezerv nesmí nezákonně zasahovat do práva společníků na podíl na zisku společnosti ve smyslu ustanovení § 190 odst. 2 písm. g) ZOK, dle kterého schvalování účetní závěrky společnosti patří do působnosti valné hromady. V praxi tedy nesmí docházet k tomu, že jednatel nedůvodně vytvoří rezervy v takové výši, že „zkreslí“ hospodářský výsledek společnosti, a tedy sníží zisk společnosti, o jehož rozdělení může rozhodnout valná hromada.

K tomu se vyjádřil též Nejvyšší soud například ve svém rozhodnutí ze dne 24. 11. 2021, vedeném pod sp. zn. 27 Cdo 2887/2020, kde byla v důsledku vysokých rezerv vytvořených jednatelem společnost ve ztrátě. Nejvyšší soud uvedl, že:

  • zajištění řádného vedení účetnictví spadá do působnosti jednatele;
  • jednatel musí přistoupit k tvorbě rezerv, stanoví-li tak zákon, popř. společenská smlouva;
  • vytvořením rezerv nemůže být nezákonně zasahováno do práva společníků na podíl na zisku;
  • tvorba rezerv podléhá bezprostřední kontrole valné hromady, která schvaluje účetní závěrku společnosti.

Pokud tedy dojde k vytvoření rezerv v rozporu se zákonem či společenskou smlouvou, a tedy pro tvorbu rezerv či pro jejich výši nejsou splněny předpoklady stanovené zákonem (zejména viz výše zmíněný § 26 odst. 3 ÚčZ), popř. též společenskou smlouvou, pak může dojít ke snížení zisku společnosti, o jehož rozdělení má rozhodovat valná hromada (resp. společníci). Společníkům je pak zasaženo do jejich práva na zisk společnosti a takové jednání nelze považovat za jednání v souladu s péčí řádného hospodáře.

Při tvorbě rezerv tak lze doporučit nespoléhat se pouze na prostý odhad výše potenciálních závazků či nákladů, pro něž je rezerva tvořena, a to zejména v situaci, kdy je výše rezerv způsobilá významně ovlivnit hospodářský výsledek společnosti, a tedy zasáhnout do práva společníků na podíl na zisku. Vhodné je též podrobné podložení rezerv konkrétním záměrem.

Mohlo by vás zajímat