Nastal čas aktualizovat práva zaměstnanců tak, aby odpovídala nové realitě digitálního světa

Opatření přijatá v důsledku koronavirové krize změnila způsob, jakým lidé pracují. Přes 30 % zaměstnanců v EU začalo pracovat z domova. Práce na dálku nepochybně přispěla k zachování mnohých pracovních míst, nicméně vyšlo najevo, že home-office může mít negativní dopady na kvalitu pracovní doby a s tím spojenou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem zaměstnanců, jakož i na jejich fyzické a duševní zdraví.

Čím dál rozšířenější používání digitálních nástrojů k pracovním účelům vede mimo jiné k tomu, že zaměstnanci mají potřebu být neustále k dispozici přes e-mail či telefon, a tak pracují kdekoli a kdykoli, i mimo svou běžnou pracovní dobu.

Odpovídat na pracovní zprávy či řešit pracovní úkoly mimo pracovní dobu se v mnoha státech stalo standardem. Evropský parlament má však za to, že neustálé připojení v kombinaci s vysokými nároky na výkon zaměstnání a rostoucím očekáváním, že zaměstnanci budou kdykoli dosažitelní, může nepříznivě ovlivnit základní práva zaměstnanců, neboť digitální nástroje používané k pracovním účelům jsou způsobilé vytvářet neustálý tlak a vést k psychosociálním nemocem z povolání, jako je úzkost, deprese či vyhoření.

Některé členské státy EU na tuto problematiku reagovaly ještě před koronavirovou krizí. Například Francie v roce 2016 zavedla právo zaměstnanců se během pracovního volna odpojit od digitálních zařízení a s tím související povinnost zaměstnavatelů zavést takové mechanismy, aby nedocházelo k narušování pracovního volna. Právo odpojit se má však daleko delší historii. Již od roku 2011 automobilový koncern Volkswagen po skončení pracovní doby blokuje svým zaměstnancům příjem e-mailů, a to z důvodu respektování jejich volného času. V době volna tak zaměstnancům nepřichází žádné e-maily a k odblokování dochází vždy začátkem pracovní doby. K obdobným krokům přistoupili i jiní další zaměstnavatelé.

Na úrovni EU však v současné době neexistuje žádný právní předpis, který by upravoval právo zaměstnanců odpojit se od digitálních nástrojů používaných k pracovním účelům. Dne 21. 1. 2021 však Evropský parlament předložil Evropské komisi legislativní iniciativu 2019/2181(INL)[1] a vyzval ji k předložení návrhu směrnice EU[2] o minimálních podmínkách, za kterých by mohli zaměstnanci účinně uplatňovat své právo odpojit se mimo pracovní dobu od digitálních pracovních zařízení, aniž by za to mohli být jakkoli postihováni.

Právo odpojit se by mělo zaměstnancům umožňovat nevykonávat pracovní úkoly a nevyřizovat pracovní komunikaci prostřednictvím digitálních nástrojů (například vyřizovat telefonní hovory či psát e-maily) mimo pracovní dobu, aniž by jim za to hrozily jakékoli negativní důsledky. Zaměstnavatelé by naopak neměli od svých zaměstnanců vyžadovat, aby pracovali mimo pracovní dobu a prosazovat tak kulturu „vždy ve spojení“.

Právo odpojit se by se mělo týkat všech zaměstnanců a všech odvětví ve veřejné i v soukromé sféře. Účelem směrnice by mělo být především zlepšení pracovních podmínek a zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti zaměstnanců a spravedlivých pracovních podmínek, včetně rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem.

Mgr. Hana Šarochová