Akce Milostivé léto je tradičně snahou pomoci nejvíce zadluženým Čechům z dluhové pasti. Jenže i takto bohulibý záměr může mít své stinné stránky: například balancuje na hraně vztahu s Listinou základních práv a svobod a ze soudních exekutorů dělá obyčejné správce excelových tabulek.

Dne 11. července byl prezidentem republiky podepsán zákon o zvláštních důvodech pro zastavení exekuce a o změně souvisejících zákonů (dále jen „Milostivé léto II.“). Milostivé léto II. by mělo být účinné od 1. září 2022.

Přijatá právní úprava obnovuje možnost povinných v exekučním řízení splnit podmínky Milostivého léta II. a vyhnout se placení příslušenství pohledávky a úhradě nákladů exekuce, která byla nahrazena paušální částkou 1.500,- Kč zvýšenou o daň z přidané hodnoty. V tomto směru byly částečně vyslyšeny oprávněné připomínky exekutorů, že původní stanovena částka 750,- Kč zvýšená o daň z přidané hodnoty byla zcela zjevně nedostatečná. Exekutorská komora pro Milostivé léto II. navrhovala jako paušální částku odměnu exekutora sníženou na polovinu[1]. Novinkou je rovněž skutečnost, že povinný musí soudnímu exekutorovi písemně sdělit, že žádá o zahájení postupu podle právní úpravy pro Milostivé léto II. Ve zbytku setrvalo Milostivé léto II. na svých značně prodlužnických pozicích.
Za pozornost jistě stojí povinnost exekutora odpovědět do patnácti dnů na žádost povinného a sdělit mu výši částky, která má být uhrazena. Dle statistik Exekutorské komory České republiky požádalo, v rámci Milostivého léta, o vyčíslení jistiny celkem 51.000 povinných[2], přičemž není a nemůže být v silách zaměstnanců exekutorských úřadů ve stanovené době vyčíslit jistinu a odpovědět.

Z důvodové zprávy[3] se pak podává, že důvodem pro zavedení Milostivého léta II. je tvrzená nemožnost zapojení části povinných do předchozího Milostivého léta v důsledku tehdejšího růstu cen energií.  Nutno podotknout, že důvodová zpráva nijak nekvantifikuje počet osob, které se z výše uvedeného důvodu nezapojili do již proběhlého milostivého léta. Rovněž s ohledem na argumentaci použitou pro přijetí Milostivého léta II., na stále rostoucí ceny energií, inflaci vysoko nad inflačním cílem České národní banky[4], jakož i dalších dopadů války na Ukrajině lze očekávat Milostivé léto III. a následné další, což by mohlo vést k mylnému pocitu dlužníků o nepotřebnosti dostát svým závazkům.
V tomto kontextu nelze ignorovat statistiku[5] Exekutorské komory vztahující se k již proběhlému milostivému létu. Dle ní využilo předchozí milostivé léto pouze 42.000 povinných, což představuje jen 3,2 % případů z celkového potenciálního okruhu právní úpravou milostivého léta dotčených exekucí. Zcela očistný efekt mělo předchozí milostivé léto u 2,1 % fyzických osob vedených v Centrální evidenci exekucí.

S ohledem na zásah do křehkého systému exekučních a obecně vykonávacích řízení bychom očekávali poněkud obsáhlejší rozbor ústavněprávní a lidskoprávní problematiky dopadu přijatého zákona na základní lidská práva, což v důvodové zprávě absentuje.

Jedinou výjimkou je velmi krátké a strohé a dle našeho názoru zcela nedostatečné pojednání o vztahu přijaté právní úpravy k čl. 11 Listiny základních práv a svobod  (dále jen „LZPS“). Zcela absentující je problematika zakotvená v čl. 26 LZPS. V tomto článku, je na úrovní ústavního práva, tedy na nejvyšší možné vnitrostátní úrovni, upraveno právo na svobodnou volbu povolání, respektive právo podnikat. Právo podnikat je rovněž zakotveno v Článku 16 Listiny základních práv Evropské unie.
V České republice je výkon rozhodnutí zabezpečován dvěma možnými způsoby buď dle OSŘ, nebo dle EŘ, načež drtivá většina vykonávacích řízení je vedena soudními exekutory, kteří mají specifické postavení. Soudní exekutoři jsou, dle platné právní úpravy, podnikatelé, kteří mezi sebou soupeří.
Toto pojetí se jeví býti a je logické, neboť motivuje soudní exekutory k co možná největší úspěšnosti při vymáhání, v nalézacím řízení, přiznaného práva.

V neposlední řadě nelze pominout skutečnost, že stát se prostřednictvím Milostivého léta II. snaží čelit nepříznivým socio-ekonomickým dopadům a „vrátit“ do běžného života maximální počet lidí. Tato snaha je chvályhodná a potřebná. Nicméně je to pouze a jen stát, který je v souladu s platnou právní úpravou zodpovědný za osoby, které se ocitly v nepříznivé situaci v důsledku sociální události.
Stát jako jediný v České republice disponuje právními nástroji, kterými může reagovat na nenadále sociální události. Právě stát by měl rovněž nést výdaje spojené s reakcí na nepříznivé sociální události části obyvatel. Přijetím Milostivého léta II. se stát zbavil této povinnosti a delegoval ji na soudní exekutory, kteří v konečném důsledku musí nést sami náklady na administraci pohledávek, neboť Milostivým létem II. přiznaná částka je zcela zjevně nedostatečná.

Zcela opomíjenou skutečností je míra znehodnocení peněz v důsledku růstu inflace v průběhu let. Právě inflace je zpravidla, není-li ujednáno něco jiného, kryta zákonným úrokem z prodlení.
Vyvstává tedy otázka, zdali by měl mít veřejnoprávní oprávněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení, jehož výše by byl rozdíl mezi jistinou uhrazenou v rámci Milostivého léta II. a částkou uhrazenou v rámci Milostivého léta II. povýšenou o zákonný úrok z prodlení, popř. inflace.

Do právní úpravy tzv. finančního přehledu zakotveného v § 94 odst. 6 EŘ byl  doplněn údaj o výši vymožené jistiny. Tento údaj bude poskytován vedle údaje o celkové výši vymoženého plnění.

Závěr:

Zákonodárcem zvolené řešení je nejvýhodnější pro veřejnoprávní oprávněné, neboť ti můžou docílit úhrady jistiny s minimálními náklady. Naopak nejhorší postavení mají soudní exekutoři, neboť se z nich stali de facto administrátoři žádostí, přičemž dle údajů z předchozího milostivého léta si jistinu nechalo vyčíslit o 9.000 povinných více, než se jich nakonec zapojilo.

Milostivé léto II. je dalším z mnoha projevů velmi vstřícné prodlužnické politiky státu, který tak de facto pošlapává jednu ze základních zásad občanského práva, a sice zásadu pacta sunt servanta, tedy že daný slib zavazuje a smlouvy se mají plnit. Proti opakování milostivého léta se rovněž ohradila Česká asociace věřitelů[6].

Bude zajímavé sledovat, zdali se některý z exekutorů bude domáhat ochrany svých práv před soudy a následná argumentace v soudním rozhodnutí.

Rádi Vás provedeme
problematikou práva