Reportáž z konference „Zavádění 5G sítě a její dopad na management společnosti“
Ve středu dne 22. 1. 2020, se v pražském hotelu Mandarin Oriental, konala konference na téma „Zavádění 5G sítě a její dopad na management společnosti“ pod záštitou Czech Institute of Directores (CIoD) a ve spolupráci s advokátní kanceláří TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI, přičemž se jednalo o první odbornou konferenci tohoto druhu v České republice.
Za velké účasti vážených hostů přednesli své příspěvky přítomní řečníci, jejichž složení reflektovalo dílčí aspekty tolik diskutovaného tématu, jakým 5G síť bezesporu je. Sešli se zde odborníci ze všech dílčích odvětví potřebných pro implementaci nové sítě, tj. operátora dodavatele, státní sféry a právníků. Byli jimi – JUDr. Petr Toman, LL.M. (partner advokátní kanceláře TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI), Radka Vladyková (výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR), Radoslaw Kedzia (viceprezident společnosti Huawei pro střední a východní Evropu a severské státy), Jan Klouda (viceprezident pro právní záležitosti Vodafone), Zdeněk Zajíček (prezident ICT Unie).
Pozvání na konferenci přijal Zdeněk Zajíček, prezident ICT Unie – profesní organizace průmyslu informačních a komunikačních technologií, jež si klade za cíl odstraňovat bariéry brzdící rozvoj těchto technologií ve prospěch spotřebitelů. Jeho vystoupení na konferenci bylo zaměřeno především na spolupráci mezi státem a soukromými subjekty. K tomu uvedl: „Jsme jako stát v rozvoji 5G sítí pozadu. Narážíme na paradigma, jako by bylo na spolupráci soukromého sektoru se státem něco nemorálního. Jestliže toto přijmeme, budou se technologické nůžky mezi státem a technologickými firmami stále více rozevírat.“ Prezident ICT Unie se domnívá, že jediný způsob, jak stát přimět k inovativnímu chování je spolupráce se soukromým sektorem, tedy se subjekty, které jsou nejblíže koncovým uživatelům.
Za důležité považuje motivaci soukromých investorů k budování veřejných sítí. Toho stát může dosáhnout prostřednictvím daňových zvýhodnění, nastavením předvídatelného prostředí a vymezením jasných a transparentních podmínek aukcí. Půjde o obrovské investice, a proto je fér, aby potenciální operátor už na začátku věděl, jaké budou podmínky, a to včetně bezpečnostního hlediska. Je namístě, aby si stát kladl podmínky, ale musí říct jaké. Stát sice je ze své podstaty konzervativní, ale dle Zajíčka tuto bariéru lze prolomit. Při závěrečné diskusi také řekl, že by se mělo hovořit o existenci práva na 5G síť jako na veřejné subjektivní právo na základě zákona o digitálních službách.
Za operátory sítí se představil Jan Klouda, viceprezident Vodafone pro právní záležitosti, řízení rizik a korporátní bezpečnost, který přiblížil roli operátora při zavádění 5G sítě. Dle jeho tvrzení jsou operátoři, mimo jiné, také klíčovým partnerem pro stát v řešení mimořádných událostí, jakými jsou požáry, povodně či jiné krizové situace. Při spolupráci se záchrannými složkami je rychlost přenosu dat stěžejní.
Telekomunikace Jan Klouda popsal jako propojený ekosystém, ve kterém nástup 5G sítě neznamená vypnutí těch stávajících, ale pouze budování na již existující infrastruktuře, která přinese velký počet příležitostí a výhod.
Jako problém ale vidí bezprecedentní množství pověr a tzv. fake news, které jsou bohužel s nástupem 5G sítí spojovány a straší tak zbytečně veřejnost. V některých médiích a zejména na sociálních sítích se například šíří zvěsti, že 5G síť škodí přírodě a může ubližovat zvířatům nebo lidem. Klouda ve svém příspěvku ubezpečil, že Ze strany operátorů i dodavatelů se dělají veškeré kroky potřebné k tomu, aby zavedení nové sítě bylo co nejšetrnější s ohledem k energiím a využitým technologiím. Je však pravdou, že se budou hledat řešení tak, aby se něco používat už nemuselo – a to zejména kvůli obrovské spotřebě elektřiny a dopadu na životní prostředí. V první fázi testování 5G bude testovat síť 5 měst – se třemi z nich bude spolupracovat právě Vodafone.
Pokud jde o aukci kmitočtů 5G, tak jako neproblematičtější článek vidí Jan Klouda stát. Největší problém podle něj spočívá v nejasných podmínkách samotné aukce, které zastrašují ostatní investory. Je tomu tak opakovaně, i v minulosti, když se dražily 3G a 4G sítě. Ukázkou takového omezení ze strany státu je např. stanovení podmínky zákazu výplaty dividend z příjmů z 5G do zahraničí, a tudíž omezení vůle zahraničních investorů se angažovat.
Roli dodavatele technických řešení pro 5G sítě popsal Radoslaw Kedzia (viceprezident společnosti Huawei pro střední a východní Evropu a severské státy). Zavedení 5G a související nástup umělé inteligence přirovnal k další průmyslové revoluci. Zatímco však první generaci průmyslové revoluce vévodila Evropa, tato generace se bude zřejmě nést v podobě souboje mezi západem (USA) a východem (Čína). S ohledem na komplexní podmínky souvisejících technických řešení tak Evropa zaostává za západem a východem
„Již 156 zemí na světě má svoji digitální strategii. A tyto digitální strategie velice úzce souvisí se zavedením 5G, protože 5G je základem, nebo kolejemi, když už mluvíme o podobnosti s průmyslovou revolucí a parním strojem, pro digitální ekonomiku a digitální život“ uvedl Kedzia k důležitosti zavedení nové sítě. Hlavní povinností dodavatele technologie bude podporovat při zavádění 5G stát, jeho občany a své zákazníky. Klíčovým faktorem pro celý systém je stabilita, dlouhodobá výdrž a odolnost řešení, jelikož nebudou přípustné žádné výpadky ani častá výměna systému. Na druhé straně zde stojí stát, který bude muset poskytnout stabilní regulatorní prostředí a náležitou součinnost při budování 5G sítě. Úzká součinnost všech základních subjektů, tj. státu jako objednatele, operátora jako provozovatele a dodavatele bude nezbytná pro správné nastavení a spuštění systému a poskytnutí odpovídající míry kyberbezpečnosti. Při následném provozu 5G pak bude kyberbezpečnost hlavní otázkou pro operátora, který bude celý systém v praxi řídit a provozovat.
Jako pořadatel konference poté promluvil opět Petr Toman zakladatel a partner advokátní kanceláře TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI. Dle svých slov se těší na příchod 5G sítě jako spotřebitel. Jako právník však ví, že její zavedení bude velmi složité. A to jak v otázkách její výstavby, tak i právní úpravy a regulace technologií, které tato síť umožní. Budou se tak např. muset řešit otázky právní úpravy umělé inteligence, kterými se partner advokátní kancelář TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI dlouhodobě zabývá.
JUDr. Petr Toman také upozornil, že budování nové sítě ještě nezačalo už se objevily první potíže. Nejdříve s varováním NÚKIB (Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost) před některými dodavateli, nyní s dražbou kmitočtů. Samotnou stavba sítě pak může brzdit dosavadní zdlouhavý proces desítek povolení nezbytných ke stavbě. Další otázkou je nezbytnost vedení sítí na nemovitostech třetích osob, nebo regulace umělé inteligence, která nezadržitelně přichází ruku v ruce s rozvojem 5G sítí. TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI se těmito právními otázkami zabývá jako jedna z prvních advokátních kanceláří. „Málokdy může být člověk na počátku tak přelomového okamžiku, jakým je vytváření právního rámce budoucnosti,“ uvedl Petr Toman.
Toman dále poukázal také na problémy z hlediska vydávání právních aktů státními úřady, které nemají jasnou povahu, a tudíž se vůči nim nelze s jistotou bránit. Řeč je o varování NÚKIB, které bylo vydáno již koncem roku 2018 a které považuje z několika důvodů za velmi nešťastné. Právní řád nám nenabízí uspokojivé řešení. Problém samotného varování je kromě jeho nejasné povahy také fakt, že je namířeno přímo – jmenovitě vůči dvěma soukromým společnostem, které tak poškozuje a může mít za následek, že budou vylučovány např. z veřejných zakázek, přičemž s touto možností zákon o kybernetické bezpečnosti dle názoru JUDr. Tomana nepočítal. Pokud by toto zákonodárce předpokládal, musel by logicky přijmout i úpravu umožňující těmto subjektům seznámit se s důvody varování, vyjádřit se k nim, mít možnost se jim bránit, mít možnost podávat opravné prostředky apod. Stále jsme přece v právním státě a snažíme se odlišit od zemí, které v něm nejsou. Zde se to ovšem dle názoru Petra Tomana moc nepovedlo. Teprve o měsíc později vydal NÚKIB metodiku, v níž se snažil vysvětlit podrobnosti. Ta ale měla dle jeho názoru vyjít dříve, nebo alespoň současně s varováním.
Jistou paralelu tohoto případu nachází Petr Toman v kauze Diag Human, kde obdobně jako zde, vše začalo jedinou větou bez řádného odůvodnění. V tomto kdysi ostře mediálně sledovaném sporu se společnost Diag Human již řadu let pře s českým státem ohledně státní zakázky na obchod s krevní plazmou, která měla být realizována na začátku devadesátých let. Předmětem sporu je náhrada ztrát, které měly Diag Human vzniknout na základě poškození dobré pověsti a následné ztráty zakázek. Spor vznikl kvůli odstoupení státu od smlouvy s firmou Diag Human, později přejmenované na Conneco a písemnému sdělení tehdejšího ministra zdravotnictví Martina Bojara dánské firmě Novo Nordisk, že „je pochybnost o solidnosti“ zmíněné firmy. Firma Novo Nordisk později odmítla s Diag Human spolupracovat. Česká republika od té doby čelí sérii arbitráží, v nichž Diag Human požaduje náhradu za vzniklé ztráty v celkové výši kolem deseti miliard korun.
Pozvání na konferenci přijala také Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR, která popisovala důležitost digitální infrastruktury pro rozvoj venkova. „Zavedení vysokorychlostního internetu do měst a obcí je nezbytným předpokladem pro to, aby se lidé nemuseli stěhovat za prací do velkých měst. Jde o technologický proces, který může zamezit vylidňování venkova,“ uvedla.
Jako bývalá starostka obce Jesenice u Prahy vyjádřila obavy měst a obcí před možným trestněprávním postihem zastupitelů pro porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře ve věci tak komplexní, jako je výstavba 5G sítě, jakožto nové veřejné infrastruktury. Současně však poukázala na nutnost jednat ve veřejném zájmu, který zde vystupuje do popředí a dodala, že výstavba vysokorychlostního internetu je ve veřejném zájmu dle zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby. Podle Vladykové je potřeba odstranit všechny překážky, které brání technickému zavedení nových infrastruktur pro sítě páté generace. Vysokorychlostní internet je dálnicí 21. století a slouží jako nepostradatelný nástroj při rozvoji regionů a opatření proti vylidňování venkova.
Po příspěvcích následovala ještě diskuze, kdy se účastníci doptávali na další aspekty 5G sítí a sdíleli své postřehy a zkušenosti z oboru. Konference „Zavádění 5G sítě a její dopad na management společnosti“ byla první odbornou konferencí věnovanou čistě problematice 5G v České republice, dle ohlasů účastníků a naléhavosti tématu je však téměř jisté, že nebude poslední.
