Konec lhůty není konec světa. Objasnit hodnocené údaje z nabídky se dá i po ní

Věčným problémem zadavatelů při zadávání veřejných zakázek jsou situace, kdy nabídky účastníků zadávacího řízení nejsou kompletní, obsahují nejasnosti či nesrovnalosti.

Dnešním příspěvkem navazujeme na náš článek „K možnosti změny nabídky po uplynutí lhůty pro podání nabídek“. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) totiž nedávno vydal metodiku s názvem „Aplikace ustanovení § 46 zákona o zadávání veřejných zakázek optikou aktuální rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže“ (dále jen „Metodika“)[1], ve které řeší další problematické situace v souvislosti se změnami nabídek po uplynutí lhůty pro podání nabídek. V Metodice se Úřad podrobně zaobírá též situacemi, kdy má být na základě § 46 ZZVZ objasněn údaj, který je předmětem hodnocení. Pro zadavatele zde vyplývají 3 zásadní výroky:

1. ZZVZ sice nedovoluje doplnění hodnocených údajů, avšak současně explicitně nezakazuje jejich objasnění. Za určitých okolností je možné akceptovat také objasnění nabídky, které znamená vysvětlení údaje, který je předmětem hodnocení.  Například za situace, kdy je na první pohled zřejmé, že došlo pouze k lehce vysvětlitelnému pochybení, je objasnění hodnocených údajů možné.[2]  V jednom z případů posuzovaných Úřadem dodavatel v nabídce (na vícero místech) uvedl nabídkovou cenu za 18 kusů trolejbusů, avšak do elektronického nástroje uvedl cenu za 1 kus. Po provedení příslušné matematické operace však bylo evidentní, že nabídková cena za všech 18 kusů odpovídá dalším údajům z nabídky dodavatele, není důvod považovat objasnění podle § 46 ZZVZ za rozporné se zákonem
2. Pokud je před doplněním i po doplnění nabídky nabídnut stejný předmět plnění a současně nedošlo ke změně údajů hodnocených podle kritérií hodnocení, nelze považovat postup dodavatele za nepřípustnou změnu nabídky, ale zákonem dovolené doplnění informací. V posuzovaném případě zadavatel v rámci veřejné zakázky poptával dodávky interiérového vybavení. Z nabídek účastníků zadávacího řízení vyplývalo, že nabízí vybavení v souladu se zadávacími podmínkami, avšak nepředložili identifikační listy výrobků, ze kterých by bylo možné posoudit splnění technických parametrů. Zadavatel ve smyslu § 46 zákona požádal dodavatele o předložení identifikačních listů. Tyto byly dodavatelem následně předloženy a vyplývalo z nich, že byl před doplněním i po doplnění nabídky nabídnut stejný předmět plnění a současně nedošlo ke změně nabídkové ceny, která byla jediným kritériem hodnocení. Úřad proto došel k závěru, že pokud je srovnáním údajů uvedených v nabídce a údajů předložených na základě žádosti podle § 46 ZZVZ zjevné, že dodavatel deklaroval poskytnutí předmětu plnění v souladu se zadávacími podmínkami již v nabídce a v rámci objasnění nenabídl jiné výrobky, jedná se o objasnění, které nezpůsobuje materiální změnu nabídky.[3]
3. Ačkoliv na základě postupu dle § 46 ZZVZ nebyly dotčeny hodnocené údaje, nelze mít automaticky za to, že nedošlo k nedovolené změně nabídky. Pokud při doplnění nebo objasnění došlo ke změně nabízeného plnění, došlo k materiální změně nabídky, jež není zákonem připuštěna.[4]

Metodika dále uvádí, že postup dle § 46 ZZVZ lze uplatnit na všechny účastníky zadávacího řízení, a to včetně vybraného dodavatele. Úřad v Metodice dále podotýká, že zadavatelé jsou sice povinni dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace, to ale neznamená, že musí ke všem účastníkům vždy přistupovat stejným způsobem. Naopak je vždy nutné zohlednit specifika situace konkrétního účastníka. Dle Úřadu dále zadavatelé nemají povinnosti postup dle § 46 ZZVZ využít.

Závěrem nutno upozornit, že ačkoli je rozhodovací praxe Úřadu mnohdy pro zadavatele důležitým vodítkem při výkladu § 46 ZZVZ, ustálená judikatura správních soudů doposud neexistuje. Sám Úřad proto připouští, že se jeho rozhodovací praxe může v průběhu času měnit.