Rostoucí ceny a nedostatek stavebních materiálů jsou problémem posledních měsíců, který významně ovlivňuje nezanedbatelné procento obyvatel a výrazně se dotýká i veřejných zakázek ve fázi zadávání i ve fázi realizace. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR proto vydaly společné stanovisko, jehož smyslem je předložit bezpečné varianty řešení vzniklé tržní situace. Nabízíme shrnutí postupů doporučených zadavatelům v jednotlivých stádiích veřejného zadávání.
- Připravované veřejné zakázky
Pohybům cen stavebních materiálů je nutné věnovat pozornost již při přípravě zadávacích podmínek. Zadavatel by si měl především vyhradit možnost změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku[1], díky kterým bude v průběhu realizace veřejné zakázky schopen reagovat na změny na trhu stavebních materiálů. V úvahu připadají zejména inflační doložky nebo doložky umožňující změnu cen materiálů na základě objektivně zjistitelných informací (např. údajů publikovaných Českým statistickým úřadem).
- Veřejné zakázky, u kterých probíhá zadávací řízení
Pokud riziko nárůstu cen nebylo předvídáno a zohledněno v rámci zadávacích podmínek, možnosti zadavatele se budou lišit v závislosti na to, zda v předmětném zadávacím řízení již uběhla lhůta pro podání nabídek. V případě, že tato lhůta stále běží, je zadavatel oprávněn změnit zadávací podmínky tak, aby tyto případné riziko změny cen zohledňovaly.[2] Zadavatel bude velice pravděpodobně zároveň povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek, a to o celou původní délku, neboť takto významná změna by mohla znamenat rozšíření okruhu možných dodavatelů.[3]
Jestliže lhůta pro podání nabídek již uběhla, zadávací podmínky již nelze měnit. Změna zadávacích podmínek by tak vyžadovala zrušení zadávacího řízení. Zrušení lze provést zejména z důvodů hodných zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, ovšem pouze v případě, že tyto důvody se vyskytly až v průběhu zadávacího řízení.[4] Zadavatel bude v takovém případě povinen své kroky řádně odůvodnit.
- Realizované veřejné zakázky
Pokud již byla na plnění veřejné zakázky uzavřena smlouva, lze u ní provádět změny, kterými se navyšuje celková cena veřejné zakázky nebo cena jednotlivých položek, nicméně pouze za určitých podmínek.
Zadavatel může především provést změny, které si vyhradil v zadávací dokumentaci. Zpravidla se bude jednat zejména o inflační doložky či jiné způsoby změny sjednaných cen.[5]
Kromě vyhrazených změn může zadavatel provést také změny, které nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejichž hodnota nepřekročí hodnotu stanovenou právními předpisy, tj. finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a zároveň 10 % původní hodnoty závazku u dodávek a služeb nebo 15 % u stavebních prací.[6]
Krajní možností je ukončení plnění smlouvy v důsledku neplnění či nemožnosti splnění smlouvy dodavatelem. I takovýto případ by nicméně nemusel mít pro zadavatele nutně fatální důsledky, jestliže si tento v zadávacích podmínkách vyhradil možnost změny dodavatele v případě ukončení smlouvy s původním dodavatelem.[7] Nový dodavatel by v takovém případě mohl nahradit původního dodavatele a pokračovat či dokončit realizaci plnění veřejné zakázky.
V tuto chvíli nelze s jistotou předjímat vývoj cen stavebních materiálů v následujících měsících či letech. Je tak na zadavatelích a jejich finančních možnostech, jakým způsobem budou proměnlivou situaci s cenami stavebních materiálů zohledňovat v běžících veřejných zakázkách, a to i s přihlédnutím k povinnosti hospodárného vynakládání veřejných prostředků, se kterými disponují.
[1] § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“)
[2] § 99 odst. 1 ZZVZ
[3] § 99 odst. 2 ZZVZ
[4] § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ
[5] § 222 odst. 2 ZZVZ ve spojení s § 100 odst. 1 ZZVZ
[6] § 222 odst. 4 ZZVZ a nařízení vlády č. 172/2016 Sb. o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů
[7] § 222 odst. 2 ZZVZ ve spojení s § 100 odst. 2 ZZVZ
