Jak řešit situaci, kdy je zaměstnanec v nařízené karanténě (povinná karanténa)?
V případě, že je zaměstnanci nařízena karanténa dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, jedná se o překážku na straně zaměstnance dle § 191 zákoníku práce, a po dobu jejího trvání je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout pracovní volno.
Všechny osoby s přechodným a trvalým pobytem v České republice pobývajícím na území České republiky nad 90 dní nebo zaměstnaným na území České republiky, které se v období od 12:00 hod. 13. 3. 2020 (v případě Itálie od 7. 3. 2020), navrátily z pobytu z rizikových oblastí, jsou povinny bezprostředně po návratu do České republiky oznámit tuto skutečnost, a to telefonicky nebo jiným vzdáleným přístupem, svému registrujícímu poskytovali zdravotních služeb (praktickému lékaři). Ten rozhodne, zda zaměstnanci bude nařízena karanténa, izolace či karanténní opatření. Dotčené osoby jsou povinny poskytnout tomuto poskytovateli potřebnou součinnost a nařízené karanténě se podrobit. Tato povinnost se nevztahuje na osoby, na které se vztahuje výjimka udělená ministrem vnitra podle usnesení vlády č. 198 z 12. března 2020 a č. 203 ze dne 13. března 2020.
Zaměstnanec je povinen zaměstnavatele uvědomit bez zbytečného odkladu o nařízení karantény a předpokládané době jejího trvání. Zaměstnanec nařízení karantény prokáže potvrzením „Oznámení o nařízení karantény“ vystaveném krajskou hygienickou stanicí, či e-Neschopenkou vydanou poskytovatelem zdravotních služeb, na níž poskytovatel zdravotních služeb vyznačí, že se jedná o karanténu, nikoli dočasnou pracovní neschopnost. Zaměstnavatel si tuto skutečnost ověří na e-portálu České správy sociálního zabezpečení, stejně jako v případě dočasné pracovní neschopnosti. Rovněž orgán ochrany veřejného zdraví je povinen o trvání a ukončení karantény zaměstnance podat zaměstnavateli na jeho žádost informaci.
V průběhu povinné karantény zaměstnanci náleží po dobu prvních 14 dní za zmeškanou pracovní dobu či běžné pracovní dny náhrada mzdy nebo platu ve výši 60 % průměrného výdělku, redukovaného podle pravidel stanovených v § 192 odst. 2 zákoníku práce, kterou hradí zaměstnavatel. Zaměstnavatel může rozhodnout o zvýšení náhrady až do výše průměrné mzdy. Překročí-li karanténa dobu čtrnácti dnů, pak od 15. dne karantény zaměstnanec dále čerpá dávky nemocenského pojištění.
Umožňuje-li to zdravotní stav a povaha práce zaměstnance, je možné, aby se dohodl se zaměstnavatelem na výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele, zpravidla z domova formou tzv. home office (§ 317 zákoníku práce). Je však nutno zdůraznit, že i v případě výkonu práce formou home office musí zaměstnanec striktně dodržet veškerá stanovené karanténní opatření a omezení. Protože jde v případě home office o dohodu o změně místa výkonu práce (na práci z domova), je tato možná pouze na základě souhlasu obou stran pracovního vztahu.
Náleží-li zaměstnanci za práci vykonanou v rámci home office mzda či plat, nenáleží mu za dobu výkonu této práce v době prvních 14 dnů karantény výplata náhrady mzdy či platu podle § 192 zákoníku práce, resp. od 15. dne trvání karantény pak nepřísluší výplata nemocenského dle § 16 zákona o nemocenském pojištění.
(právní stav ke dni 17. 3. 2020)
Mgr. Jaroslava Saxlová, LL.M.
JUDr. Zuzana Smítková, Ph.D.
„Advokátní kancelář TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI poskytuje komplexní právní služby na nejvyšší úrovni jak domácím, tak zahraničním klientům již přes 30 let. Advokátní kancelář disponuje několika týmy, specializujícími se na různé oblasti práva, jako je právo IT a média, trestní právo, obchodní právo, rodinné právo, mezinárodní právo, nemovitostní právo, vymáhání pohledávek a exekuce a mnoho dalších. Pokud tedy vyhledáváte kvalitní právní služby, neváhejte nás kontaktovat!“
